Abeceda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 2A00:1028:9199:8026:7074:4B49:38F1:7723 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je [[User:Commo…
Řádek 2:
[[Soubor:A Specimen by William Caslon.jpg|thumb|250px|Vzorník písma]]
'''Abeceda''', řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – [[Písmeno|písmen]], jimiž se při zápisu řeči, v [[písmo|písmu]] graficky vyjadřují [[foném]]y, zpravidla [[hláska|hlásky]] (některé jen souhlásky) a případně [[slabika|slabiky]]. Hláskové abecedy mají přibližně několik málo desítek znaků (písmen), slabičné více, až i několik set. Pro srovnání: [[čínské znaky|čínských znaků]] (zvukově znamenají slabiky, ale liší se podle významu) je až asi 100 000.
 
Název je odvozen z prvních čtyř znaků abecedy (latinky). Název „[[alfabeta]]“ používaný často v cizích jazycích je podobně odvozen z názvů prvních dvou písmen abecedy řecké.
Jinou abecedou je [[cyrilice]], pojmenovaná podle s. Cyrila, také nazývaná [[azbuka]] podle názvů prvních dvou písmen v [[ruština|ruštině]]. Obdobně podle prvních písmen jsou vytvořeny názvy jiných typů abecedy: [[abugida]] a [[abdžad]].
==Písmena mimo abecedu==
Abeceda neobsahuje všechna písmena, užívaná v daném jazyce, protože se používají i písmena z jiných, cizích abeced ve jménech osob a v zeměpisných názvech. Např. v češtině se běžně vyskytují německé nebo maďarské [[přehláska|přehlásky]], vyznačující se dvojtečkou, případně dvojčárkou. K tomu dopomáhá i to, že německé psací stroje bývaly průkopnické a znalost němčiny bývala téměř všeobecná. Podobně, i když ne tak zběhle a často, se vyskytují i jiná latinková písmena s diakritikou.
 
Kromě toho je ovšem také dlouhá řada jiných znaků písma, [[symbol]]y, která nejsou písmeny. Těmi nejběžnějšími jsou jistě [[interpunkční znaménko|interpunkční znaménka]], [[číslice]] a podobně.
 
== Varianty ==
Abeceda „mezinárodní“ s následujícími 26 znaky, tj. základní znaky bez háčků, čárek, či jiných diakritických znamének a bez spřežek, je shodná s [[anglická abeceda|anglickou abecedou]]:
 
[[A]] [[B]] [[C]] [[D]] [[E]] [[F]] [[G]] [[H]] [[I]] [[J]] [[K]] [[L]] [[M]] [[N]] [[O]] [[P]] [[Q]] [[R]] [[S]] [[T]] [[U]] [[V]] [[W]] [[X]] [[Y]] [[Z]]
 
Kromě diakritických znamének většina abeced (včetně např. polštiny) neuznává za samostatné písmeno ani [[Ch]] a spřežky obecně. Zvláštností je W, "dvojité V", anglicky "dvojité U", polsky "VU", původem zdvojení "V", chápané a také psané jedním tahem jako jedno písmeno - [[ligatura (typografie)|ligatura]].
 
Uspořádaností se liší abeceda od alfabetického [[písmo|písma]], tedy obdobné sadě bez určeného pořadí. V praxi se oba tyto pojmy nerozlišují. Jako písmo se také označuje jednotlivá sada grafického provedení písma (např. karolinské písmo), moderně označované spíše jako [[font]].
 
== Velikost písmen ==
Evropská písma, jako latinka a cyrilice, mají (díky osvícencům), jednu zvláštnost oproti všem ostatním písmům, a to dvě verze znaků, velká a malá písmena, [[majuskule]] a [[minuskule]]. Proto i jejich sady jsou dvojí a jednotlivá písmena tak mají tyto trojí verze.
 
== Česká abeceda ==
{{Podrobně|Česká abeceda}}
 
Česká abeceda se skládá ze 42 písmen včetně znaků s diakritikou a 1 spřežky:
:[[a]], [[á]], [[b]], [[c]], [[č]], [[d]], [[ď]], [[e]], [[é]], [[ě]], [[f]], [[g]], [[h]], [[ch]], [[i]], [[í]], [[j]], [[k]], [[l]], [[m]], [[n]], [[ň]], [[o]], [[ó]], [[p]], [[q]], [[r]], [[ř]], [[s]], [[š]], [[t]], [[ť]], [[u]], [[ú]], [[ů]], [[v]], [[w]], [[x]], [[y]], [[ý]], [[z]], [[ž]].
 
A při rozlišení velikosti písmen má celá česká abeceda celkem 84 písmen:
:A a Á á B b C c Č č D d Ď ď E e É é Ě ě F f G g H h Ch ch I i Í í J j K k L l M m N n Ň ň O o Ó ó P p Q q R r Ř ř S s Š š T t Ť ť U u Ú ú Ů ů V v W w X x Y y Ý ý Z z Ž ž
;Tvarové varianty
Další standardizované sady české abecedy, jako je tzv. psací nebo Comenia script, patří do kategorie řezů, fontů a podobných variant písma, které lze tvořit neomezeně.
;F, G, Q, W, X
Písmeno F [s výjimkou slov doufat, zoufat, (nespisovné) fous a zvukomalebných slov (jako foukat, fičet, frčet, funět, uf, fí), včetně jejich dokonavých verzí a odvozenin (jako zoufnout si, uzoufat se, fouknout, profrčet)] a písmena G,{{Doplňte zdroj|2010-04-04}} Q, W, X se v současnosti neužívají v původně českých slovech, ale jen slovech cizích čili přejatých z jiných jazyků To se týká především jmen, jako např. fráze, profese, Quido, bowling, lexikon. Po zdomácnění se nahrazují zpravidla běžnějšími obdobami, zejména Q se mění na spřežku KV (kvalita) a W na V.
Kromě těchto písmen se v původem českých slovech nevyskytuje ani specificky české (i když nejen české) písmeno [[Ó]] (vyjma [[emfatické slovo|slov emfatických]], např. móře), které vymizelo z českých slov v důsledku [[Historický vývoj češtiny#.C4.8Ce.C5.A1tina 14. stolet.C3.AD|hláskových změn ve 14. století]], kdy hláska ó přešlo do hlásky ů. V moderní češtině je tak příznakem hovorovosti a je ozvláštňujícím prostředkem, netvoří se tím jiná slova.
;Přehlásky
Kromě toho se ve jménech a názvech užívají i znaky jiných latinkových abeced, zejména [[přehláska|přehlásky]], např. [[německá abeceda|německé]] (Ä, Ö, Ü, v případě potřeby ale nahrazované spřežkami AE, OE a UE).
;Těsnopis
Zcela jiné české písmo je rovněž český [[těsnopis]], který má kromě oficiální soustavy Herout-Mikulík i několik zcela různých verzí jiných.
 
== Související články ==
 
* [[Abecední řazení]]
* [[Čeština]]
* [[Diakritické znaménko]]
* [[Latinka]]
* [[Písmo]]
* [[Písmeno]]
* [[Lingvistika]]
* [[Unicode]]
* [[SAMPA]]
 
=== Další abecedy ===
* [[Latinka]]
* [[Anglická abeceda]]
* [[Řecká abeceda]]