Sovětská válka v Afghánistánu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Role CIA: doplnění interpunkční čárky před "a sice" značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění |
||
Řádek 60:
=== Sovětská invaze ===
[[Soubor:Evstafiev-40th army HQ-Amin-palace-Kabul.jpg|left|thumb|Sídlo 40. sovětské armády v roce 1987, místo kde byl zabit Amín]]
Invaze [[Sovětská armáda|Sovětské armády]] se uskutečnila v prosinci [[1979]] pod záminkou údajné žádosti afghánských vládních představitelů a na základě dřívější sovětsko-afghánské Dohody o spolupráci, přátelství a dobrém sousedství. Především se však jednalo o reakci na sektářské boje uvnitř vládnoucí marxistické Lidově-demokratické strany Afghánistánu a úspěchy islamistických povstalců podporovaných [[Pákistán]]em, které ohrožovaly zájmy SSSR v oblasti. V sovětském vedení panoval také strach z šíření [[Islámský fundamentalismus|islámského fundamentalismu]] do muslimských [[Střední Asie|středoasijských]] [[Svazová republika|republik SSSR]]. Intervenci prosazoval tehdejší šéf KGB [[Jurij Andropov]].<ref>"[http://technet.idnes.cz/jurij-andropov-sssr-kgb-putin-dkr-/vojenstvi.aspx?c=A151119_131927_vojenstvi_kuz Jurij Andropov byl otcem rozpadu evropského komunismu]". Technet.cz. 13. února 2016.</ref> Na jejím počátku [[Operace Bouře 333|zastřelily sovětské speciální jednotky]] afghánského prezidenta [[Hafizulláh Amín|Hafizulláha Amína]] a na jeho místo byl z vůle [[Politbyro|politbyra]] dosazen dosavadní velvyslanec v [[Československo|Československu]] [[Babrak Karmal]].
== Boje 1980 - 1989 ==
[[Soubor:Разведрота на рейде.jpg|náhled|left|[[Specnaz]] vyslýchají zajatého mudžáhida, v pozadí útočné pušky AKM a pancéřovka RPG 7 sovětské provinience.]]
[[Soubor:August 1984 - captured field guns in Jaji, Paktia.jpg|left|thumb|Mudžáhidi s ukořistěnými sovětskými kanóny, 1984.]]
[[Soubor:Reagan sitting with people from the Afghanistan-Pakistan region in February 1983.jpg|thumb|Americký prezident [[Ronald Reagan]] se v roce 1983 setkává v Bílém domě s afghánskými mudžahedíny]]
[[Soubor:Kunar August85 with Enfield.png|thumb|Mudžáhid s britskou puškou [[Puška Lee-Enfield|Lee-Enfield]], zastaralou, zavedenou do výzbroje [[Britské impérium|Britského impéria]] před začátkem 1. světové války.]]
Na afghánské území postupně v průběhu ledna [[1980]] přišlo asi 50 000 sovětských vojáků. První fáze sovětské intervence spočívala v bojích proti různým frakcím opozičních vojsk. Sovětská vojska pronikla do země dvěma cestami přes [[Kuška (Afghánistán)|Kušku]] a [[Temez]] a leteckým mostem přímo do [[Kábul]]u. Sovětská vojska rychle obsadila větší města, vojenské základny, strategické stavby v zemi a nejdůležitější silnice. Příjezd intervenčních vojsk vůbec neměl za následek pacifikaci rozhárané afghánské společnosti. Právě naopak vyvolal vlnu odporu, která pomohla rozšířit řady rebelů. Mudžáhidové postupně začali klást odpor, zpočátku soustředíce se pouze na vlastní přežití.
Řádek 75 ⟶ 76:
=== Role CIA ===
Od vypuknutí bojů byly protisovětské jednotky [[Mudžáhid|mudžahedínů]] vyzbrojovány a cvičeny agenty [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Mudžahedíni a jejich výcvik byl tajně, bez dohledu voličů či [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]] dotován [[Spojené státy americké|USA]] jako součást boje proti rozpínání Sovětského svazu. Tato myšlenka vzešla z hlav někdejších politických poradců (jako její autor je někdy uváděn [[Zbigniew Brzezinski]]) a „inspirací“ pro tento typ nepřímého odboje byla zkušenost Američanů z podobných praktik Sovětů vůči nim v jednom z minulých vzájemných konfliktů, a sice [[Válka ve Vietnamu|Vietnamské války]].
CIA a [[Saúdská Arábie]] poskytly prostřednictvím Pákistánu povstalcům zbraně v hodnotě 40 miliard dolarů,<ref>{{cite web |year=1999 |url=http://www.thenation.com/article/cost-afghan-victory?page=0,1 |title=The Cost of an Afghan 'Victory' |work=[[The Nation]] |date=28. ledna 1999|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140302090727/http://www.thenation.com/article/cost-afghan-victory?page=0,1 }}</ref> včetně 2 tisíc protiletadlových raket [[FIM-92 Stinger|Stinger]].<ref>{{cite news |date= 25. června 2010 |url=http://www.theguardian.com/world/2010/jul/25/afghanistan-taliban-missile-strike-chinook |title=Afghanistan war logs: US covered up fatal Taliban missile strike on Chinook |work=[[The Guardian]] }}</ref> Celkem CIA se svými spojenci vycvičila a vyzbrojila přes 100 000 afghánských mudžahedínů a zahraničních muslimských bojovníků,<ref>{{cite web |year=2009 |url=http://www.bt.com.bn/analysis/2008/12/17/story_of_us_cia_and_taliban |title=Story of US, CIA and Taliban |work=[[The Brunei Times]] |accessdate=16 December 2013|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131205090713/http://www.bt.com.bn/analysis/2008/12/17/story_of_us_cia_and_taliban |date=27. prosince 2009}}</ref> mezi nimiž byl i [[Usáma bin Ládin]].<ref>"[http://tema.novinky.cz/afghanistan Afghánistán]". Novinky.</ref>
Kromě materiální pomoci CIA pomohly zprostředkovat i volání a výzvy okupovaných Afghánců po společném [[džihád]]u (v původním významu: úsilí za udržení [[islám]]ských tradic) [[muslim]]ů (nejen) okolních zemí, ve kterých toto náboženství hrálo hlavní roli. Výzvu postupně vyslyšelo a na bojiště se dostalo několik tisícovek bojujících muslimů z celkem 32 zemí<ref>[[Oil Factor]], časový kód 01:00:24</ref>, zejména [[Blízký východ|Blízkého Východu]]. Bojů na straně mudžáhidů se mimo jiné údajně zúčastnily i pákistánské speciální jednotky, tzv. [[Černí čápi]], převlečení za afghánské mudžahedíny. S vládou USA a zejména CIA v té době úzce spolupracovala Pákistánská koordinující zpravodajská služba ISI (''Inter-Services Inteligence''); samotný Pákistán pak zajišťoval [[Logistika|logistiku]]<ref>ibid, časový kód 1:00:19</ref> a přesun mudžahedínů na bojiště.
| |||