|
}}
'''Jindřich Schwarzenberg''' ([[29. leden|29. ledna]] [[1903]] [[Bratislava]] – [[18. červen|18. června]] [[1965]] [[Vídeň]]) celým jménem '''Jindřich Karel Boroměj František Saleský''', princkníže ze [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergu]], byl po smrti svého adoptivního otce, českého antifašisty, knížete a [[Vévodství Krumlovské|krumlovského vévody]] JUDr. [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolfa Schwarzenberga]], titulárně 16. a posledním [[Vévodství Krumlovské|vévodou krumlovským]] ze schwarzenberské primogenitury. On sám byl adoptivním otcem svého příbuzného z orlické větve Schwarzenbergů [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]], v jehož osobě se po téměř 180 letech znovu-spojily obě dvě větve rodu [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]]. Během války byl JUDr. Jindřich Schwarzenberg zatčen [[gestapo|gestapem]] a internován v [[koncentrační tábor Buchenwald|koncentračním táboře Buchenwald]]. Jeho dcerou je [[Alžběta Petzoldová]].
== Život ==
Jindřich, princ ze Schwarzenbergu, se narodil [[21. leden|21. ledna]] roku [[1903]] v Bratislavě jako druhorozený syn Marie Anny, princezny z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu a Felixe, prince ze Schwarzenbergu, druhorozeného syna knížete [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolfa Josefa]] a 13. vévody krumlovského.
Princ Felix sám a zároveň jeho potomci, jakožto potomci mimo první linii, tak byli vyloučeni z následnictví [[Schwarzenberské dominium|Schwarzenberského dominia]], jehož se po smrti Adolfa Josefa ujal nový panující kníže [[Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu|Jan Nepomuk II.]] Třebaže Jindřichův otec Felix sedle protorodové tradice obdržel rovněž titul knížete (nevládnoucího), jako druhorozený se dle soudobého zvyku rozhodl pro kariéru v armádě.
S ohledem na otcovo zaměstnání se rodina velmi často stěhovala po celé [[Rakousko-Uhersko|monarchii]]. Mladý Jindřich tak studoval na gymnáziu v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], ve Svatém Pavlu v Lavanttalu a nakonec i v [[Kalksburg|Kalksburgu]], kde složil maturitu. Posléze se rozhodl pro studium práv na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]], kde v roce [[1928]] obdržel doktorát.
[[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolfa Schwarzenberga]] však těžce poznamenal exil a nakonec i zklamání ze situace v Československu. Jeho stav se rapidně zhoršoval a roku [[1950]] zemřel. Ve své závěti ustanovil za hlavu rodu Jindřichova staršího bratra [[Josef III. ze Schwarzenbergu|Josefa]], avšak titul vévody krumlovského a zároveň veškerý svůj majetek a nároky odkázal právě Jindřichovi.
Poprvé a naposledy se odděliloddělila titulfuknce knížetehlavy ze Schwarzenbergurodu (kníže ''[[Josef III. ze Schwarzenbergu|Josef III.]]'') aod titulu vévody krumlovského (kníže a vévoda ''Jindřich I.''), avšak ne na dlouho. Jindřich totiž stejně jako jeho adoptivní otec postrádal mužského potomka. Z jeho manželství s Eleonorou Stolberg-Stolberg, uzavřeného [[10. listopad|10. listopadu]] [[1946]], vzešla jediná dcera, princezna [[Alžběta Petzoldová|Alžběta]]. Jindřich se proto pro zachování rodu rozhodl roku [[1960]] adoptovat svého vzdáleného příbuzného z mladší orlické větve rodu Schwarzenbergů, dědice sekundogenitury – [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]].
Rod Schwarzenbergů byl rozdělen již roku [[1802]] na tzv. primogenituru, hlavní větev sídlící v [[Český Krumlov|Krumlově]] a na [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké]], a na mladší sekundogenituru, jíž patřilo panství [[Orlík nad Vltavou|Orlík]]. Adopcí Karla Schwarzenberga tak bylo předznamenáno spojení rodu po 180 letech.
| 