Jiří Sovák: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání |
rozšířen životopis, doplněny citace, opravy, + foto a další |
||
Řádek 1:
{{Infobox - herec
| jméno = Jiří Sovák
| obrázek = Jiří Sovák, civilní fotografie.jpg
| rodné jméno = Jiří Schmitzer
| datum narození = [[27. prosinec]] [[1920]]
Řádek 15 ⟶ 13:
| sídlo =
| oficiální web =
| významná role =
| český lev =
| oscar =
Řádek 34 ⟶ 32:
'''Jiří Sovák''' (* [[27. prosinec|27. prosince]] [[1920]] [[Praha]] – [[6. září]] [[2000]] [[Praha]]) byl český [[herec]]. Vlastním jménem '''Jiří Schmitzer''', jeho syn [[Jiří Schmitzer]] je také hercem.
==
Narodil se 27. prosince 1920 v ulici Na bojišti do pražské rodiny hostinského, matka byla v domácnosti a zároveň kuchařka v jejich restauraci.<ref>SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák: dík za váš smích!, aneb, Já - a moje trosky. Praha: HAK, 1992. 181 s. ISBN 80-900776-2-5., s. 22</ref> Jiří měl starší sestru Zdenu a bratra Ladislava.<ref>SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák: dík za váš smích!, aneb, Já - a moje trosky. Praha: HAK, 1992. 181 s. ISBN 80-900776-2-5, s. 16</ref> Protože otec chtěl, aby se vyučil řádnému řemeslu, zvolil si po vzoru otce pohostinství - obor číšník. Na praxi sloužil v restauraci U Khůnů na Kladně a poté v hotelu Hubertus v [[Jíloviště|Jílovišti]]. Poté se chvíli jako číšník živil. Přesto v 19 letech odešel proti vůli otce z domova, aby se mohl přidat k ochotnickému souboru na Mlynářce, pak k souboru Dé tvář a nakonec přešel k téměř profesionální scéně Divadla práce.<ref>SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák: dík za váš smích!, aneb, Já - a moje trosky. Praha: HAK, 1992. 181 s. ISBN 80-900776-2-5, s. 18</ref> Přitom pracoval v různých pomocných i dělnických profesích, např. v kamenolomu.
== Divadlo a film ==
Roku [[1977]] podepsal [[Anticharta|Antichartu]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Jareš|jméno=Jakub|titul=Herci a spol. šli do Národního. Na hanbu|periodikum=aktuálně.cz|datum vydání=2007-01-28|datum přístupu=2008-01-30|url=http://www.aktualne.centrum.cz/domaci/zdravi-skola-spolecnost/clanek.phtml?id=340693}}</ref>▼
Během okupace studoval herectví na dramatickém oddělení [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoře]] (1941), v té době byl rovněž totálně nasazený v [[Waltrovka|Jinonické Waltrovce]] jako skladník ve skladu tyčového železa.<ref>HABĚTÍNEK, Daniel. Jiří Sovák. 1. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1990. 23 s., s. 4</ref> Od roku 1941 účinkoval po večerech v pražském kabaretním divadle ''Živé jeviště'', pozdější [[Divadlo Rokoko|divadlo Rokoko]]. V roce 1943 působil v divadle v [[Třebíč|Třebíči]] a poté byl angažován do [[Horácké divadlo Jihlava|Horáckého divadla]]. Tam již mladý herec získal řadu zkušeností s pestrou paletou rolí klasického repertoáru.
Během základní vojenské služby v letech 1946–1947 působil v Armádním uměleckém souboru ([[AUS]]), kde se setkal s [[Miroslav Horníček|Miroslavem Horníčkem]]. U armády se zdržel coby civilní zaměstnanec v Ústředním divadle československé armády.<ref>SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák podruhé: smích léčí aneb Neberte se tak vážně!. Praha: HAK, 1993. 188 s. ISBN 80-900776-4-1, s.172</ref> Tam si ho všiml režisér a divadelní autor [[E. F. Burian]]. Od roku 1947 byl členem jeho souboru [[Divadlo E. F. Buriana|divadla E. F. Buriana]]. [[File:Prague Gocar rondokubismus.jpg|thumb|Zde sídlilo Divadlo E. F. Buriana]] Sám Sovák o této spolupráci řekl: ''„Byl to on, kdo nejvíc poznamenal moje začátky. Při práci přesně odhadl, kdy je nejlepší mě nechat, ať se s rolí potrápím sám. Nenaléhal, nespěchal, nechal mě se stydět.“''<ref>HABĚTÍNEK, Daniel. Jiří Sovák. 1. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1990, s.4</ref> [[Divadlo E. F. Buriana]] bylo realistické divadlo, které dávalo možnost hercům vytvořit mnoho klasických rolí světového repertoáru. Zde Sovák ztvárnil např. roli 70-letého [[Otec Goriot|Goriota]], přestože mu v té době bylo 27 let.<ref>HABĚTÍNEK, Daniel. Jiří Sovák. 1. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1990. 23 s., s. 4</ref> Dále zde ztvárnil Barona v [[Maxim Gorkij|Gorkého]] ''Na dně'', Fabricia v [[Carlo Goldoni|Goldoniho]] ''Zamilovaných'' a další.
V roce 1947 se rovněž poprvé objevil před kamerou, ve filmu režiséra [[Josef Mach|Josefa Macha]] ''[[Nikdo nic neví (film)|Nikdo nic neví]]''. V roce 1952 natočil svůj první výrazný filmový počin ''[[Plavecký mariáš]]'', kde se setkal s [[Jaroslav Marvan|Jaroslavem Marvanem]], [[Jiří Plachý starší|Jiřím Plachým]] a dalšími.
V letech 1952 až 1966 působil v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]] <ref> Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, 2007, str. 85, 87, 193, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>. Členem [[činohra|činohry]] pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]] se stal 1.8.1966 a zůstal v agažmá až do svého odchodu do důchodu 31.3.1984.<ref>http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=3508&sz=0&abc=S&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa</ref> V Národním divadle vytvořil mnoho rolí, za zmínku stojí Josef Habršperk ve hře [[Ladislav Stroupežnický|Ladislava Stroupežnického]] ''[[Naši furianti]]'' (1970), v roce 1975 role Antonia v [[William Shakespeare|Shakespearově]] ''[[Mnoho povyku pro nic]]'' nebo Otec Školastyk v [[Jan Drda|Drdových]] ''[[Hrátky s čertem|Hrátkách s čertem]]'' (1981), kde byl v alternaci s [[Josef Vinklář|Josefem Vinklářem]]. [[File:Jiří Sovák ve hře Hrátky s čertem.jpg|thumb|Jiří Sovák ve hře Hrátky s čertem]]
Přestože Jiří Sovák začal svoji hereckou kariéru vážnými a dramatickými postavami, prvním výrazným filmem, kde uplatnil své komediální nadání, byl film z roku 1956 ''[[Kudy kam (film)|Kudy kam]]'', kde vedle [[Jaroslav Marvan|Jaroslava Marvana]] zahrál mladého manžela [[Irena Kačírková|Ireny Kačírkové]]. Vyloženě komickou až groteskní roli ztvárnil ve filmu režiséra [[Josef Mach|Josefa Macha]] ''[[Florenc 13.30]]''. V roce 1958 natočil film [[Jindřich Polák|Jindřicha Poláka]] ''[[Smrt v sedle]]'' a o rok později spolu s [[Rudolf Hrušínský|Rudolfem Hrušínským]] výtečně ztvárnili titulní role ve filmu ''[[Dařbuján a Pandrhola]]'', který natočil [[Martin Frič|Martin Frič]] podle povídky [[Jan Drda|Jana Drdy]].
V šedesátých letech se již plně rozběhla Sovákova herecká kariéra, a tak ve filmech ''[[Až přijde kocour]]'', ''[[Spadla z měsíce]]'', ''[[Mezi námi zloději]]'', ''[[Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky]]'', ''[[Kdo chce zabít Jessii?]]'' dokázal předvést širokou paletu nejrůznějších komických postav, které jsou přesto v základu ukotvené v dramatické poloze. Z tohoto hlediska byla umělecky nejplodnější spolupráce a zároveň přátelství s režisérem [[Martin Frič|Martinem Fričem]]. Natočili spolu filmy ''Dnes naposled'' (1958), ''[[Dařbuján a Pandrhola]]'' (1959), ''[[Král Králů]]'' (1963), ''[[Hvězda zvaná Pelyněk]]'' (1964), ''[[Přísně tajné premiéry]]'' (1967), ''[[Odsouzený z Pinktownu]]'' (1967), ''[[Nejlepší ženská mého života]]'' (1968).
Ani v následujícím období se štěstí na výrazné role Jiřímu Sovákovi nevyhnulo. Hned v roce 1969 byl obsazen do filmových komedií ''[[Zabil jsem Einsteina, pánové!]]'', ''[[Světáci]]'', v dalším roce natočil filmovou komedii ''[[Pane, vy jste vdova!]]'' nebo kriminální příběh podle skutečné události ''[[Na kolejích čeká vrah]]'', kde ztvárnil kriminalistu Kalaše. Velmi výrazné je jeho herectví v komediích [[Václav Vorlíček|Václava Vorlíčka]] ''[[Což takhle dát si špenát]]'' (1977) a komedii [[Oldřich Lipský|Oldřicha Lipského]] ''[[Marečku, podejte mi pero!]]'' (spolu se synem Jiřím, 1976) nebo také v pohádkové komedii ''[[Ať žijí duchové!]]'' (1977). [[Soubor:Jiří Sovák - Pieseň o sivom holubovi 1961.jpg|thumb|Sovák (vpravo) během natáčení filmu "Pieseň o sivom holubovi"]]
V 90. letech se Jiří Sovák objevil v oscarovém filmu [[Jan Svěrák|Jana Svěráka]] [[Kolja]], jeho role strýce ale byla nakonec sestříhána na několik pouhých scén.<ref>SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák potřetí: už mám vydivíno, aneb, život s kočkou. Praha: HAK, 1997. 207 s. ISBN 80-85910-13-6, s. 139-140.</ref>
== Televizní činnost ==
V televizi se od samého počátku vysílání v roce 1953 uplatnil rovněž jako průvodce zábavných či zábavně-publicistických pořadů (Dostaveníčka, pořady o Praze, Kabaret U dobré pohody, různé písničkové pořady).<ref>SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák podruhé: smích léčí aneb Neberte se tak vážně!. Praha: HAK, 1993. 188 s. ISBN 80-900776-4-1, s. 174</ref>
Herecky a mnohdy scenáristicky či drobnými úpravami scénáře spoluvytvářel televizní seriály ''[[F. L. Věk (seriál)|F. L. Věk]]'' (1970), ''[[Byli jednou dva písaři]]'' (spolu s [[Ján Roháč|Jánem Roháčem]] a hereckým kolegou [[Miroslav Horníček|M. Horníčkem]], 1972), ''[[Byl jednou jeden dům]]'' (1974), ''[[Chalupáři]]'' (1975), ''[[Arabela (seriál)|Arabela]]'' (1979), ''[[Létající Čestmír]]'' (1983) a další. Za zmínku stojí rovněž kultovní televizní film ''[[Bohouš (film)|Bohouš]]'' (1968), televizní mikrokomedie ''Věra - nevěra'' (autor scénáře, spolu s [[Miroslav Horníček|Miroslavem Horníčkem]], 1972) nebo televizní adaptace románu [[Kingsley Amis|Kingsley Amise]] ''[[Egyptologové (film)|Egyptologové]]'' (1974).
V roce 1991 natočil televizní dramatizaci hry [[Milan Uhde|Milana Uhdeho]] ''Hodina obrany'', kde byl obsazen do role bývalého lampasáka, který dává lekce civilní obrany. V druhé polovině 90. let se na televizních obrazovkách objevuje po boku [[Miroslav Horníček|Miroslava Horníčka]] v pořadu ''Hovory H z paláce K'' (1996), v dokumentárním životopisném cyklu ''[[GENUS]]'' (1995) nebo v zábavných pořadech ''[[Nikdo není dokonalý]]'' (1998), ''Věšák'' (1999).
== Osobní život ==
Byl třikrát ženatý, poslední manželství s Annou Schmitzerovou trvalo přes 40 let. Jeho syn z prvního manželství je herec [[Jiří Schmitzer|Jiří Schmitzer]]. Většinu svého života pobýval v bytě v Praze Letné anebo na chatě ve [[Stříbrná Skalice|Stříbrné Skalici]].<ref>SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák podruhé: smích léčí aneb Neberte se tak vážně!. Praha: HAK, 1993. 188 s. ISBN 80-900776-4-1</ref>
== Zajímavosti ==
▲
Je spoluautorem autobiografických knih:
* SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák: dík za váš smích!, aneb, Já - a moje trosky. Praha: HAK, 1992. 181 s. ISBN 80-900776-2-5.
* SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák podruhé: smích léčí aneb Neberte se tak vážně!. Praha: HAK, 1993. 188 s. ISBN 80-900776-4-1.
* SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák potřetí: už mám vydivíno, aneb, život s kočkou. Praha: HAK, 1997. 207 s. ISBN 80-85910-13-6.
* SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák počtvrté: milosrdné a nemilosrdné historky, aneb, Bejvávalo. Praha: HAK, 1999. 201 s. ISBN 80-85910-27-6.
* SOVÁK, Jiří a KOPECKÁ, Slávka. Sovák a jeho spisy, aneb, Léčba smíchem. Praha: Slávka Kopecká, 2010. 261 s. ISBN 978-80-86631-95-0.
Je autorem audionahrávek:
* Baví vás Jiří Sovák anebo to nejlepší z let 1971 až 1989 (1996) <ref>SOVÁK, Jiří. Baví vás Jiří Sovák, aneb, To nejlepší z let 1971 až 1989 [zvukový záznam]. Praha: B&M Music, ℗1996. 1 zvuková deska</ref>
* S pozdravem Jiří Sovák (2000) <ref>SOVÁK, Jiří a TUŠL, Jiří, ed. S pozdravem Jiří Sovák [zvukový záznam]. Praha: Supraphon, ℗2000. 1 zvuková deska (45:18)</ref>.
== Ocenění ==
*
* 1999 - [[Cena Thálie|Cena Thálie za celoživotní mistrovství]] - činohra
== Filmografie (výběr) ==
* [[1999]] [[Návrat ztraceného ráje]]
* [[1997]] [[Poslední koncert]] (TV)
Řádek 79 ⟶ 119:
* [[1959]] [[Dařbuján a Pandrhola]], [[Kam čert nemůže]]
* [[1958]] [[Dnes naposled]], [[Smrt v sedle]], [[Sny na neděli]]
* [[1957]] [[Florenc 13
* [[1956]] [[Hotel Pokrok]], [[Kudy kam]], [[Neporažení]], [[Vzorný kinematograf Haška Jaroslava]]
* [[1955]] [[Muž v povětří]], [[Návštěva z oblak]]
* [[1954]] [[Cirkus bude]]
* [[
* [[1951]] [[Akce B (film)|Akce B]]
* [[1950]] [[Chceme žít]], [[Přiznání (film, 1950)|Přiznání]]
* [[1947]] [[Nikdo nic neví (film)|Nikdo nic neví]]
== Externí odkazy ==
* [http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=3508&sz=0&abc=S&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa Fotoarchiv Národního divadla - Jiří Sovák]
=== Reference ===
<references />
Řádek 92 ⟶ 136:
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 128, 221, 240, 261–2, ISBN 978-80-200-1502-0
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů.'' Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 59, 60, 115, 172.
* [[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž''. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S.
* Michal Herzán, Václav Budinský: ''Divadlo [[Rokoko (divadlo)|Rokoko]]'', vyd. Victory, Most, [[1998]], str. 16
* {{Citace monografie | titul = Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž | vydavatel = Kdo je kdo | místo = Praha | rok = 1991 | počet stran = 637–1298 | isbn = 80-901103-0-4 | strany = 892}}
| |||