Lichtenštejnové: Porovnání verzí

| větve rodu =''Lichtenštejnská'' ([[Murau]] zvaná štýrská), ''rohravská'' a ''petronellská''

'''Lichtenštejnové''' (či německy ''Liechtensteinové'') je knížecí rod panující v  [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]] a vlastnící další značný majetek zejména v Rakousku, dříve i na Moravě. Pochází původně ze [[štýrsko]]-[[Dolní Rakousy|dolnorakouského]] pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve [[Střední Evropa|Střední Evropě]]. Okolo roku [[1136]] byl poprvé zmíněn [[Hugo z Lichtenštejna]] jako nositel tohoto jména. Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v  Lichtenštejnském knížectví. Současným [[kníže]]tem a hlavou rodu je [[Hans Adam II.]]

Podle časopisu Forbes je kníže Hans Adam nejbohatším evropským panovníkem. Forbes odhaduje majetek na 4,5 miliard dolarů. Lichtenštejnové vlastní v  Rakousku asi 15000 hektarů pozemků.

Nepřetržitá linie předků Lichtenštejnů započala [[Jindřich I. z Lichtenštejna|Jindřichem &nbsp;I.]] (zemřel roku 1265 nebo 1266), jenž od krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara&nbsp;II.]] za věrnost v &nbsp;boji získal v &nbsp;polovině [[13. století]] panství okolo [[Mikulov]]a na jižní [[Morava|Moravě]] jako svobodné vlastnictví. Získání tohoto panství mělo veliký politický význam, protože tím rodina získala rozsáhlý územní majetek na území [[Markrabství moravské|Moravského markrabství]], respektive (později) i dalších [[Země Koruny české|zemí Koruny české]].<!-- je třeba rozlišovat České knížectví (do r.roku 1198), České království a Korunu českou (nadřazenou i Č. království)! Koruna vznikla teprve 7. 4. 1348 --> Rod se trvale usadil na Moravě a&nbsp;ve [[České Slezsko|Slezsku]] (slezská orlice, erb panství [[Krnov]] a erb [[Opavské knížectví|Opavska]] se stávají trvalou součástí lichtenštejnského [[Šlechta|rodového]] [[erb]]u). Rodový majetek na Moravě byl postupně rozšiřován a&nbsp;do roku [[1945]] zde Lichtenštejnové vlastnili rozsáhlé pozemky s&nbsp;centry v&nbsp;[[Lednice (okres Břeclav)|Lednici]] a [[Valtice|Valticích]]. Až do roku [[1620]] nezastávali žádný zemský úřad.

Význam tohoto panství se měl projevit roku [[1394]], když [[Jan I. z &nbsp;Lichtenštejna]], který skoro po 30&nbsp;let řídil coby [[hofmistr]] vládní záležitosti [[Habsburkové|habsburského]] vévody [[Albrecht III. Habsburský|Albrechta III.]], se stal obětí mocensko-politických záměrů Habsburků a upadl v &nbsp;nemilost. Byl donucen, i se svou rodinou, vzdát se části rodinného majetku, a to především panství jižně od [[Dunaj]]e. V&nbsp;následujících desetiletích rodina usilovala o &nbsp;upevnění [[Dolní Rakousy|dolnorakouského panství]] skrze znovunabytí, a také rozšiřovala zejména [[panství]] (dnes) [[Jihomoravský kraj|jihomoravských]] [[Valtice|Valtic]].

Ve 13. století se rodina rozdělila na tři větve, lichtenštejnskou ''([[Murau]])'' zvanou také [[Štýrsko|štýrskou]], [[Rohrau (Dolní Rakousy)|rohravskou]] a [[petronell]]skou. Obě poslední linie však v &nbsp;příštích generacích vymřely, čímž rodina přišla o&nbsp;mnoho hodnotného majetku. Další rozdělení se událo na počátku 16.&nbsp;století, když se smlouvou z roku [[1504]] vytvořily linie [[steyregg]]ská, valtická a [[mikulov]]ská. Z &nbsp;nich přežila pouze valtická. Tentokrát se však členové dobře promyšlenými rodovými zákony postarali o &nbsp;to, aby zbytečně nepřišli o &nbsp;majetek vymřelých linií, ale aby tyto přešly na pokračující větve.

[[Soubor:Hamu.JPG|thumb|[[Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí)]] na pražském [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]] (dnes budova [[Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění|HAMU]])]]

Mezi významné členy rodu patřil [[Karel I. z Lichtenštejna|Karel z &nbsp;Lichtenštejna]], který roku [[1599]] konvertoval ke [[římskokatolická církev|katolictví]], o &nbsp;devět let později dosáhl knížecího titulu a roku 1614 mu bylo uděleno [[Opavské knížectví|Opavské vévodství]]. Patřil k &nbsp;nejvýznamnějším oporám trůnu a v &nbsp;době [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]] stál pevně na straně císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Po&nbsp;bitvě na Bílé hoře se z pověření císaře stal zemským místodržícím v &nbsp;Čechách a získal Krnovsko[[Krnovské knížectví]]. Stál také v &nbsp;čele mimořádného soudu, který měl potrestat stavovské povstalce. Nese tedy velký podíl na následující staroměstské exekuci v &nbsp;roce 1621. Údajně však to však byl také on, kdo snížil původní počet odsouzených.

Karel byl také členem finančního konsorcia (společně s&nbsp;[[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z &nbsp;Valdštejna]], [[Pavel Michna z Vacínova|Pavlem Michnou z &nbsp;Vacínova]], [[Jan de Witte|Janem de Witte]] a [[Jakub Baševi z Treuenburka|Jakubem Baševim]]), které znehodnotilo českou minci (razili znehodnocenou tzv. „dlouhou minci“), za níž pak členové konsorcia nakupovali levně konfiskované statky v &nbsp;českých zemích. Důsledkem ražby dlouhé mince pak byl také státní bankrot v &nbsp;roce [[1623]].

* [[Opava]] / Troppau ve [[Slezsko|Slezsku]] v&nbsp;roce [[1614]] získal [[Karel I. z&nbsp;Lichtenštejna]] v &nbsp;léno 9621&nbsp;ha.

Majetek rodu Lichtenštejnů byl zčásti zabrán v &nbsp;rámci [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy v &nbsp;období první československé republiky]]. Po roce 1945 byl zkonfiskován veškerý lichtenštejnský majetek v&nbsp;Čechách i na Moravě, ačkoli se rod v &nbsp;žádném případě neangažoval pronacisticky, spíše naopak.<ref>MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v &nbsp;českých zemích. 3. upravené vyd. Praha: Mladá fronta, 2003, 330 p. ISBN 80-204-1049-X.</ref> Tehdejší [[Elsa von Gutmann|kněžna Elsa]] navíc byla židovského původu.

V roce [[1946]] Československo zkonfiskovalo lichtenštejnský majetek, který se nacházel na území Československa, na základě [[Benešovy dekrety|dekretu prezidenta republiky]] č. 12 ze dne 21. 6. 1945 o &nbsp;konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a to i přesto, že v &nbsp;době druhé světové války rodina měla lichtenštejnskou státní příslušnost a Lichtenštejnské knížectví bylo neutrálním státem. Tehdejší [[Elsa von Gutmann|kněžna Elsa]] byla navíc židovského původu. Přesto byla stížnost knížete [[21. listopad]]u [[1945]] správním soudem v &nbsp;[[Bratislava|Bratislavě]] zamítnuta, kdy tento souhlasil s &nbsp;názorem žalovaného správního orgánu, že „je všeobecně známou skutečností, že kníže je "osobou německé národnosti" ve smyslu Dekretu č. 12.“

* [[UlrichOldřich von Lichtensteinz&nbsp;Lichtenštejna]] (1200-1275) - [[básník]] a minesengr ze [[Štýrsko|štýrské]] větve rodu [[Murau]], která ještě ve [[13. století]] zanikla ''(jeho předky a potomky viz Ulrich von Liechtenstein)''

** [[Otto von Liechtenstein-Murau]] v &nbsp;roce [[1348]] koupil hrad Seltenstein u Klagenfurthu

***** Mikuláš († 1499/1500) rozšířil majetek o &nbsp;[[Weinburg]], [[Treffen]] a [[Seltenheim]] ležící v &nbsp;[[Korutany|Korutanech]]

****** Ota († 1564) měl s &nbsp;Benignou († 1579), dcerou Jiřího vonz LiechtensteinLichtenštejna-SteyreggSteyreggu 9 dětí.

* [[Liechtenstein]] z &nbsp;[[Liechtenstein]]u a [[Perchtoldsdorf]]u. V &nbsp;letech [[1170]]/80 je uváděn jako vlastník [[Biedermannsdorf]]u šlechtic tohoto přídomku.<ref>Wikipedie [[Biedermannsdorf]]</ref>

** [[Jindřich II. z &nbsp;Lichtenštejna]] ([[1265]]-[[1314]])-vládce [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]] a [[Mikulov]]a, jeho manželka Petrissa/Petruše ze Zelkungu (†[[1318]]

*** [[Hartneid II.]] z [[Liechtenstein]]a, [[Mikulov]]a a [[Lednice]] ([[1301]]-[[1349]]/50), manželka Agnes/Anežka (von Heinzel ?) († [[1353]]). ''Jindřichův vnuk Hartneid (1310-1349) rozšířil lichtensteinské panství na Moravě o &nbsp;[[Lednice|Lednici]] a [[Děvičky]].''

**** Jan I. ([[1358]]-[[1398]]) z [[Liechtenstein]]a, [[Mikulov]]a a [[Valtice|Valtic]], 1. manželka [[Anežka von Klingenberg]] († před ([[1387]]), 2. manželka [[Katharina/Kateřina von Pottendorf]], 3. manželka [[Elisabeth/Alžběta von Puechheim]] († [[1408]]). ''Jan získal v &nbsp;[[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] [[Mistelbach]], [[Valtice]]/Feldsberg a [[Riegelsdorf]].''

******* Jan V. (1446-1475) // ''oba letopočty chybně - zemř. 1473, a těžko se narodil 1446, jestliže se ženil v r.&nbsp;roce 1449, viz Perchta z &nbsp;R'' //, manželka [[Perchta z &nbsp;Rožmberka]] "Bílá Paní" († 1476)

:'''[[Gundaker z Lichtenštejna|Gundaker]]''' ([[1580]]–[[1658]]), syn Hartmanna (1544–1585), 1. manželka hraběnka Anežka Východofríská, 2. manželka [[Alžběta Lukrécie]], vévodkyně slezská na [[Těšín]]ě; syn Hartman (1613–1686). Gundakar koupil v &nbsp;roce [[1625]] [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]] [[Louka (okres Hodonín)]].

Původně měli zlatočerveně dělený štít, v &nbsp;16. století se objevuje čtvrcený erb s &nbsp;polepšením, od roku [[1709]] je znak totožný se znakem jejich knížectví. Srdeční štítek je shodný s&nbsp;původním erbem, v &nbsp;prvním poli má slezskou orlici, vve druhém zelenou routovou korunu pokosem na zlatých a černých pruzích, ve třetím poli znak Opavska, ve špici krnovský lovčí roh, ve čtvrtém poli harpyji (orla s dívčí hlavou), což je symbolem [[Východní Frísko|Východního Fríska]].

* {{Citace monografie| příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Juřík | titul = Dominia Smiřických a Liechtensteinů v &nbsp;Čechách | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 215 | isbn = 978-80-7277-490-6}}

* Wanger, Harald: Die regierden Fürsten von Liechtenstein. Nové aktualizované vydání (asi v &nbsp;roce [[2004]]) s&nbsp;podporou knížecí kulturní rady. Vydavatelství Frank P.&nbsp;van Eck. ISBN 3-905501-22-8

* Horák, Ondřej: Lichtenštejnové mezi konfiskací a vyvlastněním. Příspěvek k &nbsp;poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v &nbsp;Československu v&nbsp;první polovině dvacátého století. Brno 2007. [http://is.muni.cz/th/22811/pravf_d/ Online verze disertační práce]