Lubomír Nohavica: Porovnání verzí

Poté našel své první autorské uplatnění v divadle ''Schod'' ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]], kde se rozhodl, že chce hudbu dělat doopravdy.

V roce 1980 odešel na vojnu do Tábora[[Tábor]]a, do Vojenského[[Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého|armádního uměleckého souboru]], což byla v podstatě jeho první profesionální štace. Hned po vojně v roce 1982 přišel do skupiny [[Abraxas]], kde hrál na klávesy. V roce 1987 však již odešel hrát ke zpěvačce evropského formátu [[Marika Gombitová|Marice Gombitové]].

Brzy přišly ambice dělat vlastní hudbu, a tak v roce 1987 založil poslední federální kapelu ''Mandragora'', která slavila obrovské úspěchy. Po emigraci zpěváka [[Marcel Palonder|Marcela Palondera]] roku 1988 se ale kapela rozpadla, a tak o dva roky později odjel hrát na klavír do [[Švýcarsko|Švýcarska]] do piano baru.

V roce 1998 napsal ''Písně strýca Matalíka'', což je série vycházející z [[lašsko|lašských]] kořenů. Z ní si poté vybral, a do svého repertoáru zařadil [[Vlasta Redl]] skladby ''Ej dudy moje'' a ''Bože můj'', které dodnes patří mezi jeho nejúspěšnější hity.

Poté přišla spolupráce s [[Ester Kočičková|Ester Kočičkovou]] na barové opeře „''Rumunským psům''“ a šansonovém[[šanson]]ovém recitálu. Během spolupráce s [[Ester Kočičková|Ester]] vydali 4 řadová alba a dodnes vystupují jako šansonové duo po celé republice. Společně pak v roce 2009 založili spolupráci se slánským orchestrem Kujooni, se kterým nyní připravují album s názvem „Hudba, tanec, klobása“ v dechovkovém duchu.

Zároveň se také věnoval vlastnímu programu se skupinou ''Panenské víno'', která postupně přerostla ve skupinu ''OGARI''. S tou nyní pravidelně koncertují v proslulých pražských klubech jako např. [[Malostranská beseda]], ''Vagon, Salmovská literární kavárna, Blues sklep, Carpe Diem'' a další. V roce 2010 byla skupina vybrána na účast na folkové[[folk]]ové ''Zahradě'' a za sebou má též vystoupení na dalších známých českých festivalech (např. ''Febiofest, Šansonfest, BluesAlive'' a další).