[[Soubor:arsnova.jpg|thumb|right|Ukázka z traktátu "Ars nova" ]]
'''Philippe de Vitry''', nazývaný též '''Vitriaco''' ([[1291]]–[[1361]]) byl hudebním skladatelem a básníkem. Věnoval se především hudební teorii a je autorem traktátu '''Ars nova''' ([[1322]]), pojednávajícího o [[rytmus (hudba)|rytmu]] a [[Notace (hudba)|notaci]]. Stal se tím vlastně zakladatelem [[ars nova|stejnojmenného hudebního hnutí]]. Jeho hlavní přínos tkví v objevení způsobu záznamu délky trvání [[tón]]ů a rytmického členění skladby. Byl jednou z nejuznávanějších osobností hudby [[14. století]], jeho dílo skladatelské se ovšem zachovalo pouze ve zlomcích (několik motet a písní).
== Život a dílo ==
Philippe de Vitry vystudoval [[Paříž|pařížskou]] [[Sorbonna|Sorbonnu]] a stal se kanovníkem v [[Cambrai]]. V letech [[1346]]–[[1350 ]]byl ve službách pozdějšího francouzského krále, vévody [[Jan II. Francouzský|Jana z Normandie]] a v roce [[1351]] byl papežem [[Klement VI.|Klementem VI.]] Jmenován biskupem v [[Meaux]]. Traktátemu „Ars nova“ de facto ustanovil nové zásady tzv. [[mensurální nota|mensurální]] (z latinského mensuratio – měření) notace, 5 typů not podle délky (''duplex longa'' -– dvojitě dlouhá, ''longa'' -– dlouhá, ''brevis'' -– krátká, ''semibrevis'' -– poloviční oproti krátké a ''minimal'' -– nejkratší) a popsal základní hudební [[tempo|tempa]], která roztřídil do 4 typů a označil je [[předznamenání]]m. Tímto rozčleněním, které dosud hudba neznala, se stal přímým předchůdcem novodobé [[Notace (hudba)|notace]]. Dílo Ars nova bylo několikrát přepsáno a zjistilo se, že z jeho 24 kapitol pouze posledních deset lze považovat za originál díla Philippa de Vitry.
