Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 30 bajtů ,  před 3 lety
→‎Stavba na vrcholu: narovnání linku.
Poutní areál, jehož počátky sahají do let 1704–1707 nechal vystavět pan ''Václav Růžička'', hejtman zdejšího jezuitského panství se sídlem v [[Liběšice (okres Litoměřice)|Liběšicích]]. Za autora stavby bývá obvykle považován známý barokní architekt z nedalekých Litoměřic [[Octavio Broggio]], avšak tato skutečnost není písemnými prameny doložena.
 
Přístupovou cestu k hoře lemují již od vsi Ostré [[Výklenková kaple|výklenkové kaple]] [[křížová cesta|křížové cesty]] z období [[baroko|baroka]] a [[klasicismus|klasicismu]]. Tato cesta ústí na terasu v západním svahu hory, která symbolizuje biblickou [[Getsemanská zahrada|Zahradu getsemanskou]]. Zde se nachází torza barokních pískovcových soch klečícího [[Ježíš]]e a [[apoštol]]ů. Odsud stoupá na vrchol monumentální pískovcové schodiště. To je členěno dvěma podestami s výklenky osazenými pozůstatky dalších barokních soch. Na vrcholové plošině se nachází skupina tří kaplí, symetricky uspořádaných. Obě boční kaple (kaple ''Nalezení'', kaple ''Povýšení svatého Kříže'') mají zcela totožný věžovitý tvar. Silueta obou věží je výraznou a zdaleka viditelnou dominantou Úštěcka. Uprostřed mezi nimi se nachází přízemní, podélná [[Kaple Božího hrobu v Česku|kaple Božího hrobu]]. [[Duchovní správce|Duchovní správou]] spadají kaple na Ostrém pod [[Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk|děkanství v Úštěku]].
 
V roce 2005 se poutního areálu ujala ''Společnost pro obnovu památek Úštěcka''. Ta si dala za cíl zabránit postupující devastaci a zachovat toto přitažlivé místo pro další generace. Příležitostně se zde pořádají i kulturní akce (např. ''Divadlo na schodech''). Změny k lepšímu jsou zde patrné každým rokem. V roce 2011 byla zcela obnovena křížová cesta včetně obrazové výzdoby.