'''René Théophile Hyacinthe Laënnec''' ([[17. únor]]a [[1781]] v [[Quimper]], Francie – [[13. srpen|13. srpna]] [[1826]] v [[Kerlouarnec]] ([[Francie]])) byl francouzský [[lékař]], vynálezce [[Fonendoskop|stetoskop]]u.
== Život ==
StudovalRené Laënnec studoval v [[Nantes]] a působil poté od roku [[1799]] jako [[ranhojič]] u západní armády. Od roku [[1800]] si dále rozšiřoval vzdělání řádným studiem medicíny v [[Paříž]]i v nemocnici [[Charite]] -, jeho učitelem byl proslulý [[Jean-Nicolas Corvisart]] - a rokuv roce [[1804]] se stal lékařem. RokuV roce [[1816]] nastoupil v Neckerově nemocnici v Paříži., Zdekde soustavně pracoval na zvýšení možností diagnostiky, zejména chorob plic a srdce. Za tím účelem vyvinul nástroj - stetoskop, zvyšujícípomocí kterého intenzitulékař zvukůlépe přislyší zvuky při poslechu (srdce a plic). Zásadním způsobem tak rozšířil diagnostické hranice fyziologie a zejména patologie kardiopulmonálního systému. Soustavná pozorování uložil do svého životního díla ''Traité de l’auscultation médiate'' (Paříž 1819, 2 svazky; -, celkem 4 vydání -, poslední roku [[1836]]). Roku [[1823]] se stal profesorem na [[CollegeCollège de France]], a následujícím rokem přednostou interní kliniky. Zemřel na plicní [[tuberkulózaTuberkulóza|tuberkulózu]].
VedleRené [[Auengruber]]aLaënnec ase [[Corvisart]]atak stal se zakladatelem klasické fyzikální diagnostiky moderní medicíny vedle [[Auengruber]]a a [[Jean-Nicolas Corvisart]]a. Roku [[1868]] byla na jeho počest postavena [[socha]] v jeho rodném městě.
Vedle objevu stetoskopu jako první popsal [[Jaterní cirhóza|jaterní cirhózu]] a dodnes obraz jedné chorobné změny jater nese jeho jméno ([[Laënnecova žlutá atrofie jater]]). Na jeho počest nese jeho jméno jedna ze čtyř lékařských fakult University Claude Bernarda v Lyonu.
