Elektrická práce: Porovnání verzí

Přidáno 167 bajtů ,  před 5 lety
m
napřímení
m (Editace uživatele 87.197.84.161 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je PastoriBot)
m (napřímení)
Elementární [[Práce (fyzika)|práce]] lze vyjádřit obecným vztahem
:<math>\mathrm{d}W = \mathbf{F}\cdot\mathrm{d}\mathbf{s}</math>.
V elektromagnetickém poli lze pro tělesa s klidnými či pohybujícími se [[elektrický náboj|náboji]]i (včetně elementárních vířivých [[elektrický proud|proudů]]ů projevujících se jako [[magnetický moment|magnetické momenty]] částic) odvodit vhodnější vztahy, dosadíme-li sílu působení elektromagnetického pole na bodový [[elektrický náboj|náboj]] Q
:<math>\mathbf{F} = Q \left(\mathbf{E} + \mathbf{v} \times \mathbf{B}\right) </math>,
 
kde <math>\mathbf{E}</math> je [[intenzita elektrického pole]], <math>\mathbf{B}</math> [[magnetická indukce]] a <math>\mathbf{v}</math> [[Rychlost|rychlost]] bodového [[elektrický náboj|náboje]]e.
 
==Práce elektrického pole==
:<math>\mathrm{d}W = U \mathrm{d}Q\!</math>.
 
[[Elektrické napětí]] nebo elementární [[elektrický náboj|náboj]] lze v různých speciálních případech vyjádřit různě. Z toho plynou různé vztahy pro výpočet elementární práce.
 
Patří sem i nejčastěji uváděný případ konání elektrické práce při působení [[elektrické pole|elektrického pole]] [[Elektrický zdroj|zdroje]] o [[Elektrické napětí|napětí]] <math>U</math> na [[částice]] s elektrickým nábojem ve [[Elektrický vodič|vodiči]], které způsobí usměrněný [[elektrický pohyb|pohyb]] nosičů náboje – [[elektrický proud]] <math>I</math>. (Tato práce se projeví zvýšením [[kinetická energie|kinetické energie]] nosičů náboje a zpravidla končí jako [[teplo]] vydané na ohřátí vodiče.) V tomto případě lze elementární [[elektrický náboj|náboj]] vyjádřit pomocí [[elektrický proud|proudu]] a elementárního [[čas]]u <math>\mathrm{d}t</math>, což vede k elementární práci:
:<math>\mathrm{d}W = UI \mathrm{d}t\!</math>.
 
*při průchodu [[Elektrický proud|proudu]] <math>I</math> cívkou (proti napětí vlastní indukce): <math>\mathrm{d}W = LI \mathrm{d}I\!</math>, kde <math>L</math> je [[indukčnost]].
 
Výše uvedené vztahy vycházejí z popisu tzv. působení na dálku, tj. vyjádřené jako působení pole zdroje na [[elektrický náboj|náboje]]e a [[elektrický proud|proudy]]. Při polním popisu (vlastní [[energie]] působení je rozestřena v prostoru mezi [[elektrický náboj|náboji]]i a [[elektrický proud|proudy]]) je vhodné použití [[fyzikální veličina|veličiny]] hustota [[Práce (fyzika)|práce]], definované jako
:<math>w = {\mathrm{d}W \over \mathrm{d}V}</math>,
kde <math>V</math> je [[objem]].