Sebedestruktivní chování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Založení tohoto článku |
přidání zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Sebedestruktivní chování''' (někdy také autodestruktivní tendence) je sociálně patologické chování vedoucí k poškozování sebe sama (např. alkoholem, závislostí na drogách, promiskuitou či špatnou hygienou…) a k '''suicidálním tendencím'''. Toto chování je buď podmíněno ''duševní poruchou'', nebo se jedná o '''snahu uniknout z nějaké nepříjemné situace'''.<ref>{{Citace monografie|příjmení = OREL|jméno = Miloslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = PSYCHOPATOLOGIE|vydání = |vydavatel = GRADA|místo = Praha|rok = 2012|počet stran = |strany = 81|isbn = 978-80-247-3737-9}}</ref>
=== OBECNĚ: ===
Sebedestruktivní chování se může objevit jak u dospělých lidí, tak u dětí předškolního věku. Často se však nejvíce projevuje u adolescentů, kteří si toto chování nesou dále do života. Příčiny tohoto chování je však třeba hledat většinou v dětství<ref>ŘÍČAN, Pavel. PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI: obor v pohybu.Praha: GRADA. 2010,
=== HISTORIE POJMU: ===
Wilhelm Stekel v roce 1909 vnesl poprvé problematiku sebedestruktivního chování do psychologické literatury, pozornosti tomuto tématu se však dostalo až roku 1922, kdy byla publikována kniha Sigmunda Freuda Jenseits des Lustprinzips.[http://monalisa.blogarchiv.cz/222513-sebedestruktivni-chovani-php]
=== TYPY SEBEDESTRUKCE: ===
Sebedestruktivní chování se projevuje ve velmi široké škále. Jedním typem sebedestruktivního chování jsou problémy se stravováním, které často vedou k anorexii nebo bulimii.
Dalším typem jsou sklony k závislostem:
• Narkomanie▼
•
Mezi další projev sebedestruktivního chování patří často promiskuita, při které se jedinec snaží zahnat pocit nedostatečnosti, snaží se překonat nepovedený vztah, nebo se snaží zvýšit si sebevědomí. ▼
▲• Narkomanie
• Tabakismus
▲Mezi další projev sebedestruktivního chování patří často promiskuita, při které se jedinec snaží zahnat pocit nedostatečnosti, snaží se překonat nepovedený vztah, nebo se snaží zvýšit si sebevědomí.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Röhr|jméno = Heinz|příjmení2 = |jméno2 = Peter|titul = Nedostatečný pocit vlastní hodnoty|vydání = |vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = 73-77|isbn = }}</ref>
Posledním typem je přímé sebepoškozování, které vede často k suicidálnímu chování.
=== LÉČBA: ===
Při léčbě je důležité, aby si pacient uvědomil, že je jeho chování abnormální a souhlasil s léčbou. Nejlepším řešením je poradit se s psychologem (při lehkých projevech), nebo s psychiatrem.
Léčba však není krátkodobou záležitostí, protože pacient musí změnit své chování a znovu se naučit řešit problémy a kontrolovat své emoce. Dále se musí naučit, jak reagovat při těžkých životních situacích. Návštěvy psychologa se doporučují i v případě, že je pacient „vyléčen“.
===== '''REFERENCE:''' =====
|