Witold Pilecki: Porovnání verzí

Přidáno 131 bajtů ,  před 4 lety
styl. úpravy, typo, wikiodkazy, portál
(překlep)
(styl. úpravy, typo, wikiodkazy, portál)
| vyznamenání = [[Řád bílé orlice]]<br />[[Řád Polonia Restituta]]<br />[[Kříž za chrabrost (Polsko)|Kříž za chrabrost]]
}}
'''Witold Pilecki''' ([[13. květen|13.&nbsp;května]] [[1901]], [[Oloněc]] – [[25. květen|25.&nbsp;května]] [[1948]], [[Varšava]]) byl [[Poláci|polský]] voják, který v&nbsp;listopadu 1939 spoluzaložil [[tajná polská armáda|Tajnou polskou armádu]] ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|''Tajna Armia Polska''}}), odbojovou skupinu na území okupovaného Polska, a později člen partyzánskéodbojové skupinyorganizace [[Zemská armáda]] ({{cizojazyčně|pl|''Armia Krajowa''}}). V&nbsp;roce 1940 se nechal dobrovolně zavřít do koncentračního a vyhlazovacího tábora [[Auschwitz]], aby získal zpravodajské informace o&nbsp;chodu tábora a zorganizoval odboj mezi vězni. Díky zprávám, které sepsal, se ke [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojencům]] dostaly první informace o&nbsp;nacistických zločinech v&nbsp;tomto koncentračním táboře. V&nbsp;roce 1943 z&nbsp;tábora unikl a srpnu 1944 se zúčastnil [[varšavské povstání|varšavského povstání]].
 
Po válce pracoval jako agent [[polská exilová vláda|polské exilové vlády]] a v&nbsp;Polsku shromažďoval informace o&nbsp;sovětských zločinech na Polácích. Komunistická tajná policie ho však odhalila a zatkla. Přes [[mučení]] při výsleších neprozradil žádné citlivé informace a byl popraven v&nbsp;květnu 1948 v&nbsp;Mokotovském vězení ve Varšavě. Pileckého jméno bylo po celou dobu komunistického režimu v&nbsp;Polsku zakázané a památka na něho se téměř vytratila.
 
== Druhá světová válka ==
Krátce před vypuknutím [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl 26.&nbsp;srpna 1939 mobilizován coby velitel jezdecké čety. Byl přidělen k&nbsp;19.&nbsp;pěchotní divizi pod velením [[Józef Kwaciszewski|Józefa Kwaciszewskiho]], která byla součástí tzv. polské pruské armády ({{cizojazyčně|pl|''Armia Prusy''}}).<ref name="IPNweb"/> Jeho jednotka se dostala do těžkých bojů s&nbsp;postupující německou armádou během německé [[Invaze do Polska (1939)|invaze do Polska]] a byla částečně zničená. Pileckého četa se stáhla k&nbsp;jihovýchodu, směrem ke [[Lvov]]u (součást dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]) a rumunskému předmostí ({{cizojazyčně|pl|''Przedmoście rumuńskie)''}}). Zde byl začleněn pod nově vzniklou 41.&nbsp;pěchotní divizi, v&nbsp;níž sloužil jako zástupce majora [[Jan Włodarkiewicz|Jana Włodarkiewicze]].<ref name="IPNweb"/> Během konfliktu (v&nbsp;Polsku známého jako zářijová kampaň) sePilecki svýmia jeho muži zničilzničili sedm německých tanků, sestřelilsestřelili jeden letoun a další dva zničilzničili na zemi.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Beadle
| jméno = Jeremy
| strany = 32
| jazyk = polsky
}}</ref> Dne 17.&nbsp;září [[Sovětský svaz]] obsadilzačal [[Sovětská invaze do Polska|obsazovat východní Polsko]], v&nbsp;souladu s&nbsp;tajným německo-sovětským [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktem Molotov-Ribbentrop]]. Pileckého divize, která se tak musela zapojit do těžkých bojů na obou frontách, byla nakonec 22.&nbsp;září rozpuštěna, přičemž část vojáků se vzdala nepříteli. Pilecki se společně se svým velitelem majorem Włodarkiewiczem vrátil do Varšavy.<ref name="IPNweb"/>
 
O&nbsp;zhruba měsíc a půl později založilzaložili Pilecki a Włodarkiewicz 9.&nbsp;listopadu 1939 [[Tajná polská armáda|Tajnou polskou armádu]] ({{cizojazyčně|pl|''Tajna Armia Polska''}}), jednu z&nbsp;prvních [[Polský odboj během druhé světové války|odbojových organizací v&nbsp;Polsku]].<ref name="l389">{{Citace monografie
| příjmení = Lewis
| jméno = Jon E
 
=== Po útěku z&nbsp;tábora ===
Několik dní po útokuútěku kontaktoval jednotky Zemské armády.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/> Dne 25.&nbsp;srpna 1943 se dostal do Varšavy a přidal se ke zpravodajskému oddělení Zemské armády. Ta se však poté, co přišla o&nbsp;několik agentů při průzkumu okolí tábora (včetně [[Stefan Jasieński|Stefana Jasieńskiho]] z&nbsp;jednotek [[cichociemni]]), rozhodla, že nedisponuje dostatkem sil, aby mohla tábor dobýt bez pomoci Spojenců. Pileckiho detailní zpráva byla zaslána do Londýna, kde se však domnívali, že jsou informace o&nbsp;německých zvěrstvech v&nbsp;AuschwitzuOsvětimi značně zveličené. Britské úřady proto zamítly leteckou podporu pro operaci Zemské armády, která měla osvobodit vězně z&nbsp;tábora.
 
Zemská armáda v&nbsp;reakci na to zhodnotila, že nedisponuje dostatečnou silou, aby tábor napadla sama.<ref name="w1" /> Sovětská [[Rudá armáda]], která byla v&nbsp;roce 1944 v&nbsp;útočné vzdálenosti od tábora, neprojevila žádný zájem zúčastnit se společné akce se Zemskou armádou a Svazem vojenské organizace k&nbsp;osvobození tábora.<ref name="w1"/> Do doby, než se zapojil do [[varšavské povstání|varšavského povstání]], měl na starosti koordinaci aktivit Zemské armády a Svazu vojenské organizace, a v&nbsp;rámci svých možností poskytoval Svazu podporu.<ref name="IPNweb"/> Dne 23.&nbsp;února 1944 byl povýšen na [[rytmistr]]a (kapitána jezdectva) a přidal se k&nbsp;protikomunistické organizaci [[NIE]], která vznikla jako tajná složka v&nbsp;rámci Zemské armády; jejím cílem bylo připravit se na odboj v&nbsp;případě možné sovětské okupace.<ref name="IPNweb"/>
 
=== Varšavské povstání ===
Když 1.&nbsp;srpna 1944 vypuklo [[varšavské povstání]], přihlásil se ke skupině [[Chrobry II]] v&nbsp;rámci jednotek [[Kedyw]] (zkratka z&nbsp;polských slov {{cizojazyčně|pl|''kierownictwo dywersji''}}, tj. „diverzní ústředí“) Zemské armády, a bojoval v&nbsp;četě Mazur, 1.&nbsp;roty Warszawianka [[Národní ozbrojené síly|Národních ozbrojených sil]]. Zprvu bojoval v&nbsp;severní části centra města jako obyčejný vojín, aniž by prozradil svou skutečnou hodnost. Později, když mnoho důstojníků padlo, prozradil svou totožnost a ujal se velení.<ref name="IPNweb"/> Jeho jednotky držely opevněnou oblast, známou jako „velká bašta Varšavy“. Šlo o&nbsp;jednu z&nbsp;nejodlehlejších partyzánskýchpovstaleckých pevností a působila značné potíže německému zásobování. Baštu se podařilo udržet po dva týdny, během nichž museli obránci čelit neustálým útokům německé pěchoty a obrněných jednotek. Před kapitulací povstání schoval několik zbraní v&nbsp;soukromém bytě a nechal se zajmout. Zbytek války strávil v&nbsp;německých táborech pro válečné zajatce v&nbsp;[[Lambinowice|Łambinowicích]] ve [[Slezsko|Slezsku]] a [[Murnau am Staffelsee|Murnau]] v&nbsp;[[Bavorsko|Bavorsku]].<ref name="IPNweb"/>
 
== Komunistické Polsko ==
[[Image:Pilecki photo 1947.jpg|thumb|Fotografie z&nbsp;vězení Mokotów, 1947]]
Dne 9.&nbsp;července 1945 byl Pilecki osvobozen ze zajateckého tábora a nedlouho poté se přidal k&nbsp;[[2. polský sbor|2.&nbsp;polskému sboru]], umístěnému v&nbsp;[[Itálie|Itálii]], kde napsal [[monografie|monografii]] o&nbsp;AuschwitzuOsvětimi.<ref name="IPNweb"/> Jak se vztahy mezi [[Polská exilová vláda|polskou exilovou vládou]] a [[Polský výbor národního osvobození|Polským výborem národního osvobození]] zhoršovaly, přijal v&nbsp;září 1945 rozkaz od generála [[Władysław Anders|Władysława Anderse]], aby se vrátil do Polska s&nbsp;falešným průkazem totožnosti, s&nbsp;úkolem shromažďovat zpravodajské informace pro exilovou vládu.<ref name="IPNweb"/><ref name="Foot"/>
 
Do Polska se vrátil v&nbsp;říjnu 1945 a začal organizovat zpravodajskou síť.<ref name="tch">{{Citace elektronické monografie
| datum přístupu = 2015-6-7
| jazyk = anglicky
}}</ref> Počátkem roku 1946 se polská exilová vláda rozhodla, že poválečná politická situace neskýtá naději pro osvobození Polska a nařídila všem partyzánům, kteří se dosud ukrývali v&nbsp;lesích (tzv. [[prokletí vojáci]]), aby se buď vrátili ke svým běžným životům nebo utekli na Západ. V&nbsp;červenci téhož roku byl Pilecki informován, že jeho krytí bylo prozrazeno, a dostal rozkaz opustit zemi. To však odmítl.<ref name="IPNweb"/> V&nbsp;dubnu 1947 začal shromažďovat důkazy o&nbsp;sovětských zvěrstvech a obviněních Poláků (převážně členů Zemské armády a 2.&nbsp;polského sboru) a jejich popravách či věznění v&nbsp;sovětských [[Gulag|gulazích]].<ref name="Whatfor"/>
 
=== Zatčení a poprava ===
| url = https://books.google.cz/books?id=vE8peELRUVcC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref> Během posledního rozhovoru s&nbsp;manželkou jí sdělil: „Nemohu žít. Zabili mne. Osvětim [Auschwitz] byla ve srovnání s&nbsp;nimi jen drobnost.“ Jeho poslední slova před popravou zněla: „Ať žije svobodné Polsko!“. Jeho hrob nebyl nikdy nalezen, ale předpokládá se, že je pohřben na varšavském [[Hřbitov Powązki|hřbitově Powązki]].<ref name="IPNweb"/><ref name="Wyborcza">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Gazeta Wyborcza
| titul = 60 lat temu zginął rotmistrz Witold Pilecki
| datum vydání = 2008-05-23
| jazyk = polsky
}}</ref> Po pádu komunismu byl k&nbsp;uctění jeho památky vztyčen symbolický náhrobek na hřbitově Ostrowa Mazowiecka. V&nbsp;roce 2012 proběhl na hřbitově PowazkiPowązki průzkum s&nbsp;cílem najít Pileckého ostatky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Puhl
| jméno = Jan
}}</ref>
 
Soudní proces s&nbsp;Pileckým byl součástí procesů se členy Zemské armády a dalšími osobami napojenými na polskou exilovou vládu v&nbsp;Londýně. Witold Pilecki a všichni ostatní, odsouzení v&nbsp;politických procesech, byli rehabilitováni 1.&nbsp;října 1990. V&nbsp;roce 1995 byl ''[[in memoriam]]'' vyznamenán [[Řád Polonia Restituta|řádem Polonia Restituta]] a v&nbsp;roce 2006/2007 získal ''in memoriam'' nejvyšší polské vyznamenání – [[Řád bílé orlice]].<ref name="IPNweb"/><ref name="Wyborcza"/> Dne 6.&nbsp;září 2013 byl ministrem národní obrany posmrtně povýšen do hodnosti [[plukovník]]a.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = RMF FM/PAP
| titul = MON awansował Witolda Pileckiego
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Witold Pilecki}}
* {{Wikiquote|jazyk=en|osoba=Witold Pilecki}}
* {{Citace elektronické monografie
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Lidé|Druhá světová válka|Polsko}}
 
{{DEFAULTSORT:Pilecki, Witold}}