Kolibříkovití: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru Možný vandalismus
m Editace uživatele 80.188.175.18 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ben Skála
Řádek 11:
| čeleď popsal = [[Nicholas Aylward Vigors|Vigors]], [[1825]]
}}
'''Kolibříci''', kteří tvoří samostatnou [[čeleď]] '''kolibříkovití''' (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také někdy říká „létající drahokamy“. Jde o endemické živočichy, kteří se vyskytují jen na americkém kontinentě. (V Česku a střední Evropě může být tento ptačí druh snadno zaměněn za [[Dlouhozobka svízelová|dlouhozobku]], což je ovšem motýl z čeledi lišajovitých.) Kolibříci jsou velmi zdatnými letci. Za sekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v závislosti na druhu), díky čemuž se mohou ve vzduchu doslova zastavit na místě. Dokážou také vyvinout rychlost větší než 15 m/s (54 km/h), a jako jediní zástupci ptačí říše dokážou létat pozpátku. V současné době rozeznáváme zhruba 325–340 druhů (v závislosti na [[taxonomie|taxonomickém]] zařazení).
[[čeleď|čpták se strkaeleď]] '''kolibříkovití''' (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Prohrot sef ref seremne hotmailsekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v htret nomát praskal fred mohl být. Trolejbus Narazil mohl být největší kamarád formage pizza troj auto škoda let nej
[[Soubor:Hummingbird_flight_profil.svg|left|thumb|Schéma kolibříkova letu]][[Soubor:Colibri-thalassinus-001-edit.jpg|left|thumb|Kolibřík zelený u květu]]
Kolibříci jsou ve velikosti viditelně odlišní, nejmenší zástupce celé čeledi, [[kalypta nejmenší]], je zádvhdgfuGDFUIAeruproveňzároveň i nejmenším ptákem světa, největším zástupcem je naopak [[kolibřík velký|kolibřík ve]]. Většinou se jedná o nápadně zbarvené, štíhlé ptáky s malými končetinami.
 
S výjimkou [[hmyz]]u mají kolibříci nejrychlejší [[metabolismus]] ze všech živočišných druhů. Důvodem je vbscjvbadgvdbvilsjvcbildv"dfhzejménazejména velmi rychlý a pro tělo značně vytížující tlukot křídel. Za minutu přitom jeho [[srdce]] vykoná až 1260 tepů, v noci, kdy je jeho metabolismus značně zpomalen, jeho výkon může klesnout až na 50–180 tepů/min.
 
Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý [[zobák]], který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý druh květu. V potravě přitom zcela obnjhfvbauhdrgvjhdbzhlgvblejhigpdmítáodmítá nektar s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Kvůli tomu, že je nektar málo výživný, požírá také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.
[[Soubor:Calliope-nest.jpg|thumb|Samice kolibříka Calliopineho při krmení mláďat]]
Létáním a hledáním potravy tráví kolibříci pouze 10–15 % dne, zbývajících 75–80 % zaujímá odpočinek. I přesto však musí denně pozřít značně větší množství potravy, než je jeho cvbhdfvbjil dfjk bcvjkvhdfhguielkovácelková hmotnost a musí tak denně navštívit stovky květů.
 
V období rozmnožováavb jadfjvbhjbv jkhdkmk dvjhdhvk nvbjhknvbjkdfnnírozmnožování se samec nijak nepodílí na [[inkubace|inkubaci]] vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované [[Ptačí hnízdo|hnízdo]], které buduje na větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. Kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.
 
Ve volné přírodě se dožívají průměrně 3–5 let.