Lokomotiva 705.9: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m substovaný infobox; kosmetické úpravy
Rozepsání, obrázky
Řádek 4:
poznámka=dle [[označení UIC]]|
typ1=TU 47.0|popis1=Staré [[označení ČSD]]|
typ2=760 Bo´Bo´ 350|popis2=Tovární označení|
obrázek=Soubor:TUJindřichův Hradec, nádraží, lokomotiva T 47.0011.jpg|
popis_obrázku=|
}}
{{Lokomotiva nadpis|Základní údaje}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výrobce ||[[ČKD]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Rok výroby ||[[1954]]-[[1955]], [[1958]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Počet vyrobených kusů||21}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Provozovatel ||([[Československé státní dráhy|ČSD]]), [[České dráhy|ČD]], [[Jindřichohradecké místní dráhy|JHMD]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Období provozu ||[[1954]]–dosud}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Trvalý výkon ||258 kW}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální tažná síla ||88 kN}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální rychlost ||40 / 50 km/h}}
{{Lokomotiva nadpis|Hmotnost a rozměry}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Hmotnost ve službě ||30,5& / 32nbsp32 t}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Délka přes nárazníky ||12 690 mm / 12730 mm}}
{{Lokomotiva parametr|[[Parametry lokomotiv#Minimální poloměr projížděných oblouků|Minimální poloměr<br />projížděných oblouků]]|60 m / 70 &nbsp;m}}
{{Lokomotiva parametr|[[Rozchod kolejí]] |760 / 750&nbsp;mm}}
{{Lokomotiva nadpis|Parametry pohonu}}
{{Lokomotiva parametr|[[Uspořádání pojezdu]] |Bo´Bo´}}
{{Lokomotiva parametr|[[Přenos výkonu]] |[[Elektrický přenos výkonu|elektrický stejnosměrný]]}}
{{Lokomotiva parametr|Typ spalovacího motoru | 12 V 170 DR}}
{{Lokomotiva patička|[[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]}}
 
'''Lokomotiva řady 705.9''' (do roku [[1988]] řada '''TU 47.0''', původně '''T 47.0''') je typúzkorozchodná vyrobenýmotorová lokomotiva vyráběná v roceletech [[1954]]–[[1955]] a [[1958]] lokomotivkou [[Českomoravská Kolben Daněk|ČKD]] jako náhrada [[parní lokomotiva|parních lokomotiv]] na [[úzkokolejná železnice|úzkokolejnýchúzkorozchodných tratích]] v síti [[Československé státní dráhy|ČSD]]. ByloV jichsoučasnosti dodánojde celkemo 21nejstarší kusůpravidelně ve dvou sériích, další stejnéprovozované lokomotivy byly vyrobeny (jako TU 3) na export doúzemí [[Sovětský svazČesko|SSSRČR]].
 
== Vznik, výroba a počátky nasazení ==
Lokomotivy mají stejný dvanáctiválcový dieselový motor jako [[motorový vůz M 262.0]], jen je provozován na nižších otáčkách (1250) i výkonu. Jsou vybaveny oddílem pro zavazadla a vlakvedoucího, původně měly i kamna na uhlí pro vytápění lokomotivy a rozehřívání motoru. Byly konstruovány na projíždění oblouků o poloměru 60 m. Rozchod lokomotivy byl 760 mm, čtyři stroje bylo dodány s rozchodem 750 mm pro dnes již zrušenou trať [[Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice|Frýdlant - Heřmanice]].
 
Stav na úzkorozchodných tratích v obnoveném [[Československo|Československu]] byl po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] shledán jako trvale neudržitelný a i tyto dráhy tak byly začleněny do připravovaného plánu motorizace tratí. První návrh zcela nového typu úzkorozchodné motorové lokomotivy byl vypracován závodem Českomoravské strojírny ve [[Vysočany|Vysočanech]] (později pobočný závod ČKD Sokolovo) v létě [[1946]]. Projekt byl několikrát přepracováván a definitivní návrh byl schválen ministerstvem dopravy roku [[1948]]. Celkem mělo být vyrobeno šest lokomotiv nové řady T 47.0 pro dvě úzkorozchodné tratě - [[Železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň|Jindřichův Hradec – Obrataň]] (čtyři) a [[Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha|Třemešná ve Slezsku – Osoblaha]] (dvě). Původní plán dodání v roce [[1951]] však nebyl dodržen a pro mnohé komplikace při vývoji (šlo prakticky o první [[Dieselelektrická lokomotiva|dieselelektrické lokomotivy]], vyvíjené v ČKD zcela od základu) byl první stroj vyroben až v červenci [[1954]]. O měsíc později dorazil do [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]] a zde byl podrobován nejrůznějším zkouškám. Do června následujícího roku sem bylo dodáno všech šest lokomotiv první série, které dopravu jak na trati do [[Obrataň|Obrataně]], tak i na druhé větvi do [[Nová Bystřice|Nové Bystřice]] ovládly a odsunuly parní lokomotivy do zálohy nebo na pomocné výkony. Přestože bylo hlavním posláním nových strojů použití v nákladní dopravě, byly koncipovány jako univerzální (svědčí o tom i přítomnost zavazadlového oddílu) a na osobních vlacích doplňovaly předválečné motorové vozy řady [[Motorový vůz M 21.0|M 21.0]].
 
Díky dobrým zkušenostem a postupně rostoucí spolehlivosti přistoupily ČSD roku [[1956]] k objednávce druhé série, která měla obsahovat celkem 10 strojů a zajistit tak dopravu i na ostatních úzkorozchodných tratích v ČSR. Zároveň o stejný typ lokomotiv projevil zájem [[Sovětský svaz]] - zakázka zněla na 50 lokomotiv, označených řadou TU 3 a v detailech se lišících od strojů pro tuzemsko (např. rozchodem 750 mm). Z ní bylo nakonec pět strojů uvolněno pro československou potřebu, definitivně tedy z 66 vyrobených lokomotiv získalo ČSD 21 a SŽD 45 kusů. Dodávky proběhly v letech [[1957]]–[[1958]]. První čtyři stroje čísel 007–010 byly také upraveny na rozchod 750 mm s určením pro trať [[Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice|Frýdlant – Heřmanice]], ostatní našly svůj domov na tratích Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a [[Železniční trať Ružomberok - Korytnica|Ružomberok – Korytnica]] (obě po čtyřech kusech) a tři stroje doplnily park vozidel v Jindřichově Hradci. Parní trakce zde proto měla již jen minimální slovo, definitivně byly však poslední stroje vyřazeny až o tři roky později.
 
== Technický popis ==
 
Jde o lokomotivu skříňového typu, se dvěma stanovišti [[strojvedoucí]]ho na obou koncích lokomotivy, mezi nimiž se nachází strojovna. Pro použití v osobní dopravě jsou lokomotivy vybaveny oddílem pro zavazadla a vlakvedoucího, původně měly i kamna na uhlí pro vytápění lokomotivy a rozehřívání motoru. Ve snaze nové lokomotivy v co největší míře unifikovat se souběžně vyráběnými motorovými vozy řady [[Motorový vůz M 262.0|M 262.0]] (dnes 830) byl použit stejný dvanáctiválcový dieselový motor 12 V 170 DR, jen je provozován na nižších otáčkách (1250 ot./min.) i výkonu. Zdrojem proudu pro čtveřici trakčních motorů je generátor SS 53/28x4, spojený s motorem křížovou spojkou. Konstrukce podvozků byla přizpůsobena na projíždění oblouků o minimálním poloměru 60 m, jenž se na úzkorozchodných tratích často vyskytují.
 
== Provoz ==
 
Na všech čtyřech tratích zajišťovaly lokomotivy takřka veškerou dopravu po dobu více než 15 let. Osvědčily se na nejrůznějších výkonech a byly tak bez problémů používány v osobní i nákladní dopravě. Jako první byl provoz ukončen na korytnické trati - poslední vlaky zde jely 28.9.1974. Tři ze čtyř místních strojů byly po skončení provozu odvezeny do Jindřichova Hradce, jeden do [[Frýdlant]]u a trať byla snesena. Ani zde si ale příliš dlouho nezajezdil - podobný osud potkal o rok později i heřmanickou trať. Vzhledem k havarijnímu stavu svršku byla doprava zastavena ke dni 13.1.1976 a i když měla být po opravě znovu obnovena, již se tak nestalo. Lokomotivy však zůstaly ve frýdlantském depu a až do roku [[1978]] se používaly k posunu (především při navážení [[koks]]u do místní kotelny). Další tři roky zůstaly odstaveny před depem a čekaly na svůj další osud. Následně byl stroj T 47.010 zrušen a sešrotován; zbylé dva byly v [[ŽOS Šumperk]] opraveny a předisponovány taktéž do jižních Čech.
[[Soubor:Jindřichův Hradec, nádraží, 705.915.jpg|thumb|right|Modernizovaná lokomotiva 705.915 JHMD]]
Po rozdělení majetku původních ČSD v roce [[1993]] získaly všechny stroje nástupnické [[ČD]] se zařazením do dep Jindřichův Hradec a [[Osoblaha]].
=== Jindřichův Hradec ===
Roku [[1997]] byl pro nerentabilitu zastaven provoz na trati do Nové Bystřice a i provoz na obrataňské větvi byl omezen. Následně byly obě tratě včetně vozidel a veškerého vybavení prodány nově vzniklé soukromé společnosti [[Jindřichohradecké místní dráhy]] (JHMD), která převzala provoz k 1.3.1998. Vzhledem k postupnému útlumu nákladní dopravy byly lokomotivy po roce [[2000]] nasazovány v převážné většině do dopravy osobní. Pro zvýšení ekonomičnosti provozu a celkové omlazení lokomotiv nechaly JHMD část svých lokomotiv modernizovat - dosazen byl nový motor [[Liaz]], elektronický řídící systém a provedena celková rekonstrukce mechanické části stroje. Modernizované stroje obdržely nátěry v klasickém schématu, ale s netypickými barvami (zelená, modrá, fialová). Nerekonstruované lokomotivy fungovaly už většinou jen jako záložní nebo střídací. Stroj 705.906 (T 47.006) byl vybrán jako historický a opatřen původním nátěrem. Po nákupu několika motorových vozů z [[Polsko|Polska]] a jejich rekonstrukci (nyní řada [[Motorový vůz 805.9|805.9]]) potřeba lokomotiv poklesla a některé lokomotivy byly odstaveny - poslední vyrobenou 705.921 odkoupil v roce [[2015]] nový majitel a byla odvezena do [[Rusko|Ruska]], 920 byla opravena do vystavovatelného stavu a umístěna na pomník v Nové Bystřici. Ostatní lokomotivy slouží v provozu i nadále.
 
=== Osoblaha ===
Osoblažská trať je jedinou, na které i nadále zajišťují provoz ČD. Z původních čtyř lokomotiv byla jedna rekonstruována po vzoru strojů JHMD a zajišťuje tak zde veškerý provoz; funkci zálohy plní druhá původní lokomotiva. Zbylé dva získalo [[Železniční muzeum Lužná u Rakovníka|muzeum ČD v Lužné u Rakovníka]] a [[NTM]]. Lokomotivy jsou deponovány v remíze v Osoblaze, větší opravy pak provádí depo v [[Olomouc]]i, kam jsou lokomotivy převáženy na speciálně upraveném plošinovém voze s kolejemi.
 
V současnosti (2009) jsou tyto lokomotivy v Česku provozovány společnostmi [[Jindřichohradecké místní dráhy]] (na tratích z [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]] do [[Obrataň|Obrataně]] a [[Nová Bystřice|Nové Bystřice]]) a [[České dráhy]] (na [[Železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha|trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha]]). V minulosti byly v provozu také na tratích [[Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice|Frýdlant – Heřmanice]] a [[Železniční trať Ružomberok - Korytnica|Ružomberok – Korytnica]].
== Historické lokomotivy ==
[[Soubor:Lokomotiva T47.020 v Nové Bystřici, jako pomník 1.jpg|none|thumb|right|Lokomotiva T47.020 (705.920) na pomníku v Nové Bystřici]]
* 705.906 (Jindřichohradecké místní dráhy)
* 706.916 (České dráhy, železniční muzeum Lužná u Rakovníka)
* 705.917 (Národní technické muzeum, depozitář Chomutov)
* 705.920 (Jindřichohradecké místní dráhy, vystavena na pomníku v ŽSTžst. Nová Bystřice)
 
[[Soubor:Lokomotiva T47.020 v Nové Bystřici, jako pomník 1.jpg|none|thumb|Lokomotiva T47.020 (705.920) na pomníku v Nové Bystřici]]
== Galerie ==
<gallery>
Soubor: Bohušov, trať 298, 705.914.jpg | Lokomotiva 705.914 ČD s osobním vlakem
Soubor: T47 018 - 2008-08-31 - Jindrichuv Hradec - 1 (8374604241).jpg | Setkání lokomotiv v Jindřichově Hradci
Soubor: Kamenice nad Lipou, nádraží, vlak s lokomotivou T 47.019.jpg | Stroj 705.919 v netypické fialové barvě
Soubor: Nová Bystřice, nádraží (01).jpg | Zelený stroj T 47.005 v Nové Bystřici
Soubor: Nová Bystřice, nádraží, štítek lokomotivy T 47.005.jpg | Výrobní štítek
Soubor: Locomotive 705-916.jpg | Převoz lokomotivy na opravu na normálněrozchodném voze
 
</gallery>
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = Kolektiv autorů | odkaz na autora = | titul = ŽM - atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku | vydavatel = M-Presse | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 256 | isbn =}}
* {{Citace monografie | příjmení = Just| jméno = Karel | odkaz na autora = | titul = Motorové lokomotivy na úzkorozchodných tratích ČSD | vydavatel = Vydol | místo = Litoměřice | rok = 2008 | počet stran = 272 | isbn =978-80-86765-08-2}}
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|ČD Class 705.9}}