Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 10 bajtů ,  před 3 lety
aktualizace - raketoplány již nelétají
* V palivovém článku jsou přiváděným a spotřebovávaným palivem a okysličovadlem omývány elektrody. Chemická energie paliva a okysličovadla je přeměňována na elektrickou při odběru proudu i v klidu (bez odběru proudu). Velikost dodávaného proudu ze zdroje určuje míru spotřeby paliva a okysličovadla.
 
VPalivové současnostičlánky jsou palivové články především používányvyužívány ve specifických případech, například v [[Kosmický raketoplánPonorka|raketoplányponorkách]] anebo byly využívány v [[ponorkaKosmický raketoplán|ponorkyraketoplánech]]. V současnosti vzrůstá využití v dalších civilních oborech.
 
== Historie ==
První použitelný článek o výkonu 5&nbsp;kW prezentoval jeho vynálezce [[Francis Thomas Bacon]] v roce [[1959]]<ref>{{en}}http://www.corrosion-doctors.org/Biographies/BaconBio.htm</ref><ref>{{en}}http://www.ieeeghn.org/wiki/index.php/Bacon%27s_Fuel_Cell</ref>.
 
Svou skutečnou renesanci zažil palivový článek v 60. letech 20. století. Bylo to především díky kosmickému výzkumu, protože článek má proti jiným zdrojům výhodnější poměr energie/hmotnost. Byly jimi například vybaveny kosmické lodi [[program Apollo|programu Apollo]], ale jsoubyly zdrojem energie i pro současné raketoplány. Navíc odpadním produktem vodíko-kyslíkového článku je voda, která můžemohla bytbýt využita ve vodním režimu raketoplánu.
 
Roku 1802 Sir Davy Humphrey dokázal pomocí elektrického proudu rozložit vodu na kyslík a vodík. Při svých experimentech přišel na zajímavý fakt, že po odpojení zdroje elektrického proudu dojde na elektrodách k vytvoření slabého náboje. Bohužel zatím nebyl schopen tento jev uspokojivě vysvětlit.
Harry Karl Ihrig sestrojil roku 1959 pro firmu Allis Chalmers traktor o výkonu 15&nbsp;kW s AFC využívajícím KOH.
Velký rozvoj ve výzkumu palivových článků nastal v 60. letech 20. století. Na možnosti využití palivových článků se zaměřil kosmický výzkum a to z důvodů výhodného poměru energie/hmotnost, vodík jebyl používán jako kapalné palivo v raketoplánech. Voda coby odpadní produkt nalezla uplatnění ve vodním hospodářství vesmírného modulu. Palivovými články tak byly vybaveny kosmické lodě programu Apollo, v současnosti jsou v každém raketoplánu byly umístěny tři palivové články každý o trvalém výkonu 7&nbsp;kW a špičkovém 12&nbsp;kW.
Po druhé světové válce má německé námořnictvo zákaz používání jaderných ponorek, z tohoto důvodu hledalo náhradní řešení zdroje elektrické energie. Jako jedna z eventualit se ukázalo použití palivových článků, kdy ve starších generacích plavidel byly používány články o výkonu 30&nbsp;kW v novějších jsou již používány články o výkonu 120&nbsp;kW.