Myšlenkový experiment

Myšlenkový experiment

Myšlenkový experiment (z německého 'Gedankenexperimet'; výraz byl poprvé použit Hansem Christianem Ørstedem) je v podstatě hypoptetický scénář, který nám poslouží k pochopení skutečného stavu věcí. Existují různé druhy myšlenkových experimentů. Všechny myšlenkové experimenty se nicméně vyhýbají empirickým metodám, t.j. jejich součástí není pozorování ani vlastní fyzické provedení experimentu. Podstatou je teoretická metoda "a priori".

Myšlenkové experimenty byly použity v oborech jako například filozofie, fyzika nebo matematika. Ve filozofii se používají přinejmenším od Řecké antiky a několik již před Sokratovou dobou. Ve fyzice i dalších vědách se myšlenkové experimenty, jež by stály za povšimnutí datují do 19. a zejména 20. století. Příklady prvních myšlenkových experimenů jsou zaznamenány již Galileem.

Vlivy myšlenkových experimentů na zkoušené teorie

Obecně můžeme říci, že myšlenkové experimenty mají tyto následky:

• zpochybnění, nebo dokonce vyvrácení, teorie. Zde je často využíváno myšlenkového postupu reductio ad absurdum.
• potvrzení existující teorie
• navrhnutí nové teorie
• současné vyvrácení existující a navržení nové teorie

Aplikace myšlenkového experimentu

Myšlenkové experimenty často vedou k novým, zajímavým a cenným, úhlům pohledu na staré problémy či nezodpovězené otázky. Dřívější otázky se můžou stát irrelevantními a nově kladené otázky lze mnohdy jen nesnadno zodpovědět.

Myšlenkové experimenty jsou často prováděny, za těmito účely:

• zpochybnit status quo. Sem spadá například: opravit misinformace a nesprávné pochopení argumentu, určit slabiny argumentu, zachovat (dlouhodobě) objektivní a obecně přijímaná fakta, vyvrátit určité doměnky o tom, že něco je dovoleno, zakázáno, poznáno, předpokládáno, možné či nezbytné.
• extrapolovat (nebo interpolovat) vně nějakého obecně přijímaného faktu
• predikovat a předpovídat budoucí děje, kteté by jinak byly předem nejasné a neznámé
• vysvětlit děje minulé
• retrodikovat, postdikovat a postcastovat minulé děje, které by byly jinak nezjistitelné
• umožnit učinění rozhodnutí a plánování strategie
• řešit problémy a přijít s novými návrhy
• přemístit současné (často neřešitelné) problémy do jiného, produktivnějšího, prostoru řešení. V nových podmínkách chápeme problém v nových souvislostech můžeme se dostat blíž k jeho vyřešení.
• určit příčiny vzniku jistých výsledků, zjistit mechanizmy které k tomu vedly (odpovědnost) a zdali je možno jim předejít.
• určit spoluzodpovědnost a náhradu škody ve společenských a právních kontextech
• zajistit, že se minulé úspěšné pokusy budou opakovat, nebo
• vyzkoumat míru do jaké se minulé děje mohly odehrát jinak
• zajistit, že minulé neúspěchy se nebudou opakovat