Přibík Jeníšek z Újezda: Porovnání verzí

Jeníškové z Újezda vzešli z měšťanského prostředí a erb získali na přelomu 15. a 16. století. Jan Jeníšek (+ 1565) sloužil v západních Čechách [[Šternberkové|Šternberkům]]. Přibík Jeníšek z Újezda byl čtvrtý z pěti synů Buriana st. Jeníška a Reginy z Klenového a Janovic, narozený někdy okolo roku 1580. Vzdělání mu patrně poskytl stejně jako jeho bratrům strýc [[Jan z Klenového a Janovic]], [[Nejvyšší zemský písař|nejvyšší písař]] královstvíKrálovství Českéhočeského. Jeho památník, dochovaný v pražské Národní knihovně ukazuje, že v letech 1604 až 1605 studoval práva na universitěuniverzitě v [[Ingolstadt]]u.

Svou kariéru začal jako menší písař desk zemských. Za stavovského povstání byl vězněn a vypovězen ze země, po změně poměrů na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] stal se z něj královský prokurátor v procesu se [[27 českých pánů|27 českými pány]]<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/97636</ref> a zastupoval krále [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda]] při [[Konfiskace|konfiskacích]]. V červnu [[1623]] vystřídal Přibíka Jeníška v úřadu královského prokurátora [[Václav Viduna Obytecký]] a on sám získal vyhledávaný dobře placený úřad [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnského purkrabího]] za rytířský stav. Od 24. února [[1624]] zastával úřad [[podkomoří]]ho královských měst, kde nahradil za povstání defenestrovaného sekretáře české kanceláře [[Filip Fabricius|Filipa Fabricia]]. Účastnil se i práce protireformační komise, která po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] dohlížela na rekatolisacirekatolizaci země. Vrcholu kariery dosáhl jmenováním nejvyšším [[Nejvyšší zemský písař|nejvyšším písařem]]em královstvíKrálovství Českéhočeského dne 28. června [[1640]], takže patřil do sboru místodržících, kteří spravovali zemi v nepřítomnosti panovníka. Roční příjem nejvyššího písaře byl v roce [[1651]] odhadován na 10 - 12 000 zl. Při korunovaci [[Ferdinand IV. Habsburský|Ferdinanda IV.]] v roce [[1646]] nesl jako nejvyšší písař novému králi žezlo.

V roce 1623 získal panství [[Březnice|Březnici]]. Zámek přestavěl v letech 1625 až 1632, dochovala se jeho zámecká kaple. S manželkou [[Páni z Talmberka|Ludmilou Kateřinou z Talmberka]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] ve městě založili v roce [[1638]] kolej. Pan Přibík pomáhal jesuitům již v roce [[1636]] zřídit dům v [[Klatovy|Klatovech]], kde byl hybnou silou P. [[Albrecht Chanovský]], jeho častý host na Březnici. Štěpánovice u Klatov byl rodinný jeníškovský statek, prodaný roku 1638 klatovským jesuitůmjezuitům. V [[Dobrá Voda (Březnice)|Dobré Vodě]] u Březnice vystavěl v roce 1642 nad studnou s léčivým pramenem kapli sv. Máří Magdaleny.