Červený Hrádek (Sedlčany): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění díla a reference
odstraněno zdvojení informací
Řádek 45:
}}</ref> Červeným Hrádkem byla tvrz nazývána od 16. století, snad podle krytiny nebo barvy omítky ozdobené červenými pruhy.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Nusl | jméno = Robert | titul = Červený Hrádek u Sedlčan stát vrátil rodu Mladotů | periodikum = Deník.cz | datum vydání = 2011-6-2 | url = http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/cervenyhradek20110530.html}}</ref> V roce [[1669]] ji zcela zničil rozsáhlý požár. Po něm zůstala poměrně dlouho v rozvalinách a znovu vybudována byla až kolem r. 1711.<ref name="Habart" /> Majitelé se velmi často střídali, od roku [[1837]] stavbu vlastnil rod [[Mladotové ze Solopisk|Mladotů ze Solopisk]].
 
Současná podoba zámku je z let 1844-1894, kdy byl přestavěn v romantickém ([[Historismus (umění)|historizujícím]]) stylu. V letech 1894-1896 vedl přestavbu tehdejší student [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|Vídeňské akademie výtvarných umění]] [[Jan Kotěra]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šlapeta
| jméno = Vladimír
Řádek 61:
| isbn2 = 80-86339-08-4
| jazyk =
Přestavbu někdejší sýpky v severovýchodním rohu dvora pak provedl v letech 1894-95 tehdy čtyřiadvacetiletý student architektury [[Jan Kotěra|Jan Kotěra]]}}</ref> z iniciativy barona [[Johann Mladota von Solopisk|Johanna Mladoty von Solopisk]]<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Červený Hrádek | url = http://mesto-sedlcany.cz/turisticky-servis/tipy-na-vylet/pamatky/cerveny-hradek | datum vydání = | vydavatel = Město Sedlčany }}</ref>, přičemž věžexteriér je v [[Novogotika|novogotickém stylu]], zatímco v interiérech převládá inspirace [[Secese|secesí]]. Z té doby pochází i věž s cimbuřím a sedlovou střechou.
}}</ref> Z té doby pochází i věž s cimbuřím a sedlovou střechou.
 
Podle [[Soupis památek|Soupisu památek]] z roku 1898 zůstaly z původní stavby zachovány pouze následující detaily:
Řádek 68:
* barokní kovové rameno s odznaky umučení Krista,
* barokní dřevěný reliéf [[Svatý Vít|svatého Vita]] se dvěma lvy. Reliéf pochází ze zrušeného oltáře ve [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Svatovítském chrámu]] v Praze.<ref name="soupis">{{Citace monografie|příjmení = Šittler|jméno = Eduard|příjmení2 = Podlaha|jméno2 = Antonín|titul = Soupis památek historických a uměleckých v království Českém|vydání = |vydavatel = Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění|místo = Praha|rok = 1898|počet stran = 142|strany = 21|isbn = |svazek = 3 Politický okres sedlčanský|kapitola = Hrádek Červený - Zámek|url = http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=3354|odkaz na autora = Eduard Šittler|odkaz na titul = Soupis památek|odkaz na autora2 = Antonín Podlaha}}</ref>
 
Dále je zmiňován cenný mobiliář:
* renesanční skříň s intarsiemi Krista a svatého Pavla,
Řádek 74 ⟶ 75:
* barokní a empírové rámy obrazů,
* cínové nádobí z 17. století.<ref name="soupis"/>
Přestavbu někdejší sýpky v severovýchodním rohu dvora pak provedl v letech 1894-95 tehdy čtyřiadvacetiletý student architektury [[Jan Kotěra|Jan Kotěra]] z iniciativy barona [[Johann Mladota von Solopisk|Johanna Mladoty von Solopisk]]<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Červený Hrádek | url = http://mesto-sedlcany.cz/turisticky-servis/tipy-na-vylet/pamatky/cerveny-hradek | datum vydání = | vydavatel = Město Sedlčany }}</ref>, přičemž věž je v novogotickém stylu, zatímco v interiérech převládá inspirace [[Secese|secesí]].
 
Členové rodu Mladotů ze Solopisk byli majiteli zámku až do roku [[1948]], kdy jej stát vyvlastnil. Prostory poté využívalo muzeum a archiv. Po roce 1989 byl Mladotům v restituci vrácen zpět, jeho majitelem se stal [[Jan Mladota ze Solopisk]].