Manuel I. Portugalský: Porovnání verzí

Vůči orientálním vládcům vystupoval Manuel od roku [[1499]] v&nbsp;souladu s&nbsp;výše řečeným z&nbsp;pozice ''„Pána conquisty, mořeplavby a obchodu s&nbsp;Etiopií, Arábií, Persií a Indií“'',{{#tag:ref|Jako „Etiopie“ je v&nbsp;tomto případě myšlena celá východní a jihovýchodní Afrika a pod pojmem „Indie“ pak celá Asie|group=pozn.}} tedy svrchovaného suveréna. Jako takový od nich každoročně vybíral vazalské poplatky (tzv. ''páreas''). Je zde patrný zřejmý rozdíl mezi portugalskou praxí na Východě a španělským postupem v&nbsp;Americe, neboť španělský král indiánské panovníky nikdy neuznal. Proto se také neváhal prohlásit ''„králem Indií“'', zatímco portugalský král tento titul ve vztahu k&nbsp;Východní Indii (tj. Asii) nikdy nepřijal.<ref>Thomaz, Luís Filipe F. R.: Estrutura política e administrativa do Estado da Índia no século XVI, in: II Seminário Internacional sobre a História Indo-Portuguesa, Lisboa 1985, s. 522–524</ref> Místo toho se asi od roku [[1506]] zabýval myšlenkou, že by se začal titulovat jako ''„císař Orientu“'' (ve smyslu „krále králů“). Manuel se však zřejmě rozhodl počkat na obsazení [[Jeruzalém]]a, kde plánoval svoji korunovaci. Svatého města křesťanů se ale portugalské síly nikdy nezmocnily a navíc se v&nbsp;křesťanském civilizačním a kulturním prostoru nejednalo o&nbsp;tradiční titulaturu, takže ji nakonec nikdy nepřijal. Jako císař však alespoň ''de facto'' skutečně vystupoval a první indický místokrál [[Francisco de Almeida]] v&nbsp;roce [[15071508]] neváhal prohlásit, že „doposud žádný vládce neměl takové právo nazývat se císařem“, jako právě král Manuel I.<ref name="Noronha86–101"/>