Česká konfese: Porovnání verzí

Jedinou legální [[konfese|konfesí]] vedle katolicismu byl v českých zemích před rokem 1575 (staro-)[[utrakvismus]], jehož právní postavení bylo upraveno [[Basilejská kompaktáta|basilejskými kompaktáty]], jimž se museli formálně přizpůsobit i [[Luteránství|luteráni]], zatímco [[Jednota Bratrská]] byla de iure zakázána. Za vlády [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] se snažily české nekatolické stavy dosáhnout legalizace své víry zavedením [[augsburská konfese|augšpurské konfese]], panovníka však přiměly jen ke zrušení kompaktát (15681567). Největší šance se naskytla roku 1575, kdy Maxmilián svolal zemský sněm, který měl projednat nové daně a korunovaci Maxmiliánova syna [[Rudolf II.|Rudolfa]] českým králem. Při zahájení sněmu 21. 2. 1575 přistoupil panovník na to, že nejprve budou projednávány konfesní otázky. Luteránskou většinu sněmu vedl [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]], který připravoval společný postup s českými bratry. Staroutrakvisté vedení [[Jan z Valdštejna|Janem z Valdštejna]] se odmítli na tomto postupu zúčastnit, protože v něm (oprávněně) viděli ohrožení vlastní konfese. Text konfese byl vypracován zvláštní komisí na začátku května a 18. května předložen císaři.