Pomník svatého Václava: Porovnání verzí

'''Pomník svatého Václava''' na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v [[Praha|Praze]] patří mezi nejznámější [[sochař]]ská díla v Česku. Jeho autorem je nejvýznamnější [[České země|český]] [[sochař]] přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]], představitel monumentálního [[Realismus (výtvarné umění)|realismu]] a zakladatel novodobého českého [[sochař]]ství [[Josef Václav Myslbek]], který na něm pracoval více než třicet let. Spoluautory sousoší byli architekt [[Alois Dryák]] (architektonická úprava) a sochař [[Celda Klouček]] (ornamentální výzdoba). [[Sousoší]] je nejen symbolem [[Česká státnost|české státnosti]], ale též jakýmsi imperativně zdviženým prstem, ukazujícím na nezbytnost uchovávání základních kulturních a duchovních hodnot národa.

 

Poté, co byla v roce [[1879]] [[baroko|barokní]] jezdecká socha [[Svatý Václav|sv. Václava]] přenesena na [[Vyšehrad]], vznikla potřeba vytvořit novou a moderněji pojatou sochu tohoto významného světce. Soutěž na vytvoření nové jezdecké sochy svatého Václava byla vypsána v lednu [[1894]] a zúčastnilo se jí osm sochařů. Výběrové řízení bylo přístupné jen umělcům, kteří se v Čechách narodili nebo zde žili. První cena nakonec nebyla v soutěži vůbec udělena a druhou cenu si rozdělil [[Josef Václav Myslbek]] a [[Bohuslav Schnirch]]. Oba však byli vyzváni k tomu, aby svá díla ještě vylepšili a upravili. Bohuslav Schnirch pojal jezdeckou sochu svatého Václava jako sochu [[Svatý|světce]], jedoucího na koni a žehnajícího davům, s výrazným praporcem s Mariánským obrazem (Paladiem země České). Myslbek naopak zvolil netradiční podobu svatého Václava jako bojovníka. Po vzrušených diskusích v kruzích odborné i laické veřejnosti, a také v kruzích politických, byla nakonec zakázka zadána Myslbekovi. Původní model byl následně mnohokrát změněn a časem byla jezdecká socha svatého Václava na modelu doplněna ještě čtyřmi sochami stojících světců. Původně se mělo jednat o [[Svatá Ludmila|sv. Ludmilu]], [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]], [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] a [[Svatý Ivan|sv. Ivana]]. Socha sv. Ivana byla nakonec nahrazena sochou [[Anežka Česká|sv. Anežky]]. Socha [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] měla v prvních plánech stát na čelní straně podstavce, ale jelikož není dokonale provedena (při bližším pohledu soše jakoby chybí jedna noha) byla umístěna dozadu a v popředí se ocitla socha sv. Prokopa. Při tvorbě hlavní části pomníku se Myslbek inspiroval svatováclavským pokladem – [[přilba (vojenská výstroj)|přilbicí]], [[meč]]em a [[drátěná košile|drátěnou košilí]]. Velkou pozornost věnoval také podobám tváří všech světců, např. sv. Vojtěch má tvář arcibiskupa [[František Schönborn|Františka Schönborna]] a sv. Prokop zase tvář samotného J. V. Myslbeka. Modelem pro sochu koně se stal sedmiletý hřebec Arda, patřící armádě. Kromě architekta [[Alois Dryák|Aloise Dryáka]] se na konečné podobě pomníku podílel ještě [[Celda Klouček]] (architektonický dekor na soklu). Do bronzu pomník odlila firma Bendelmayer.