Bowenovo reakční schéma: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 18 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1627935) |
doplnění dle sk značka: {{hlavní článek}} v článku |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Bowen.jpg|upright=2.0|thumb|Jednoduchý náčrtek schématu, který ukazuje postup krystalizace s klesající teplotou.]]
'''Bowenovo reakční schéma''' je
Jde jedno z nejdůležitějších schémat v geologii. Práce geologa bez znalosti tohoto schématu je naprosto nemyslitelná.
== Vznik teorie ==
Schéma dostalo jméno podle kanadského geologa a petrologa [[Norman L. Bowen|Normana L. Bowena]], který ho jako první sestavil a publikoval roku [[1928]] ve svém díle ''The Evolution of the Igneous Rocks''. Bowen její pomocí vysvětlil proč se některé typy minerálů obvykle vyskytují ve společné [[asociace (geologie)|asociaci]], zatímco s jinými se prakticky vůbec nenalézají. Na začátku [[20. století]] experimentoval s tavením práškových vzorků vyvřelých hornin a při následném ochlazování sledoval při jakých teplotách krystalizují jednotlivé druhy minerálů. Postupně opakoval proces chladnutí a přecházel do stále nižších teplot. Podle získaných výsledků formuloval reakční schéma, které je s určitými obměnami akceptováno dodnes jako idealizovaný proces chladnutí [[magma]]tu. Na základě Bowenova schematu lze při pozorování horniny dospět k poměrně přesnému závěru za jakých teplotních podmínek [[hornina]] vznikala.
== Vysvětlení schématu ==
Řádek 12 ⟶ 16:
== Frakční krystalizace ==
{{Hlavní článek|Frakční krystalizace}}
Bowen při výzkumu nebyl schopen zohlednit některé podmínky, které se reálně vyskytují v přírodě. Podobně jako v jiných teoretických schématech ani tady všechno neplatí přesně, jelikož při krystalizaci dochází k tomu, že minerál spotřebovává určitě prvky ke svému vzniku, čímž ochuzuje taveninu a její složení se tak mění.<ref>Reichwalder, P. a Jablonský, J. (2003): ''Všeobecná geológia 1.'' Bratislava, [[Univerzita Komenského v Bratislavě|Univerzita Komenského]], 239 s.</ref> Další minerály, které krystalizují později, tak musí vznikat z menšího množství prvků, což je znevýhodňuje a má za následek postupnou změnu jejich chemického složení a tím i celkové stavby krystalů. Příkladem může být olivín, který se postupně mění z [[hořčík]]em bohaté odrůdy - [[forsterit]]u na [[Železo|železem]] bohatou variantu [[fayalit]]. Tento proces se nazývá
== Reference ==
<references />
[[Kategorie:Krystalizace]]
| |||