LIGO: Porovnání verzí

Přidáno 1 280 bajtů ,  před 5 lety
→‎Charakteristika: +popis, přepsáno
(objev vln)
(→‎Charakteristika: +popis, přepsáno)
 
== Charakteristika ==
Projekt LIGO sestává ze dvou detektorů nacházejících se v amerických státech [[Washington (stát)|Washington]] a [[Louisiana]]. Jejich velká vzdálenost (3000 km) zabraňuje tomu, aby byly rušeny stejným [[šum]]em okolí, například [[zemětřesení]]m.<ref>
Detektor LIGO sestává ze dvou observatoří nacházejících se v amerických státech [[Washington (stát)|Washington]] a [[Louisiana]], každá je tvořena dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich se používají [[laser]]ové paprsky pohybující se ve [[vakuum|vakuu]], pomocí nichž mají být zaznamenány změny způsobené gravitačními vlnami.<ref name="webb">{{Citace monografie | příjmení = Webb | jméno = Stephen | titul = Kde tedy všichni jsou? | překladatelé = Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová | vydání = 1 | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2007 | počet_stran = 352 | isbn = 80-7185-877-5 | edice = Fénix | svazek = 21 | kapitola = 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat | typ kapitoly = kapitola | strany = 117}}</ref>
{{Citace webu
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1691296-zasadni-zlom-ve-studiu-vesmiru-vedci-poprve-zachytili-gravitacni-vlny
| titul = Zásadní zlom ve studiu vesmíru. Vědci poprvé zachytili gravitační vlny
| vydavatel = Česká televize
| datum vydání = 2016-02-11
| datum přístupu = 2016-02-12
}}</ref>
Každý detektor je tvořena dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve [[vakuum|vakuu]] vyslány dva identické [[laser]]ové paprsky,<ref name="webb">{{Citace monografie | příjmení = Webb | jméno = Stephen | titul = Kde tedy všichni jsou? | překladatelé = Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová | vydání = 1 | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2007 | počet_stran = 352 | isbn = 80-7185-877-5 | edice = Fénix | svazek = 21 | kapitola = 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat | typ kapitoly = kapitola | strany = 117}}</ref> které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se paprsky v [[interferometr]]u porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné [[fáze (vlna)|fázi]]. Pokud však zařízením projde gravitační vlna, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se tedy potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než v ideálním případě. Zařízení je po modernizaci schopné změřit změnu vzdáleností s přesností 10<sup>-18</sup> metru (tedy přibližně tisíckrát menší, než je velikost [[proton]]u nebo [[neutron]]u). Aby bylo možné detekovat gravitační vlny, musí být zařízení schopno eliminovat rušení, které mohou způsobovat mnohem větší změny rozměrů jednotlivých ramen, především různé otřesy a [[kmitání|vibrace]].
 
Na výzkumu pomocí detektoru LIGO spolupracují vědci z mnoha univerzit jako [[Massachusettský technologický institut|MIT]] nebo [[California Institute of Technology|Caltech]]. Projekt financovala nadace [[National Science Foundation]]. S částkou 365 milionů amerických dolarů se jedná o její nejnákladnější projekt.