Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 709 bajtů ,  před 3 lety
doplnění životopisu
V polovině 60. let také Degas poznal [[Auguste Renoir|Renoira]], [[Claude Monet|Moneta]] a další budoucí impresionisty. Roku [[1868]] navštívil s [[Édouard Manet|Manetem]] [[Londýn]]. Léto roku [[1869]] trávil u moře. Nejprve v [[Boulogne-sur-Mer]] a pak opět společně s [[Édouard Manet|Manetem]] v [[Saint-Valery-en-Caux]] v [[Normandie|Normandii]]. Pokoušel se zde malovat krajiny, ale zejména se věnoval studiu dostihů.<ref>Growe 2004, s. 94.</ref> V roce [[1869]] také navštívil [[Belgie|Belgii]] a naposledy vystavoval v Salonu.
 
Když v roce [[1870]] vypukla [[prusko-francouzská válka]], přihlásil se Degas do [[Národní garda (1871)|Národní gardy]], která měla za úkol bránit Paříž. Sloužil u [[dělostřelectvo|dělostřelectva]], velitele mu dělal jeho přítel, malíř a sběratel [[Henri Rouart]]. Během nácviku střelby se u něj začala projevovat oční choroba.<ref>Growe 2004, s. 22.</ref> Období [[Pařížská komuna|Komuny]] přečkal u Valpinçona v Ménil-Hubert-sur-Orne. Po válce, v roce [[1872]], se Degas přes [[Londýn]] vypravil do [[New Orleans]]u, kde jeho strýc vlastnil obchod s [[bavlna|bavlnou]]. Během pěti měsíců amerického pobytu namaloval několik rodinných [[portrét]]ů a rovněž obraz ''Kancelář bavlnářského závodu''. Dílo v roce [[1878]] zakoupilo za 2000 franků Musée des Beaux-Arts v [[Pau (Francie)|Pau]]. Byl to první Degasův obraz vystavený v muzeu.
V únoru [[1873]] se malíř vrátil do Paříže. Degasovy obrazy se začínaly prodávat, mimo jiné prostřednictvím obchodníka s obrazy Durand-Ruela. Koncem roku se Edgar stal agilním členem nově vzniklého Sdružení umělců, které na jaře roku [[1874]] organizovalo výstavu dnes všeobecně známou pod názvem ''První výstava impresionistů''. Degas se na ní zúčastnil deseti pracemi. NaKromě výstaváchtoho impresionistůzískal paki vystavovaldalší pravidelně až do rokuvystavující, [[1886Italové|Itala]] s[[Giuseppe výjimkouDe sedméNittis|Giuseppe De rokuNittise]] a [[1882vikomt]]a [[Ludovic-Napoléon Lepic|Ludovica-Napoléona Lepica]].<ref>Walther 2003, s. 136–138.</ref> S výjimkou šesté, kdy se nepohodl s pořadateli, nepohodlpak Degas obeslal všech osm impresionistických výstav, jež proběhly v letech [[1874]]–1886]]. Byl členem kroužku malířůvýtvarníků, který se scházel v proslulé kavárně Nouvelle Athènes. V roce [[1875]] navštívil Itálii. Byl to první Degasův obraz vystavený v muzeu. V polovině 70. let Degas také navázal přátelství s americkou malířkou [[Mary Cassattová|Mary Cassattovou]], jejíž tvorbu ovlivnil. V té době se také začal zabývat [[lept]]em a monotypem, což je [[grafika|grafická]] technika, při níž se obraz namaluje na sklo a pak otiskne na papír.
 
V té době se také začal zabývat jinými způsoby výtvarného vyjádření než jen [[olejomalba|olejomalbou]]. Vytvářel [[lept]]y a [[monotyp]]y, což je [[grafika|grafická]] technika, při níž se obraz namaluje na sklo a pak otiskne na papír. Na čtvrté impresionistické výstavě v roce [[1879]] vystavil kromě maleb i pomalované [[vějíř]]e. Koncem 70. let také začal experimentovat s [[fotografie|fotografií]]. Svou tvorbu v oblasti [[Plastika (výtvarné umění)|plastiky]] představil na šesté impresionistické výstavě, kde bylo možné vidět sochu ''Malá tanečnice''. A na konci 80. let se začal vyjadřovat i literárně, když začal psát [[sonet]]y o námětech svých obrazů: o dostizích, tanečnicích, zpěvačkách.
 
Zájem o Degasovu tvorbu stoupal, a tak v roce [[1880]] Durand-Ruel zakoupil větší množství jeho obrazů. Část z nich pak v roce 1883 představil v [[Londýn]]ě a [[New York]]u v rámci výstav, které měly tamní publikum seznámit s tvorbou francouzských impresionistických malířů. Počátkem 80. let se námětem některých Degasových děl staly žehlířky a [[modista|modistky]]. Na poslední impresionistické výstavě roku [[1886]] vzbudily značný zájem jeho [[akt]]y. Degas si oblíbil [[Španělsko]]. V 80. letech je navštívil dvakrát; během té druhé roku [[1889]] byl i v [[Maroko|Maroku]].
 
Počátkem 90. let se Degasovi rapidně zhoršil zrak, v důsledku čehož prakticky zanechal olejomalby a stal se zaníceným fotografem. V roce [[1892]] mu Durand-Ruel ve své galerii uspořádal teprve první samostatnou výstavu.
 
Roku 1911 po smrti jeho přítele Rouarta a jeho hospodyně Zoe, byl nakonec kvůli demolici nucen se přestěhovat ze svého ateliéru, kde žil posledních dvacet let, na bulvár de Lichy, kde si nemohl zvyknout a tehdy také skončila celá jeho umělecká kariéra. Roku 1914 Camondova sbírka, v níž byla i vynikající Degasova díla přešla do Louvru, znamená to naprosté vítězství impresionistů. Zcela nevidomý a částečně hluchý 27. září 1917 zemřel. Je pochován na pařížském hřbitově [[Montmartre (hřbitov)|Montmartre]].
 
V určité míře měla velký vliv na jeho tvorbu i samota, kterou často pociťoval, a to nejen po smrti rodiny, nikdy se neoženil a jediná žena jeho života byla jeho věrná hospodyně Zoé Closierová. Nikdy neprožil velkou, opětovanou lásku, ale pokud se jednalo o přátelství se ženami, byl k němu osud štědrý. Mezi jeho přítelkyně můžeme zařadit např. [[Berthe Morisotová|Berthe Morisotovou]], [[Mary Cassatt]]ovou a [[Suzanne Valadonová|Suzanne Valadonovou]], které obdivoval jakožto umělkyně. V paměti nám Edgar Degas zůstane známý jako tvůrce prostředí dostihů, divadla, kaváren, ale především jako tvůrce tanečnic, a to hlavně baletek.
 
== Galerie ==