Klášter Milevsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu za použití AWB
Toužimské proboštství, drobnosti
Řádek 39:
}}</ref> Na výstavbě kláštera se podílel i budoucí první opat milevského kláštera [[Jarloch]] se svými řeholníky.<ref name="kytka39"/>
 
V roce [[1191]] klášter vyhořel, byl ale opět obnoven. K jeho vysvěcení došlo 1. října [[1201]].<ref name="kytka40">KYTKA, Josef, str. 40.</ref> Opat Jarloch zemřel v Milevsku roku [[1228]] a byl zde pohřben.<ref name="kytka40"/> Později sídlilo v klášteře až 30 řeholníků, kteří se kromě duchovní správy věnovali i hospodářským činnostem, pěstovali víno, obilí, chmel.<ref name="kytka42">KYTKA, Josef, str. 42.</ref> Když byl 23. dubna [[1420]] klášter přepaden husity, bylo Jarlochovo tělo odneseno řeholníky na Zvíkov. Tam byl pohřben na neznámém místě.<ref name="kytka40"/> VČást doběmnichů husitskýchodešla válekdo byl[[Toužim klášter(zámek)|toužimského zpustošen.<ref name="kytka43">KYTKA, Josef, str. 43.</ref> Tehdejší opat kláštera veškeré cennosti ukryl na [[Příběniceprobošství]], ale po dobytí tohoto hradu, došlo i ke zničeníkteré těchtoklášteru cennostípatřilo.<ref name="kytka43ulovec"/>{{Citace monografie
| příjmení = Úlovec
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Úlovec
| titul = Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 768
| kapitola = Toužim
| strany = 510–5516
| isbn = 80-7277-208-2
}}</ref> V době husitských válek byl klášter zpustošen.<ref name="kytka43">KYTKA, Josef, str. 43.</ref> Tehdejší opat kláštera veškeré cennosti ukryl na [[Příběnice]], ale po dobytí tohoto hradu, došlo i ke zničení těchto cenností.<ref name="kytka43"/>
V [[15. století]] jej vlastnili [[Rožmberk]]ové, po nich [[Švamberk]]ové.<ref name="kytka43"/> [[Kryštof ze Švamberka]] klášter v [[16. století]] prodal [[Hodějovští z Hodějova|pánům z Hodějova]].<ref name="kytka43"/> Za jejich působení byl klášter částečně opravován, byla obnovena hráz rybníka , byly vytvořeny nové příkopy a hradby.<ref name="kytka43"/> Zvláštní péče byla věnována důkladnějším zpevněním hrází rybníka.<ref name="kytka43"/> Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé Hoře]] byl pánům z Hodějova zkonfiskován majetek, včetně Milevského kláštera.<ref name="kytka43"/> Klášter byl zpustošený a okolní vesnice opuštěné a podle slov kronikáře ''v Milevsku vše zelo chudobou, bídou a lidským pláčem.''<ref name="kytka43"/> Císařským rozhodnutím byl klášter přidělen premonstrátskému klášteru na Strahově. Opět začíná další snaha o znovuobnovení původní slávy kláštera. Za císaře Josefa se museli premonstráti vrátit do Prahy, ale přes vše se jim podařilo, že byl klášter přidělen ke [[Strahovský klášter|klášteru Strahovskému]]. Nemalou měrou se přičinil opat Strahovského kláštera [[Václav Josef Mayer]] v roce [[1786]].<ref name="kytka44">KYTKA, Josef, str. 44.</ref>
 
Hlavní branou z roku [[1885]] se vstoupí na klášterní nádvoří.<ref name="kytka36">KYTKA, Josef, str. 36.</ref> Po pravé straně vchodu na první nádvoří je budova bývalé [[latinská škola|latinské školy]]. Jednalo se o nejstarší školu v kraji, která se připomíná již v roce [[1543]].<ref name="kytka38">KYTKA, Josef, str. 38.</ref>
 
Dnes v dolní částí sídlí charita a v 1.prvním patře ve velkém sále se pořádají přednášky a výstavy, v druhé místnosti je trvalá expozice barokní knihovny, s knihami zapůjčenými ze [[Strahovský klášter|Strahova]]
 
== Chrám Navštívení Panny Marie ==