Bazilika Saint-Denis: Porovnání verzí

| obrázek = StDenisSaint-Denis Fassade- Façade.JPGjpg

| velikost obrázku = 280px

| provincie = [[Pařížská církevní provincie]]

| diecéze = [[Diecéze saintdeniská]]

| stát = {{vlajka a název|Francie}}

| stát podcelek1 název = [[Regiony Francie|region]]

| stát podcelek1 = [[Soubor:Blason Île-de-France moderne 1.svg|23px]] Île-de-France

| stát podcelek2 název = [[Francouzské departementy|departement]]

| obec = [[Saint-Denis]]

| titul = [[bazilika]]

'''Bazilika Saint-Denis''' je [[gotika|gotický]] [[kostel]] v [[Saint-Denis]] (dnes předměstí na severu [[Paříž]]e) a historicky sídlem stejnojmenného [[opat]]ství. Po staletí sloužil jako pohřebiště [[seznam francouzských panovníků|francouzských králů]]. Roku [[1966]] se kostel stal sídlem [[Diecéze Saint-Denissaintdeniská|biskupa ze Saint-Denis]] a získal tak statut [[katedrála|katedrály]]. Budova má velký historický a architektonický význam.

Bazilika je pojmenována po patronu [[Francie]], [[Svatý Diviš|svatém Denisovi]]. Podle [[legenda|legendy]] byl prvním [[seznam pařížských biskupů a arcibiskupů|pařížským biskupem]] a na místě jeho upálení vybudoval [[kaple|kapli]] zlatník [[svatý Eligius|Eligius]], který byl později rovněž [[Kanonizace|svatořečený]]. Nedochovaná kaple je popsána v  životopise sv. Eligia:

{{Citát|Především Eligius vystavěl hrobku pro svatého mučedníka Denise s &nbsp;mramorovým baldachýnem zlatem a klenoty vyzdobeným. (Na vrcholu hrobky) vytvořil korunku a velkolepé průčelí a oltář obklopil zlatými sekyrami do kruhu uspořádanými. Tam umístil zlatá okrouhlá a vyšperkovaná jablka. Vybudoval kazatelnu a bránu stříbrnou a střechu oltáře na stříbrných sekerách. Před hrobku umístil zástěnu a vybudoval vnější oltář u &nbsp;nohou svatého mučedníka. Takovou pracovitost tam na příkaz svého krále předvedl, že dodnes se sotva kde jinde v [[Galie|Galii]] nachází větší div.<ref>Volný překlad z &nbsp;[http://www.fordham.edu/HALSALL/basis/eligius.html Život svatého Eligia] (anglicky)</ref>}}

V &nbsp;průběhu [[7. století]] zde založil opatství Saint-Denis s kostelem a [[Řád svatého Benedikta|benediktinským]] [[klášter]]em [[seznam franských králů|franský král]] [[Dagobert I.]] (vládl [[628]]–[[637]]). Kostel se stal [[poutní místo|poutním místem]] a pohřebištěm [[Seznam francouzských panovníků|francouzských králů]]. Jsou zde pochováni téměř všichni panovníci z &nbsp;období mezi [[10. století|10.]] a [[18. století|18.]] stoletím i mnozí panovníci z období ještě staršího. Kostel byl často rovněž využíván ke [[korunovace|korunovacím]] královen (nikoliv však králů, k tomuto účelu byla tradičně využívána katedrála [[Katedrála Notre Dame (Remeš)|Notre-Dame v &nbsp;Remeši]]). Saint-Denis se brzy stalo sídlem [[opat]]a s &nbsp;rozsáhlým [[klášter]]ním komplexem. Ve [[12. století]] opat [[Suger]] nechal kostel přestavět s využitím inovativních stavebních a dekorativních technik. Díky tomu je Saint-Denis někdy označováno jako první skutečně gotická stavba.<ref>Banister Fletcher, ''A History of Architecture on the Comparative Method''.</ref> Bazilika v dnešní podobě je ukázkovou stavbou střední gotiky a posloužila jako vzor při výstavbě řady katedrál a opatství v severní Francii, v &nbsp;[[Anglie|Anglii]] i v jiných zemích.

Po dokončení přestavby západní strany se v &nbsp;roce [[1140]] Suger pustil do úprav východní lodi. Navrhl nové [[kněžiště]] tak, aby bylo zalito světlem. Za tímto účelem byly vyvinuty nové stavební prvky: [[lomený oblouk]], [[gotická klenba|žebrová klenba]], arkáda s paprsčitě umístěnými kaplemi, podpůrné sloupy podpírající žebra a [[Opěrný systém|opěrné oblouky]], které umožnily využití do té doby nevídaně rozměrných oken.

V &nbsp;bazilice se nacházejí [[vitráž]]e z mnoha (i moderních) období a sada dvanácti klekátek<!-- je "klekatko" dobry preklad pro "misericord"? -->.{{Clear}}<!---This break aids formatting on some screens.--->

V &nbsp;Saint-Denis byli po staletí [[Pohřebiště francouzských panovníků|pochováváni francouzští králové a jejich rodinní příslušníci]], často je proto Saint-Denis označováno pojmem ''francouzská [[Pohřebiště|nekropole]]''. Až na tři výjimky se v Saint-Denis nalézají ostatky všech monarchů panujících od [[10. století]] do roku [[1789]]. Někteří panovníci byli původně pochováni jinde a jejich ostatky byly do Saint-Denis převezeny až později. Například [[Chlodvík I.]] (asi 465–511) byl původně pochován v [[Klášter Sainte-Geneviève|opatství Sainte-Geneviève]], které založil.

Mnohé z &nbsp;náhrobků zpodobňují krále a královny, pro které byly určeny. Během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byla část hrobek na příkaz revolučních orgánů otevřena a těla byla znovu zakopána ve dvou masových hrobech opodál. Velkou část hrobek zachránil archeolog [[Alexandre Lenoir]] kvůli oněm portrétním sochám, když je prohlásil za umělecká díla a umístil je do [[Musée des monuments français|Muzea francouzských památek]], které založil.

Těla popraveného [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]], jeho ženy [[Marie Antoinetta|Marie Antoinetty]] a sestry [[ElizabetaAlžběta Bourbonská|ElizabetyAlžběty Burbonské]] byla nejprve pochována na hřbitově u &nbsp;[[La Madeleine|Kostela sv. Máří Magdalény]] a zasypána [[oxid vápenatý|nehašeným vápnem]]. [[Dauphin]]a [[Ludvík XVII.|Ludvíka XVII.]], který zemřel na [[tuberkulóza|tuberkulózu]], pochovali v &nbsp;neoznačeném hrobě v &nbsp;Paříži poblíž [[Templ v Paříži|Tour du Temple]].

Roku [[1806]] znovu otevřel kostel [[Napoleon Bonaparte]], ale královské pozůstatky ponechal v &nbsp;jejich masových hrobech. Během Napoleonova [[exil]]u na [[Elba|Elbě]] [[Restaurace Bourbonů|znovunastolení Bourboni]] přikázali pátrání po tělech Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. [[21. leden|21. ledna]] [[1815]] bylo nalezeno několik kostí a zbytek látky s &nbsp;dámským podvazkem. Pozůstatky byly převezeny do Saint-Denis a pochovány v &nbsp;kryptě. Roku [[1817]] byly otevřeny masové hroby s &nbsp;ostatky ostatních panovníků, ale bylo nemožné rozeznat, které kosti náležejí ke kterému tělu a tak byly všechny umístěny do [[kostnice]] v &nbsp;kryptě kostela za dvěma mramorovými deskami se jmény stovek členů královských rodin.

Král [[Ludvík XVIII.]] byl po své smrti roku [[1824]] pohřben ve středu krypty poblíž Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Příslušníci královské rodiny, kteří zemřeli mezi lety [[1815]] až [[1830]], byli rovněž pohřbeni ve sklepení Saint-Denis. Architekt [[Eugène Viollet-le-Duc]], který se proslavil zrestaurováním [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrály Notre-Dame v Paříži]], řídil projekt navrácení hrobek z Muzea francouzských památek zpět do Saint-Denis. Tělo [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]], který byl pohřben v &nbsp;Saint-Pont a jehož hrobka nebyla během revoluce poškozena, bylo vyzvednuto a i on byl převezen a znovu pohřben v kryptě Saint-Denis.

V &nbsp;současnosti je v části hlavní lodi umístěno muzeum s &nbsp;náhrobky.

[[Soubor:Tomb of Philippe le Bel in SaintDenis.JPG|thumb|Hrob [[Filip IV. SličnýFrancouzský|Filipa IV.]]]]

* [[Filip IV. Francouzský|Filip IV. Sličný]] (1268–1315) a [[Isabela Aragonská (1271)|Izabela Aragonská]] (1247–1271)