Farman F.220: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
detaily |
m foto |
||
Řádek 21:
== Vývoj ==
Technické specifikace na vývoj čtyřmístného nočního bombardovacího letounu (BN4) byly vydány v roce [[1929 v letectví|1929]]. Francouzské ministerstvo letectví nakonec objednalo 31. ledna [[1930 v letectví|1930]] u společnosti Farman výrobu dvou [[prototyp]]ů. První z nich označený '''F.220''' vykonal svůj první let 26. května [[1932 v letectví|1932]]. [[Letoun]] byl poháněn čtveřicí vidlicových motorů [[Hispano-Suiza 12L]]br.<ref name="in action">Pelletier 2003, str. 18–21.</ref>
[[File:Farman 220, F-AOXF, De Gaulle, North Africa, 1943-44.jpg|thumb|Farman F.220 (F-AOXF), Severní Afrika]]
Po otestování prvního prototypu F.220 musel výrobce přikročit k celé řadě úprav. Druhý prototyp označený '''F.221''' měl nové [[Svislá ocasní plocha|svislé ocasní plochy]], tři ručně ovládané střelecké věžičky na přídi, hřbetě a spodní části [[trup letadla|trupu]] a [[Hvězdicový motor|hvězdicové motory]] [[Gnome-Rhône 14K Mistral Major|Gnome-Rhône 14Kdrs Mistral Major]]. Tento letoun poprvé vzlétl v roce [[1933 v letectví|1933]] a na jaře roku [[1934 v letectví|1934]] byly motory 14Kdrs vyměněny za 14Kbrs.<ref name="in action" /> Ministerstvo letectví nakonec objednalo v roce 1934 dalších 10 strojů '''F.221-BN5''' (bombardovací noční pětimístný), které byly dodávány francouzskému letectvu ([[Armée de l'Air]]) od června [[1936 v letectví|1936]].
Letoun měl hranatý trup bez zaoblených hran, což bylo typické pro předválečné francouzské bombardéry. Konstruktéři zvolili čisté [[křídlo]] bez motorových gondol. Ty byly zavěšeny pod křídlem vedle trupu na soustavě vzpěr. V každé gondole byly umístěny dva motory v tandemovém uspořádání, přičemž jeden poháněl tažnou a druhý tlačnou [[vrtule|vrtuli]]. Farman F.221 měl pevný nezatahovatelný [[Podvozek letadla|podvozek]].<ref name="Schimid66">Schmid, str. 66.</ref> Tyto stroje byly osazeny ručně ovládanou dvojicí střeleckých věžiček na přídi a hřbetu letounu a střelištěm na břiše letounu. Všechny střelecké pozice byly osazeny kulomety [[Kulomet MAC 1934|MAC 1934]] [[ráže]] 7,5 mm.
[[File:Farman-221.jpg|thumb|Farman F.221]]
V roce 1935 byl prototyp F.221-01 přepracován. Modernizace zahrnovala nové gondoly, do kterých mohl být zatahován podvozek. Nový typ byl označen '''F.222-01''' a tento letoun poprvé vzlétl na konci roku 1935.<ref name="in action" /> Varianta F.222 zahájila svou službu u francouzského letectva na jaře roku [[1937 v letectví|1937]], přičemž výroba první série 11 strojů s označením '''F.222.1-BN5''' probíhala od dubna 1936.<ref name="Schimid66" /> Letouny poháněly dvouhvězdicové motory Gnome-Rhône 14Kirs/Kjrs s výkonem 713 kW a měl i další čtyři palivové nádrže.<ref name="in action" /> Na podzim 1936 bylo objednáno prvních 8 strojů varianty označené '''F.222.2-BN5''', které se od předchozích lišily prodlouženou přední částí trupu, menším prosklením přídě bez spodního stupně a hlavně výrazným vzepětím konců křídel.<ref name="Schimid66" />
Řádek 32:
Verze '''F.223''', která byla po znárodnění společnosti Farman a její začlenění do koncernu SNCAC přejmenována na '''N.C.223''', měla oproti předchozím celou řadu změn. Tyto změny zahrnovaly dvojité ocasní plochy a podstatně pozměněný trup i křídlo. První prototyp '''N.C.223.1-01''' byl objednán jako poštovní letoun dlouhého doletu pro [[Air France]] ke spojům s Jižní Amerikou<ref>Green 1967</ref> a v říjnu 1937 ustanovil letecký rekord, když uletěl 621 mil se 22 046 librami nákladu. Letoun, který poháněly motory [[Hispano-Suiza 12X]]irs, poprvé vzlétnul v červnu 1937.<ref name="Schimid68" /> Druhý letoun označený '''N.C.223.1 No 1''' byl již prototypem bombardéru s motory Hispano-Suiza 14AA s výkonem 735 kW. Poprvé vzlétnul 18. ledna [[1938 v letectví|1938]], ale při zkouškách si jeho motory nevedly nejlépe. Proto byly do tohoto prototypu zastavěny motory [[Hispano-Suiza 12Y]]-29 a letoun byl přeznačen na '''N.C.223.3 No 1'''.<ref name="Schimid68" />
Francouzské ministerstvo letectví objednalo 8 strojů '''N.C.223.3-B5''', jejichž dodávání probíhalo od roku [[1939 v letectví|1939]] do jara [[1940 v letectví|1940]].<ref name="Schimid68" /> Následovala trojice gigantických letounů '''N.C.223.4''', které dostaly jména ''Camille Flammarion'' (No 1, F-AQJM), ''Jules Verne'' (No 2, F-ARIN) a ''Le Verrier'' (No 3, F-AROA). Všechny tři stroje nakonec tvořily výzbroj námořní bombardovací a průzkumné eskadry B5. A byl to právě letoun č. 2 (''Jules Verne''), který jako jediný nesmazatelně zasáhl do bojů 2. světové války.<ref name="Schimid69">Schmid, str. 69.</ref> Jeho prvním náletem byl útok na most v [[Maastricht|Maastrichtu]] dne 13. května 1940. 7. června 1940 vzlétl z [[letiště]] [[Bordeaux]]-Mérignac
Letoun '''F.224''' byla plánovaná civilní varianta pro 40 cestujících. Bylo vyrobeno 6 letounů pro Air France, které však byly odmítnuty, protože letoun nedokázal držet výšku při letu na 3 motory. Proto byly letouny upraveny pro službu u francouzského letectva pro přepravu vojáků s omezenou maximální nosností.
| |||