Wikipedie

Malá Fatra: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+šablona Malá Fatra
náhradu většinu textu překladem ze slovenské Wiki
značky: {{hlavní článek}} v článku možné subjektivní formulace
Řádek 1:
{{Infobox - reliéf
| název = Malá Fatra
| obrázek = FatraHrebenMala fatra2.jpg
| popisek = Malá Fatra – [[Vrátna dolina]]
| popisek = Hřeben Kriváňské Malé Fatry z [[Velký Rozsutec|Velkého Rozsutce]], v pozadí [[Velký Kriváň]], nejvyšší hora pohoří
| alt = Malá Fatra – [[Vrátna dolina]]
| alt = Hřeben Kriváňské Malé Fatry z [[Velký Rozsutec|Velkého Rozsutce]], v pozadí [[Velký Kriváň]], nejvyšší hora pohoří
| nejvyšší bod = [[Veľký Kriváň]]
| maximální výška = 1709
| rozloha = 549
| délka = 52
| nadřazená jednotka = [[Fatransko-tatranská oblast]]
| podřazené jednotky = [[Kriváňská Fatra]], [[Lúčanská Fatra]]
Řádek 14:
| stát = {{Flagicon|Slovensko}} [[Slovensko]]
| mapa = Vnitřní Západní Karpaty, b7.svg
| popisek mapy = Malá Fatra v rámci Slovenska
| hornina = [[vápenec]], [[dolomit]]
| poznámka =
| povodí = [[Dunaj]] - [[Váh]]
}}
'''Malá Fatra''' je pohoří na severu [[Slovensko|Slovenska]] v [[Žilinský kraj|Žilinském kraji]] a malou části v [[Trenčínský kraj|Trenčínském kraji]]. Je součástí krajinného celku [[Fatransko-tatranská oblast]], který je součástí [[Vnitřní Západní Karpaty|Vnitřních Západních Karpat]]. Po [[Vysoké Tatry|Vysokých]], [[Nízké Tatry|Nízkých Tatrách]] a [[Oravské Beskydy|Oravských Beskydech]] je čtvrtým nejvyšším pohořím Slovenska s bohatou a poměrně zachovalou [[Západní Karpaty|západokarpatskou]] přírodou. Významnou část pohoří v [[Krivánská Malá Fatra|krivánské části Malé Fatry]] zabírá [[Národní park Malá Fatra]].
'''Malá Fatra''' je pohoří ([[geomorfologický celek]] [[Fatransko-tatranská oblast|Fatransko-tatranské oblasti]]) v severozápadní části [[Slovensko|Slovenska]]. Díky různorodosti krajiny (dolomitová a vápencová bradla, soutěsky, travnaté [[hole]]) patří k atraktivním a vyhledávaným pohořím. Hlavním východištěm je vesnice [[Terchová]].
 
== GeologickáČlenění charakteristikaMalé Fatry ==
[[Soubor:Malá_Fatra.png|náhled|[[Geomorfologické členění Slovenska]]- Malá Fatra zvýrazněna šedou barvou]]
Jde o [[hrásť]]ové pohoří, které bylo vyzdviženo mohutnými tektonickými pohyby v průběhu [[třetihory|třetihor]] a [[čtvrtohory|čtvrtohor]]. Skládá se z krystalických hornin ([[břidlice]], [[Rula (hornina)|ruly]]) a sedimentů ([[vápenec|vápence]], [[Kvarcit|křemence]], [[dolomit (hornina)|dolomity]]).
Malá Fatra patří do [[Fatransko-tatranská oblast|Fatransko-tatranské oblasti]] [[Západní Karpaty|Západních Karpat]]. [[Půdorys]] pohoří představuje nepravidelnou elipsu (poetičtější "křídla motýla") s celkovou vzdušnou délkou 52 km a největší šířkou 16 km. Charakteristickým znakem je hlavní hřeben, který se klikatí a vytváří [[rozsocha|rozsochy]] oddělující hluboká údolí.
 
V místě zvaném [[Strečniansky priesmyk|Strečniansky průsmyk]] je pohoří rozděleno řekou [[Váh]] na dva geomorfologické podcelky.
== Geografická charakteristika ==
Hluboké údolí [[Váh]]u ([[Strečniansky priesmyk|Strečenský průsmyk]]) rozděluje pohoří na dvě hlavní části:
* Severní [[Kriváňská Fatra]], s nejvyšším vrcholem [[Veľký Kriváň]] (1709 m n.m.), skalnatými dolomitovými štíty ([[Velký Rozsutec]], [[Malý Rozsutec]]), několika soutěskami (Tiesňavy, [[Jánošíkove diery]]) a sevřenými údolími (nejznámější [[Vrátna dolina]]). V roce 1967 byla vyhlášena [[chráněná krajinná oblast]] a v roce [[1988]] [[Národní park Malá Fatra|Národní park Malá Fatra]] o rozloze 226 km².
* Jižní [[Lúčanská Fatra]] je na východě ohraničená regionem [[Turiec (region)|Turcem]], na západě řekou [[Rajčanka|Rajčankou]] a na severu řekou [[Váh]]. Je tvořena žilnými a hlubinnými vyvřelinami mladšího [[Paleozoikum|paleozoika]] ([[karbon]]u) [[granodiorit]]y a křemennými [[diorit]]y, které postupně krystalizovaly a vyzdvihovaly se až do dnešní podoby. Nejvyšší vrchol, [[Veľká lúka]] (1476 m n.m.) je na rozdíl od Kriváně oblý kopec, také nazývaný [[Martinské hole]]. Pod ním je [[lyžař]]ský areál. Přes celý hřeben, od [[Kľak]]u na jihu až na [[Minčol (Malá Fatra)|Minčol]] na severu vede hřebenová cesta, z níž je v některých částech výhled na okolní hory a pohoří.
 
* Na sever od řeky se nachází '''[[Krivánská Malá Fatra]]''', jejíž velká část o rozloze 22 630 ha je od [[1. duben|1. dubna]] [[1988]] [[Národní park Malá Fatra|národním parkem]]. Pojmenována je podle nejvyššího vrcholu -[[Veľký Kriváň|Velkého Kriváně]] (1708,7 m). Ohraničená je na východě řekami [[Váh|Vah]] a [[Orava (řeka)|Orava]] a na západě řekou [[Varínka]].
Porost tvoří v nižších polohách [[Bučina|bučiny]], výše s příměsí [[smrk]]u a [[jedle]] a v nejvyšších partiích borovice [[kosodřevina]].
 
* Na jih od Váhu se nachází '''[[Lúčanská Malá Fatra]]''', která je pojmenována podle jejího nejvyššího vrcholu -[[Veľká lúka|Veľké lúky]] (1475,5 m). Lúčanská Fatra je na východě ohraničena řekou [[Turiec (přítok Váhu)|Turiec]] a na západě řekou [[Rajčianka]].
[[Soubor:Stohové sedlo, Veľký Rozsutec.jpg|náhled|vlevo|Velký Rozsutec]]
 
Řeka v tomto místě vytváří [[Domašínský meandr]]. Dále proti směru toku vytváří Váh [[Kraľoviansky meander|Kraľoviansky meandr]], který odděluje Malou Fatru od [[Velká Fatra|Velké Fatry]]. Malá Fatra odděluje [[Žilinská kotlina|Žilinskou kotlinu]] od [[Turčianska kotlina|Turčianské kotliny]]. Na jihozápadě tvoří [[Fačkovské sedlo]] hranici se [[Strážovské vrchy|Strážovskými vrchy]]. Na severu sousedí s [[Kysucká vrchovina|Kysuckou vrchovinou]], [[Oravská Magura|Oravskou Magurou]], [[Oravská vrchovina|Oravskou vrchovinou]] a na východě s [[Veľká Fatra|Velkou Fatrou]].
== Související články ==
 
== Geologická stavba ==
Malá Fatra je součástí [[vrása|vrásového]]-[[příkrov|příkrovu]] stavby [[Fatransko-tatranská oblast|Fatransko-tatranského pásma jádrových pohoří]] Západních Karpat. Její [[krystalinikum|krystalinické]] jádro [[tatrikum|tatrika]] je tvořeno hlubinnými [[vyvřelina|vyvřelinami]] mladšího paleozoika ([[karbon]]u) [[granodiorit|granodiority]] a [[tonalit|tonality]], které postupně krystalizovaly a vyzdvihovaly se až do dnešní podoby.
 
Na [[granitoid|granitoidním]] jádru Malé Fatry leží sedimentární obal (jednotka Malej Fatry). Ten je dobře vyvinutý hlavně v severní části pohoří. Vytváří oblast západně od [[Párnica|Párnice]], oblast Velkého a Malého Kriváně a zasahuje až do [[Strečno|Strečna]]. Samostatným obalovým celkem je Kozolská jednotka, která je zřejmě součástí [[infratatrikum|infratatrika]]. Nad sedimentárních obalem leží [[příkrov]]y z [[Vápenec|vápenců]] a [[Dolomit (hornina)|dolomitů]] [[fatrikum|krížňanský]] a [[hronikum|chočského příkrovu]]. Sedimentární sled [[Zliechovská jednotka|zliechovské jednotky]] krížňanského příkrovu sahá až do střední křídy a má v této oblasti své typové oblasti. V málo odolných horninách vznikl členitý reliéf s charakteristickými skalami, soutěskami a skalními věžemi (například komplex [[Rozsutec|Rozsutce]], [[Boboty]], [[Sokolie]], [[Vrátna dolina]], [[Tiesňavy (Malá Fatra)|Tiesňavy]]). Výraznými krajinotvornými prvky jsou bradlové partie, z [[kras|krasových]] forem jsou zastoupeny [[škrapy]], [[závrt|závrty]], [[propast|propasti]], [[kaňon|kaňony]], [[jeskyně]] a krasové prameny.
 
== Vrcholy Malé Fatry ==
[[Soubor:Velky_Rozsutec.jpg|náhled|[[Velký Rozsutec]], pohled zpod [[Poludňový grúň|Poludňového Grúně]]]]
[[Soubor:MalaFatraStoh.jpg|náhled|[[Stoh (Malá Fatra)|Stoh]]]]
 
Vrcholy Malé Fatry jsou soustředěny především na hlavním hřebeni [[Krivánská Malá Fatra|Krivánské]] a [[Lúčanská Malá Fatra|Lúčanské]] Malé Fatry. Menší část nižších vrcholů je na kratších bočních hřebenech ([[Sokolie]], [[Boboty]]...)
 
=== Vrcholy Krivánské Malé Fatry ===
* [[Veľký Kriváň] (1708,7 m)
* [[Malý Kriváň]] (1670,9 m)
* [[Chleb]] (1645,6 m)
* [[Hromové]] (1636 m)
* [[Veľký Rozsutec]] (1610 m)
* [[Pekelník (Malá Fatra)|Pekelník]] (1609 m)
* [[Stoh (Malá Fatra)|Stoh]] (1607 m)
* [[Steny]] - (jižní vrchol 1572 m, severní vrchol 1535 m)
* [Stratenec (Malá Fatra)|Stratenec]] (1513 m)
* [[Suchý (Malá Fatra)|Suchý]] (1428 m)
* [[Poludňový grúň|Poludňový Grúň]] (1460 m)
* [[Malý Rozsutec]] (1344 m)
 
=== Vrcholy Lúčanské Malé Fatry ===
* [[Veľká lúka]] (1475 m)
* [[Krížava]] (1456,7 m)
* [[Veterné]] (1441,6 m)
* [[Minčol (Malá Fatra)|Minčol]] (1364 m)
* [[Kľak (Malá Fatra)|Kľak]] (1351 m)
* [Úplaz (Malá Fatra, 1301 m)|Úplaz]] (1301 m)
* [[Hnilická Kýčera]] (1217,6 m)
* [[Kozol (Malá Fatra)|Kozol]] (1119 m)
 
== Jeskyně v Malé Fatře ==
V Malé Fatře se nachází několik [[jeskyně|jeskyní]]. Všechny
jsou veřejnosti nepřístupné. Nejdelší je ''Vyvieračka'', která je dlouhá 620&nbsp;m a která je z části zaplavena. V současnosti je zdrojem pitné vody pro obec Terchová.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení= Opalka
| jméno = Peter
| titul = Vo Vrátnej hľadajú pokračovanie vzácnej jaskyne
| url = http://zilina.sme.sk/c/5518384/vo-vratnej-hladaju-pokracovanie-vzacnej-jaskyne.html
| datum vydání = 2010-08-24
| datum přístupu = 2010-08-26
| vydavatel = Petit Press
| jazyk = slovenština
}}</ref>
* [[Krystalová jeskyně v Malém Rozsutci]], [[Hoblíkova jeskyně]], [[Višňovská jeskyně]], Jeskyně v kraľovianskej kope, Horní kraľovianska jeskyně, Střední kraľovianska jeskyně, Stará Stratenecká jeskyně<ref name="HarmanecVD">Malá Fatra - Vrátna dolina, Letná turistická mapa 1:50 000, Vojenský kartografický ústav, š.p., Harmanec 2000</ref>, Kukurišova jeskyně<ref name="HarmanecVD" />, Žaškovská jeskyně, Adamova jeskyně, Vyvieračka, propast pod Velkým Rozsutcem a další
* Systém medvědích jeskyní se nachází ve [[Vrátna dolina|Vratné dolině]]. Patří sem Medvědí jeskyně I a II, Šupicova jeskyně, propast WC-1, dvě suché vyvěračky V1, V2 a Wratnuella (nyní součást Medvědí jeskyně II).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení=
| jméno =
| titul = SPRAVODAJ Slovenskej speleologickej spoločnosti 4/2008
| url = http://www.sss.sk/spravodaj-pdf/SSS_2008_4.pdf
| datum vydání = 2008
| datum přístupu = 2014-09-15
| vydavatel = SSS
| jazyk = slovensky
}} s. 23</ref>
 
== Vodstvo ==
[[Soubor:Sutovsky_vodopad.jpg|náhled|[[Šútovský vodopád]].]]Celé území Malé Fatry patří do [[povodí Váhu]]. Toky mají charakter bystřin, horských řek a potoků s prudkým spádem. [[Dierový potok]] vytvořil působivé útvary a vodopády v [[Jánošíkove diery|Jánošíkových dírách]].
 
Severozápad pohoří lemují řeky [[Varínka]] a [[Rajčianka]], z východu obtéká pohoří řeka [[Váh]], která dělí Malou Fatru na dvě části a vytváří [[Domašínský meandr|Přírodní památku Domašínský meandr]]. Ze severu teče [[Orava (řeka)|řeka Orava]], která ústí do [[Váh|Váhu]] u obce [[Kraľovany]]. Za soutokem těchto řek Váh vytváří působivý a chráněný [[Kraľoviansky meander|Kraľoviansky meander]]. Dále podél toku Váhu je umístěna [[Krpeľany (přehrada)|přehrada Krpeľany]] s umělým kanálem, která využívá sílu toku na výrobu [[elektřina|elektřiny]]. Ve vesničce Rieka (část obce [[Šútovo]]) a v [[Nezbudská Lúčka|Nezbudské Lúčke]] se nacházejí zatopené [[kamenolom]]y.
 
V okolí pohoří se nachází několik minerálních pramenů např. u obce [[Nezbudská Lúčka]], [[Poluvsie]], [[Žaškov]], [[Kamenná Poruba (okres Žilina)|Kamenná Poruba]], [[Rajecká Lesná]] a hlavně v lázeňském městě [[Rajecké Teplice]]. Přímo v pohoří v údolí [[Slovianska dolina]] je pramen s názvem Smradľavá voda.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení=
| jméno =
| titul = Minerálne pramene Slovenskej republiky
| url = http://www.sazp.sk/slovak/struktura/ceev/DPZ/pramene/pramene.html#mapa
| datum přístupu = 10.11.2009
| vydavatel = SAZP
| místo =
| jazyk =slovenština
}}</ref>
 
=== Vodopády ===
V oblastech vápenitých hornin vznikly [[vodopád|vodopády]]. Největší a nejkrásnější je [[Šútovský vodopád]]. Další se nacházejí v údolí [[Stohový potok|Stohového potoka]], v oblasti [[Jánošíkove diery|Jánošíkových dier]] a nad osadou [[Biela (Zázrivá)|Bílá]] (vodopád Padacia na východ od [[Malý Rozsutec|Malého Rozsutce]]).
* [[Šútovský vodopád]]- nejznámější a největší (38&nbsp;m) vodopád v Malé Fatře,
* [[národní přírodní památka|NPP]] [[Kľacký vodopád]] - pod vrcholem [[Kľak (Malá Fatra)|Kľaku]] v Lúčanské Malé Fatře,
* [[Vodopády Dierového potoka|Vodopády Dierového potoka]] - v [[Jánošíkove diery|Jánošíkových dierách]],
* [[Tiesňavy (Malá Fatra)|Tiesňavy]] - několik menších vodopádů na říčce [[Varínka]] (Vrátňanka),
* [[Fačkovský vodopád|Fačkovský vodopád]] - pod vrcholem [[Kľak (Malá Fatra)|Kľaku]] v Lúčanské Malé Fatře, asi 3&nbsp;km jihovýchodně od obce [[Fačkov]].
 
== Fauna a flóra Malé Fatry ==
[[Soubor:GoldenEagle-Nova.jpg|náhled|[[Orel skalní]]]]
[[Soubor:Rosalia_alpina_(Bujaruelo).jpg|náhled|Tesařík alpský]]]]
[[Soubor:Pulsatilla_subslavica.jpg|náhled|[[koniklec slovenský úzkolistý]]]]
[[Soubor:Ostrá_skala,_vrchol.jpg|náhled|[[Buk lesní|Bukový les]] a turistická trasa na vrcholu Ostré skály]]
Pohoří je hustě zalesněné pouze s výjimkou bezlesých hřebenů.
V přirozené posloupnosti jsou zachovalé všechny lesní vegetační stupně, od [[buk lesní|bukovo]] [[dub|dubového]], [[smrk|smrkového]],[[jedle|jedlového]] až po [[Borovice kleč|kosodřevinné]]. Stupně doplňují skalní společenství, vysokohorské louky (hole), mokřady a prameniště. Na území Malé Fatry bylo zjištěno 26 typů [[biotop|biotopů]], 6 druhů rostlin a 29 druhů živočichů evropského významu.
 
=== Fauna ===
Fauna Malé Fatry je velmi pestrá. Některé druhy patří mezi ohrožené a jsou na Slovensku raritní.
* [[Savci]] (výběr): [[medvěd hnědý]] (''Ursus arctos''), [[rys ostrovid]] (''Lynx lynx''), [[srnec obecný] (''capreolus capreolus''), [[jelen lesní]] (''Cervus elaphus''), [[vlk obecný]] (''Canis lupus''), [[kočka divoká]] (''Felis silvestris'' ), [[vydra říční]] (''lutra lutra''), ...
 
* [[Netopýři]] (výběr): [[netopýr ušatý]] (''Myotis Bechstein''), [[netopýr velký]] (''Myotis myotis''), [[netopýr černý]] (''Barbastella barbastellus''), [[vrápenec malý]] (''Rhinolophus hipposideros''), [[vrápenec velký]] (''Rhinolophus ferrumequinum''), ...
 
* [[Plaz]]y a [[obojživelníci]] (výběr): [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra''), [[užovka stromová]] (''Elaphe longissima''), [[zmije obecná]] (''Vipera berus''), [[kuňka žlutobřichá]] (''Bombina variegata''), [[čolek karpatský]] (''Triturus Montandon''), [[čolek velký]] (''Triturus cristatus' '), ...
 
* [[Ptáci]] (výběr): [[orel skalní]] (''Aquila chrysaetos''), [[sokol stěhovavý]] (''Falco peregrinus''), [[výr velký]] (''Bubo bubo''), [[žluna šedá]] (''Picus canus''), [[sýček rousný]] (''Aegolius funereus''), [[strakapoud bělohřbetý]] (''Dendrocopos leucotos'') , [[datel černý]] (''Dryocopus martius''), [[lejsek bělokrký]] (''Ficedula albicollis''), [[skalník zpěvný]] (''Monticone saxatilis''), [[ledňáček říční ]] (''Alcedo atthis''), [[čáp černý]] (''Ciconia nigra''), [[včelojed lesní]] (''Pernis apivorus''), [[puštík bělavý]] (''Strix uralensis''), [[lelek lesní]] (''Caprimulgus europaeus''), [[strakapoud jižní]] (''Dendrocopos vulgare''), [[chřástal polní]] (''crex crex'') , [[sýček vrabčí]] (''Glaucidium passerinum''), [[jeřábek lesní]] (''Bonasa bonasia''), [[ťuhýk šedý]] (''Lanius excubitor''), [[křepelka polní ]] (''Coturnix coturnix''), [[rehek zahradní]] (''Phoenicurus phoenicurus''), [[lejsek šedý]] (''Muscicapa striata''), [[tetřev]] (''Tetrao urogallus''), [[tetřívek obecný]] (''Tetrao tetrix''), [[datlík tříprstý]] (''picoides tridactylus''), [[lejsek malý]] (''Ficedula Parva'') , ...
 
* [[Ryby]] (výběr): [[Pstruh obecný potoční]] (''Salmo trutta''), [[hrouzek dlouhovousý]] (''Gobio uranoscopus''), [[drsek menší]] (''Zingel streber''), [[mihule karpatská]] (''Eudontomyzon Danford''), [[sekavčík zlatavý]] (''Sabanejewia aurata''), [[vranka obecná]] (''Cottus gobio''), ...
 
* [[Motýli]] (výběr): [[jasoň červenooký]] (''Parnassius apollo''), [[jasoň dymnivkový]] (''Parnassius Mnemosyne''), [[přástevník kostivalový]] (''Callimorpha quadripunctaria''), [[bělásek východní]] (''Leptidea morsei''), [[modrásek očkovaný]] (''Maculinea teleius''), [[modrásek bahenní]] (''Maculinea nausithous''), ?†[[ohniváček rdesnový]] (''Lycaena helle''), ...
 
* [[Brouci]] (výběr): [[střevlík potoční]] (''Carabus variolosus''), [[střevlík Zawadského]] (''Carabus zawadszkii''), [[tesařík alpský]] (''Rosalia alpina''), [[tesařík karpatský]] (''Pseudogaurotina Excellens''), [[lesák rumělkový]] (''Cucujus cinnaberinus''), [[roháč obecný]] (''Lucanus cervus''), ...
 
=== Flóra ===
Geologické podloží, členitý reliéf a velké rozpětí
nadmořských výšek podmínily pestrost rostlinstva. Asi 83&nbsp;%
území zabírají [[les|lesy]], převážně smíšené s převahou
listnatých dřevin, zejména [[buk lesní|buku lesního]]. Na území
Malé Fatry bylo dosud zjištěných více než 900 druhů vyšších
rostlin. Z toho je 22 druhů západokarpatských [[endemit|endemitů]],
14 karpatských endemitů, 15 karpatských [[subendemit]]ů a 4 vlastní endemity Malé Fatry, [[kontryhel Sojákův]], [[kontryhel panenský]], [[světlík stopečkatý]] a [[jeřáb fatranský]]. Svahy vrcholů v pásmu kosodřeviny jsou porostlé keři [[brusnice borůvka|brusnice borůvky]], přesto, že se nachází v [[Národní park Malá Fatra|národním parku]] její častý nelegální sběr je viditelný na ustupujícím výskytu. Roste zde i 169 rostlin, které jsou ohroženy (67 kriticky).
 
Na vápencích a dolomitech lze nalézt několik zákonem chráněné druhy, jako je [[koniklec slovenský úzkolistý]], [[hvězdnice alpská]], [[hořec Clusiův]], [[dryádka osmiplátečná]], [[stračka karpatská]], [[upolín evropský]] (''Trollius europaeus'') a další.
 
Na území rostou i masožravé rostliny nejčastěji [[tučnice obecná]] (''Pinguicula vulgaris''), [[tučnice alpská]] (''Pinguicula alpina'') a z rosnatek [[rosnatka okrouhlolistá]] (''Drosera rotundifolia'') a vzácně i [[rosnatka anglická]] (''Drosera Anglica'').
 
* Další významné rostliny: [[střevíčník pantoflíček]] ('' Cypripedium calceolus ''), [[hvozdík lesklý]] (''Dianthus nitidus''), [[koniklec slovenský]] (''Pulsatilla slavica''), [[oměj tuhý moravský]] (''Aconitum firmum subsp. Moravicum''), [[hornice alpská karpatská]] (''Tozzi carpathica''), [[zvonek kopinatý]] (''Campanula serrata''), [[kozinec chladnomilný ]] (''Astragalus frigidus''), [[plavuník alpínský]], (''Diphasiastrum alpinum''), [[plavuň vidlačka]] (''Lycopodium clavatum''), [[měkčilka jednolistá]] (''Malaxis monophyllos''), [[sedmokvítek evropský]] ('' Trientalis europaea ''), [[kopytník evropský]] (''Asarum europaeum''), [[konvalinka vonná]] (''Convallaria majalis''), [[plicník měkký]] (''Pulmonaria mollis''), [[plicník tmavý]] (''Pulmonaria obscura''), [[kostival hlíznatý]] (''Symphytum tuberosum''), [[klinopád obecný]] (''Clinopodium vulgare'') a [[konopice velkokvětá]] (''Galeopsis speciosa'').<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení= ŠIBÍK
| jméno = Jozef
| příjmení2= KLIMENT
| jméno 2= Ján
| příjmení3= KRAJČIOVÁ
| jméno3= Ivana
| odkaz na autora =
| titul = Zaujímavejšie floristické nálezy z Krivánskej Malej Fatry
| url = http://ibot.sav.sk/Jozef/08%20Sibik%20v.A5.p.pdf
| datum vydání =
| datum přístupu = 3.11.2011
| vydavatel = Bull. Slov. Bot. Spoločn., 26: 61 – 69, 2004
| místo =
| jazyk = slovensky
}} </ref>
 
== Zajímavosti ==
V Malé Fatře je několik přírodních zajímavostí. Ze všech třeba zmínit například [[Krystalová jeskyně v Malém Rozsutci]], [[Mojžišove pramene|Mojžíšovy prameny]], [[Domašínsky meander|Domašínský meandr]], [[Lipnerova rizňa]] a [[Jánošíkove diery]].
 
Malofatranské nej:
* Nejvyšší bod: [[Veľký Kriváň]] 1709&nbsp;
* Nejvyšší vodopád: [[Šútovský vodopád]] 38&nbsp;m
* Největší říční meandr na Slovensku: [[Domašínsky meander]] Váhu
* Nejnižší bod: řeka [[Váh]] u Strečna (350&nbsp;)
 
Nedaleko [[Chata Vrátna|chaty Vrátna]] se nachází [[Symbolický hřbitov obětí Malé Fatry|symbolický hřbitov]] z roku [[1998]], který je věnován obětem neštěstí v horách. Je na něm nápis ''"Mŕtvym na pamiatku, živým pre výstrahu."''
 
== Turistický ruch ==
[[Soubor:Slovakia_Terchova_4.jpg|náhled|Socha [[Juraj Jánošík|Juraje Jánošíka]] v obci [[Terchová]], autor [[Ján Kulich]].]]
[[Soubor:Klak.jpg|náhled|[[Lúčanská Malá Fatra]]-[[Kľak (Malá Fatra)|Kľak]]]]
[[Soubor:Krivanska_mala_fatra_hreben.jpg|náhled|Hlavní hřeben Krivánské části Malé Fatry, pohled z [[Chleb|Chlebu]]. V popředí Hromové, Steny, [[Poludňový grúň]] (zcela vlevo), v pozadí téměř zakrytý [[Stoh (Malá Fatra)|Stoh]] a [[Veľký Rozsutec]]]]
 
Oblast Malé Fatry je oblíbenou letní i zimní turistickou lokalitou. Nejznámější turistickou oblastí je [[Vrátna dolina]]. Z dalších známých středisek především zimní turistiky třeba zmínit tyto: [[Lučivná (Malá Fatra)|Lučivná]], [[Valčianska dolina]], [[Rajecká Lesná]], [[Fačkovské sedlo]], [[Martinské hole]], [[Pod Jedľovinou]] a jiné. Okolí nabízí také možnosti pro cykloturistiku a hustou síť cyklistických tras. V obcích [[Nižné Kamence]], [[Varín]], [[Rajecké Teplice]] se nacházejí [[kemp]]y. Ve vesnici [[Strečno]] funguje tradice plavby na vorech po [[Váh|Váhu]]. Ve [[Štefanová (Vrátna dolina)|Štefanové]] se nachází naučná stezka ''Naučná stezka Štefanová'', její trasa je totožná se žlutou turistickou trasou Nové Diery – Podžiar – Štefanová. V Terchové se nachází relaxačně informační centrum s možností koupání.
 
Řada turistických zajímavostí nabízejí i města [[Žilina]], [[Martin (město)|Martin]], lázeňské město [[Rajecké Teplice]] a obec [[Terchová]], která je centrem kultury a turistického ruchu.
 
=== Hřebenovka Malé Fatry ===
Snad nejatraktivnějším turistickým zážitkem v Malé Fatře je přechod vrcholového hřebene. Tato několikadenní túra patří svým charakterem, ve kterém se střídají luční (holiny), skalní, kosodřevinové a lesní partie k nejkrásnějším hřebenovkám na [[Slovensko|Slovensku]].
 
Hřebenovka se v principu dělí na dvě samostatné části: hřeben [[Lúčanská Malá Fatra|Lúčanské]] a [[Krivánská Malá Fatra|Krivánské Malé Fatry]].
 
==== Hřeben Lúčanské Malé Fatry ====
Následuje popis hlavního hřebene Lúčanské Malé Fatry od jihozápadu, k severovýchodu, od [[Fačkovské sedlo|Fačkovského sedla]] (802 m n. m.). Prvním vrcholem je charakteristický [[skála|skalnatý]] kopec [[[[Kľak (Malá Fatra)|Kľak]]]] (1352 m n. m.), jehož vrchol je výborným vyhlídkovým bodem. Pod ním se nachází [[Kľacký vodopád]]. Hřeben pokračuje přes Ostrou skálu (1220 m n. m.), [[Vrícké sedlo (950 m)|Vrícke sedlo]] (950 m n. m.) na [[skála|skalnatý]] vrchol [[Skalky (Malá Fatra)|Skalky]] (1191 m n. m). Odtud pod kótu Janková (1163 m n. m.) mírně do [[Sedlo pod Úplazom|Sedla pod Úplazom]] (988 m n. m.), které je křižovatkou turistických tras. Nad sedlem je vrchol [[Úplaz (Malá Fatra, 1085 m)|Úplazu]] (1085 m n. m.) a pod ním [[Sedlo pod Hnilickou Kýčerou]] (1028 m n. m.) s pramenem pitné vody a křižovatkou značkovaných [[turistická značka|turistických cest]].
 
Hlavní hřeben pokračuje strmě nahoru na vrchol [[Hnilická Kýčera|Hnilické Kýčery]] (1218 m n. m.), která je výborným vyhlídkovým bodem. Z vrcholu se hřeben táhne převážně [[les]]em přes sedlo Maríková (990 m), Kopu (1232 m), Hornú lúku (1299 m n. m.) na Veterné (1442 m n. m.). Odtud pokračuje delší úsek lučnatého, bezlesého hřebenu. Dalším vrcholem je nejvyšší bod hřebenu, podle kterého dostalo celé pohoří své jméno - [[Veľká lúka]] (1475 m n. n). Tato část pohoří bývá často po deštích rozmočena, mimo jiné též proto, že se zde nalézají [[rašeliniště]]. Z Velké louky vede hřeben na [[Krížava|Krížavu]] (1457 m n. m.), na které se nacházejí různé [[telekomunikace|telekomunikační]] [[vysílač]]e. Kótou [[Zázrivá]] (1394 m n. m.) hřeben pokračuje na [[Minčol (Malá Fatra)|Minčol]] (1363 m n. m.), pod kterým se nacházejí památníky na prudké boje, které zde probíhaly v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] během [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]]. Od kóty [[[[Úplaz (Malá Fatra, 1301 m)|Úplaz]]]] (1301 m n. m.) klesá hřeben do [[les]]a přes sedlo [[Javorina (sedlo)|Javorina]] (967 m n. m.) do obce [[Strečno (obec)|Strečno]].
 
==== Hřeben Krivánské části Malé Fatry ====
Hlavní hřeben Krivánské Malé Fatry se začíná v obci [[Nezbudská Lúčka]] u [[Váh]]u a pokračuje po červené [[turistická značka|turistické značce]] okolo hradní [[zřícenina|zříceniny]] [[Starhrad]]u, dále okolo [[Chata pod Suchým|chaty pod Suchým]] na vrchol [[Suchý (Malá Fatra)|Suchý]] (1468 m). Odtud hřeben pokračuje přes sedlo [[Vráta (Malá Fatra)|Vráta]] (1462 m) na [[Stratenec (Malá Fatra)|Stratenec]] (1513 m), potom přes sedlo [[Priehyb]] (1462 m) na [[Malý Kriváň]] (1671 m), druhý nejvyšší vrchol Malé Fatry. Sedlem [[Bublen]] (1510 m) a vrcholem [[Pekelník (Malá Fatra)|Pekelníka]] (1609 m) je Malý Kriváň oddělen od nejvyššího vrcholu pohoří, kterým je [[Veľký Kriváň]] (1709 m). Hřeben se dále táhne přes [[Snilovské sedlo]] (1524 m) s horní stanicí lanovky na [[Chleb]] (1646 m), [[Hromové]] (1636 m), [[Steny]], [[Poludňový grúň]] (1460 m) do [[Stohové sedlo|Stohového sedla]] (1230 m). Odtud pokračuje na výrazný vrchol [[Stoh]]u (1607 m) a přes sedlo [[Medziholie]] (1185 m) na nejkrásnější vrchol - [[Veľký Rozsutec]] (1610 m). Hřeben klesá do sedla [[Medzirozsutce]] (1225 m) a naposledy stoupá na skalnatý [[Malý Rozsutec]] (1344 m). Červená [[turistická značka]] na hřebeni pokračuje do obce [[Zázrivá]].
 
=== Lyžařská střediska ===
Oblast Malé Fatry patří k oblíbeným [[lyžování|lyžařským]] destinacím.
 
Nejznámější je v tomto směru [[Vrátna dolina]]. Nacházejí se v ní střediska [[Paseky (Malá Fatra)|Paseky]] se čtyřsedačkovou lanovkou, [[Poludňový grúň|Poludňový Grúň]], oblast Kriváně s moderní kabinkovou lanovkou na [[Snilovské sedlo]], svah [[Oštiepková mulda]]- možnost lyžování do pozdního jara, Príslop a jiné.
 
I další malofatranské oblasti jsou zajímavé a několik se postupně stávají důležitými centry místního turistického ruchu. Patří k nim například tyto: [[Lučivná (Malá Fatra)|Lučivná]], Havrania, [[Valča]] (Snowland Valčianska dolina), [[Rajecká Lesná]], [[Fačkovské sedlo]], [[Martinské hole]] a [[Pod Jedľovinou]].
 
{{clear}}
=== Malofatranské turistické chaty a horské hotely ===
[[Soubor:Chata_na_gruni.jpg|náhled|[[Chata na Grúni]], v pozadí v oblacích zahalen [[Veľký Rozsutec]].]]
V Malé Fatře je možnost ubytování a stravování ve více [[horská chata|horských chatách]] a [[hotel|hotelích]]. V okolních obcích je velké množství [[privát|privátů]]. Několik horské chaty bylo během druhé světové války vypáleno. V roce 1985 vyhořela populární chata pod Rozsutcem (v sedle Medziholie) a už nikdy nebyla obnovena.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení= Tomis
| jméno = Boro
| odkaz na autora =
| titul = Bývalá chata pod Rozsutcom
| url = http://hiking.sk/hk/ar/743/byvala_chata_pod_rozsutcom.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2008-02-29
| vydavatel = hiking.sk
| jazyk = slovensky
}}</ref>
 
* Chaty a horské hotely: [[Chata pod Suchým]] - [[Chata Vrátna]] - [[Chata pod Chlebom]] - [[Chata na Grúni]] - [[Chata pod Kľačianskou Magurou|Chata pod Kľačianska Magura]] - [[Chata na Martinských holiach|Chata na Martinských holích]] - [[Hotel Boboty]] - [[Horský Hotel Havrania]] (Zázrivá) - [[Hotel pod Sokolím]]
 
=== Hrady ===
[[Soubor:Starhrad.jpg|náhled|[[Starhrad]]]]
V oblasti Malé Fatry a jejím blízkém okolí se nachází několik [[hrad|hradů]], [[zámek (stavba)|zámků]] a [[Kaštel|kaštelů]], z nichž jsou některé zříceniny a některé jsou přeměněny na muzea. Přímo v Malé Fatře se nacházejí pouze hrady [[Hrad Strečno|Strečno]], [[Starhrad]] a [[Kuneradský zámek]]. Strečanské hrady byly postavěny, aby střežili důležitou trasu přes Strečnanský průsmyk. Další hrady v okolí jsou: [[Oravský hrad]], [[Lietavský hrad]], [[Budatínský hrad]] a [[Znievský hrad]].
 
== Obyvatelstvo ==
Obyvatelstvo tvoří téměř výhradně [[Slováci]]. Největší
osadou, která se nachází přímo v pohoří je [[Štefanová
(Vrátna dolina)|Štefanová]] ve [[Vrátna dolina|Vrátné dolině]]. Další
osady jsou [[Frankovci]], [[Biela (Zázrivá)]], [[Jánošikovo]] a
jiné. Hory jsou řídce obydleny, převážně samotami. Od [[15. století|15.]] do [[16. století]] obývali severní část pastevecké rodiny [[Valaši (severní Karpaty)|Valachů]]. Jejich potomci jsou dnes již asimilováni s většinovým obyvatelstvem. Pro vesnice Terchová a Zázrivá jsou typické četné [[lazy]], které jsou roztroušeny po jejich [[katastrální území|katastrálním území]]. V Terchové se nachází až 68 osad.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Základné informácie o obci
| url = http://www.terchova.sk/content/view/39/108/lang, sk/
| datum vydání =
| datum přístupu = 11.11.2009
| vydavatel = obec Terchová
| místo = Terchová
| jazyk = slovensky
}}</ref>
 
=== Folklór ===
Relativní odlehlost regionu umožnila vytvořit některé specifické druhy oblékání, tance a hudby. Zachovalé jsou i prvky [[lidová architektura|lidové architektury]], například pastevecké obydlí.
 
V oblasti Malé Fatry je několik rázovitých obcí, které jsou známé svým jedinečným [[folklór|folklorem]]. Nejznámější vesnicí v tomto směru je [[Terchová]], ve které se každoročně koná velký mezinárodní folklorní festival [[Jánošíkove dni]]. Festival se koná i přímo ve Vrátné dolině, např. koňský vozový průvod z Terchové do Vrátné. V obci Terchová se nachází i expozice [[Považské múzeum v Žiline|Povážského muzea]] - ''Jánošík a Terchová''. Obec [[Zázrivá]] je známá výrobou sýrových korbáčiků a lidovými tradicemi. Zvláštní zmínku si zaslouží velké dřevěné vyřezávané pohyblivé betlémy - [[Slovenský betlém]] v obci [[Rajecká Lesná]] a [[betlém]] v kostele sv. Cyrila a [Metoděje v Terchové.<ref>[http://www.terchova.sk/content/view/36/106/lang, sk/ Terchovský betlehem] získané 23.11.2008</ref> Nedaleko [[Martin (město)|Martina]] se nachází [[Muzeum slovenské dědiny]]. V obci [[Trnové]] u Žiliny se nachází nejzápadnější [[Dřevěný chrám|dřevěný kostelík]] na Slovensku [[Kostel svatého Jiří (Trnové)|Kostel svatého Jiří]].<ref>[http://zilina-gallery.sk/picture.php?/4843/category/438 zilina-gallery.sk] ''Kostol sv. Juraja v Trnovom'' získané 23.11.2008</ref>
 
{{clear}}
== Chráněná území v Malé Fatře ==
{{Hlavní článek|Národní park Malá Fatra}}
[[Soubor:Mala_fatra_tiesnavy.jpg|náhled|Malá Fatra, [[Dolné diery]], část [[Jánošíkove diery|Jánošíkových dier]].]]
 
Krivánská Malá Fatra má zákonnou ochranu od roku [[1967]] jako
''Chráněná krajinná oblast Malá Fatra'' a v roce [[1988]] byl na tomto území vyhlášen [[Národní park Malá Fatra]]. Hranice národního parku jsou téměř totožné s územím evropského významu [[Natura 2000]]. Nejcennější plochy území jsou chráněny jako národní přírodní rezervace a přírodní rezervace s 5.&nbsp;stupněm ochrany. Pro ochranu ptactva se na území Malé Fatry vytvořila ''[[Chráněná ptačí oblast Malá Fatra]]'', která je čtvrtá největší [[ptačí oblast]] (71&nbsp;481&nbsp;ha) na Slovensku.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Lokality Natura 2000
| url = http://www.sopsr.sk/natura/index.php?p=4&sec=1&cpt=1&crt=13
| datum přístupu = 2009-11-11
| vydavatel = sopsr
| jazyk = anglicky
}}</ref> Celkově se v Malé Fatře nachází 16 [[národní přírodní rezervace|národních přírodních rezervací]], 9 [[přírodní rezervace|přírodních rezervací]], 5 [[přírodní památka|přírodních památek]] a 2 [[chráněný areál|chráněny areály]].
 
== Negativní vlivy ==
[[Soubor:Polom.jpg|náhled|Povrchový lom na vrcholu Polom, který zásobuje vápencem blízkou vápenku v obci Varín.]]
Malá Fatra patří mezi často navštěvované turistické lokality. S tím souvisí i negativní vlivy na prostředí. Právě rekreační aktivity a výstavba s nimi souvisejících staveb nejvíce zatěžují [[životní prostředí]] v okolí. Zátěží je také nelegální sběr a to zejména [[brusnice borůvka|borůvek]] a [[houby|hub]]. V Lúčanské Fatře se v částech hor [[Polom (Malá Fatra)|Polom]] a Dubník nacházejí velké povrchové lomy, kde probíhá těžba [[vápenec|vápence]]. V pohoří se nacházejí i další menší povrchové lomy nebo říční ložiska štěrku. Na území má vliv i výstavba [[Dálnice D1 (Slovensko)|dálnice D1]] v úseku Dubná Skala - Turany, která přes pohoří prochází [[Tunel Višňové|tunelem Višňové]]. Lidským zásahem bylo ohroženo i [[Šujské rašelinisko|Šujské rašeliniště]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zásahy pri rašelinisku musia odstrániť
| url = http://zilina.sme.sk/c/5427157/zasahy-pri-raselinisku-musia-odstranit.html
| datun vydání = 2010-06-17
| datum přístupu = 2010-08-26
| vydavatel = SME
| jazyk = slovensky
}}</ref>.
 
Měřením povrchových vod byl zjištěn obsah [[síran|síranů]] (od 13,9 mg l<sup>-1</sup> [[Biela (přítok Zázrivky)|Bílá]] až do 43,6 mg l<sup>-1</sup> [[Istebnianka]]). Výsledky naznačují vliv dálkového přenosu znečištění z Polska a Česka a z lokálního průmyslu (Kovohutě Istebné).<ref>DUBOVA, M. : ''Sulphate loads of stream water in the Mala Fatra National Park and its protective zone''. EKOLOGIA-BRATISLAVA. 2001-01-01, 20, 3, s. 350-360. Prevzaté z kolekcie Science Citation Index. ISSN 1335342X.</ref>
 
== Doprava ==
Strečnianský průsmyk je frekventovaná dopravní tepna, která spojuje dvě největší města v okolí [[Žilina|Žilinu]] a [[Martin (město)|Martin]]. Prochází jím silnice I. třídy číslo 18 a [[Železniční trať Košice–Žilina]], která je v tomto úseku vedena částečně tunely. V tomto úseku se zároveň buduje nejdelší tunel na Slovensku [[Tunel Višňové]] jako součást [[Dálnice D1 (Slovensko)|dálnice D1]].
 
{{clear}}
== Panorama ==
{{Panorama|obrázek=MF panorama.jpg|šířka=1200px|popisek=[[Krivánská Malá Fatra]] (vlevo) a část [[Lúčanská Malá Fatra|Lúčanské Malé Fatry]], rozdělené průlomem [[Váh]]u}}
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Malá Fatra|revize = 6192757}}
<references/>
 
=== Související články ===
* [[Seznam vrcholů v Malé Fatře]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Malá Fatra}}
* [http://www.malafatra.cz MalaFatra.cz]
 
&nbsp;{{Pahýl}}
{{Portály|Slovensko}}
{{Malá Fatra}}
__NOTOC__
 
[[Kategorie:Malá Fatra| ]]
[[Kategorie:Pohoří na Slovensku]]
[[Kategorie:Fatransko-tatranská oblast]]
[[Kategorie:Turiec (region)]]
[[Kategorie:Horní Pováží]]
[[Kategorie:Geografie Žilinského kraje]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Malá_Fatra“