LIGO: Porovnání verzí

Přidáno 160 bajtů ,  před 5 lety
m
typografía
(→‎Reference: +slovník)
m (typografía)
[[File:Northern leg of LIGO interferometer on Hanford Reservation.JPG|thumb|upright=1.2|Severní rameno zařízení LIGO ve státě Washington]]
'''LIGO''' (''Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory'') je vědecké zařízení v  USA, které [[14. září|14. září]] [[2015]] jako první přímo detekovalo [[gravitační vlna|gravitační vlny]]. Bylo postaveno v  roce 2002. Pracuje na principu porovnávání dvou identických [[laser]]ových paprsků v  [[interferometr]]u. Jeho vylepšená verze dokončená v  roce 2015 je označována jako '''aLIGO''' (Advanced LIGO).
 
== Charakteristika ==
Projekt LIGO sestává ze dvou stejných detektorů nacházejících se v &nbsp;amerických státech [[Washington (stát)|Washington]] a [[Louisiana]]. Jejich velká vzdálenost (3000 3&nbsp;000&nbsp;km) zabraňuje tomu, aby byly rušeny stejným [[šum]]em okolí, například [[zemětřesení]]m.<ref>
{{Citace webu
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1691296-zasadni-zlom-ve-studiu-vesmiru-vedci-poprve-zachytili-gravitacni-vlny
| titul = Zásadní zlom ve studiu vesmíru. Vědci poprvé zachytili gravitační vlny
| datum přístupu = 2016-02-12
}}</ref>
Každý detektor je tvořen dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve [[vakuum|vakuu]] vyslány dva identické [[laser]]ové paprsky,<ref name="webb">{{Citace monografie | příjmení = Webb | jméno = Stephen | titul = Kde tedy všichni jsou? | překladatelé = Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová | vydání = 1 | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2007 | počet_stran = 352 | isbn = 80-7185-877-5 | edice = Fénix | svazek = 21 | kapitola = 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat | typ kapitoly = kapitola | strany = 117}}</ref> které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v [[Michelsonův interferometr|interferometru]] porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné [[fáze (vlna)|fázi]].<ref name="ctvrtek" /> Pokud však zařízením projde gravitační vlna, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než v ideálním případě.
 
Každý detektor je tvořen dvěma rameny o délce 4&nbsp;km svírajícími pravý úhel. V&nbsp;nich jsou ve [[vakuum|vakuu]] vyslány dva identické [[laser]]ové paprsky,<ref name="webb">{{Citace monografie
Zařízení je po modernizaci schopné změřit změnu vzdáleností s přesností 10<sup>-18</sup> metru (tedy přibližně tisíckrát menší, než je velikost [[proton]]u nebo [[neutron]]u).<ref name="ctvrtek" /> Aby bylo možné detekovat gravitační vlny, musí být zařízení schopno eliminovat rušení, která mohou způsobovat mnohem větší změny rozměrů jednotlivých ramen, především různé otřesy a [[kmitání|vibrace]].
| příjmení = Webb
| jméno = Stephen
| titul = Kde tedy všichni jsou?
| překladatelé = Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová
| vydání = 1
| vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka
| místo = Praha a Litomyšl
| rok = 2007
| počet_stran = 352
| isbn = 80-7185-877-5 | edice = Fénix
| svazek = 21
| kapitola = 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat
| typ kapitoly = kapitola
| strany = 117
Každý detektor je tvořen dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve [[vakuum|vakuu]] vyslány dva identické [[laser]]ové paprsky,<ref name="webb">{{Citace monografie | příjmení = Webb | jméno = Stephen | titul = Kde tedy všichni jsou? | překladatelé = Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová | vydání = 1 | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2007 | počet_stran = 352 | isbn = 80-7185-877-5 | edice = Fénix | svazek = 21 | kapitola = 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat | typ kapitoly = kapitola | strany = 117}}</ref> které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v &nbsp;místě styku se v &nbsp;[[Michelsonův interferometr|interferometru]] porovnají. V &nbsp;nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné [[fáze (vlna)|fázi]].<ref name="ctvrtek" /> Pokud však zařízením projde gravitační vlna, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než v &nbsp;ideálním případě.
 
Zařízení je po modernizaci schopné změřit změnu vzdáleností s &nbsp;přesností 10<sup>-18</sup> metru (tedy přibližně tisíckrát menší, než je velikost [[proton]]u nebo [[neutron]]u).<ref name="ctvrtek" /> Aby bylo možné detekovat gravitační vlny, musí být zařízení schopno eliminovat rušení, která mohou způsobovat mnohem větší změny rozměrů jednotlivých ramen, především různé otřesy a [[kmitání|vibrace]].
 
[[File:Ligo.svg|thumb|upright=1.2|Zjednodušené schéma zařízení]]
Na výzkumu pomocí detektoru LIGO spolupracují vědci z &nbsp;mnoha univerzit jako [[Massachusettský technologický institut|MIT]] nebo [[California Institute of Technology|Caltech]]. Projekt financovala nadace [[National Science Foundation]]. Vybudován sza částkousumu 620 &nbsp;milionů amerických dolarů se jedná o její nejnákladnější projekt.
 
== Pozorování ==
Během pozorování v &nbsp;letech [[2002]] až [[2010]] nebylo prokázáno, že by byly [[gravitační vlna|gravitační vlny]] detekovány. Poté byly detektory nahrazeny vylepšenými, třikrát citlivějšími (vyměněny byly lasery i zrcadla).<ref name="technet1">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lázňovský | jméno = Matouš | titul = Mezi fyziky kolují fantastické zvěsti. Zachytili jsme gravitační vlny? | periodikum = Technet.cz | datum_vydání = 2016-01-15 | datum_přístupu = 2016-01-17 | url = http://technet.idnes.cz/zvesti-zaznamenali-gravitacni-vlny-einstein-fac-/veda.aspx?c=A160113_145346_veda_mla}}</ref>. Zařízení bylo pod označením Advanced LIGO spuštěno v září 2015.<ref name="technet1"/> Přibližně do roku [[2021]] by se měla citlivost přístroje zvýšit ještě o jeden řád a měl by podle teoretických předpovědí zachytit až několik desítek událostí ročně.<ref name="technet1"/>
| příjmení = Lázňovský
| jméno = Matouš
| titul = Mezi fyziky kolují fantastické zvěsti. Zachytili jsme gravitační vlny?
| periodikum = Technet.cz
| datum_vydání = 2016-01-15
| datum_přístupu = 2016-01-17
| url = http://technet.idnes.cz/zvesti-zaznamenali-gravitacni-vlny-einstein-fac-/veda.aspx?c=A160113_145346_veda_mla
}}</ref>. Zařízení bylo pod označením Advanced LIGO spuštěno v&nbsp;září 2015.<ref name="technet1"/> Přibližně do roku [[2021]] by se měla citlivost přístroje zvýšit ještě o jeden řád a měl by podle teoretických předpovědí zachytit až několik desítek událostí ročně.<ref name="technet1"/>
[[File:Simplified diagram of an Advanced LIGO detector.png|thumb|upright=1.2|Schematické znázornění detektoru a záznamu měření]]
 
V &nbsp;únoru 2016 bylo oznámeno, že zařízení gravitační vlny zaznamenalo.<ref name="ctvrtek">
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lázňovský
| jméno = Matouš
| titul = Čtvrtek navždy změnil náš pohled na vesmír. Vědci zachytili gravitační vlny
| periodikum = Technet.cz
| datum_vydání = 2016-02-11
| datum_přístupu = 2016-02-12
| url = http://technet.idnes.cz/vedci-zachytili-gravitacni-vlny-musely-se-k-tomu-srazit-dve-cerne-diry-1mm-/veda.aspx?c=A160211_172541_veda_mla
}}</ref>. Stalo se tak [[14. září|14.&nbsp;září]] [[2015]], v &nbsp;době, kdy byl experiment ve fázi posledních zkoušek (oficiálně sběr vědeckých dat začal až o tři dny později).<ref name="ctvrtek" /> Zachycené gravitační vlny vznikly při srážce dvou [[černá díra|černých děr]], jejichž hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 [[Slunce|Sluncí]].
 
V &nbsp;době prvního běhu detektoru aLIGO (září 2015 až leden 2016) byly detekovány ještě další tři události, které zatím nejsou publikovány.<ref>http://www.nytimes.com/2016/02/12/science/ligo-gravitational-waves-black-holes-einstein.html?_r=01 - Gravitational Waves Detected, Confirming Einstein’s Theory</ref>
 
== Reference ==
{{Commonscat|LIGO}}
 
{{Překlad|jazyk = en | článek = LIGO | revize = 584442031}}
 
== Externí odkazy ==