Rekatolizace: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 5 lety
m
pravopis
m
m (pravopis)
Do násilné rekatolizace se také řadí zákazy sňatků mezi nekatolíky ustanovené patenty z let 1624–1625.
 
== Podíl Jezuitůjezuitů na rekatolizaci ==
Po vyhnání nekatolických kněží se objevil velký problém způsobený tím, že v českých zemích byl nedostatek katolických kněží. Běžně se stávalo, že i když byl nekatolický kněz z fary vypuzen, jeho místo zůstalo neobsazeno – neobsazených far bylo několikanásobně víc než těch řádně spravovaných. Ferdinand II. se situaci pokusil řešit přizváním polských kněží ale to se neosvědčilo, protože si čeští věřící stěžovali, že jim nerozumí. Jediným řešením se nakonec ukázalo zřizování kněžských seminářů. Ze skutečnosti, že se nedostávalo českých duchovních, profitovaly u nás působící katolické církevní řády, především jezuité, kteří se v této době rozšířili téměř do všech českých a moravských krajů. Roku 1622 získali od Ferdinanda [[Univerzita Karlova|Univerzitu Karlovu]] a do konce třicetileté války roku 1648 už byla založena většina jejich kolejí v Čechách a na Moravě.
 
 
== Rekatolizace na Moravě ==
Postup Moravskémoravské rekatolizace se v mnohém podobal té v Čechách, akorát s tím rozdílem, že na Moravě byla výchozí pozice příznivější, protože tu ještě před Bílou horou byla skoro polovina far osazena katolickými kněžími a existovaly tu klášterní komunity, které již na počátku 17. století prosperovaly mnohem lépe než v Čechách. Nad nekatolickými kněžími držel nejdéle ochrannou ruku [[Karel starší ze Žerotína]], u kterého také do roku 1625 nacházel exil [[Jan Amos Komenský]].
 
== Rekatolizace ve Slezsku ==