Smíchov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
|||
Řádek 23:
== Historický přehled ==
Na území dnešního Smíchova je osídlení doloženo od středověku archeologickými nálezy i písemnými prameny od 13. století. ''[[Zbraslavská kronika]]'' popisuje stavbu krásného paláce z dřevěných kmenů mezi vrchem Petřínem a břehem Vltavy pro korunovační obřad a hostinu [[Václav II.|Václava II.]] roku [[1297]], který bývá ztotožňován se Smíchovem. Od poloviny [[14. století]] získalo pozemky na území Smíchova několik [[církev]]ních institucí. Dvůr zde vlastnil od roku [[1341]] král [[Jan Lucemburský]] a založil při něm [[
[[Soubor:Smichov.png|thumb|left|Panoramatický pohled na část Smíchova v roce 1872, uprostřed Porgesova kartounka]]
Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle [[Pověst|pověstí]] se na smíchovském [[břeh]]u [[Vltava|Vltavy]] (levý břeh) smál [[Horymír (vladyka)|Horymír]], když si na [[Šemík]]ovi skokem z [[Vyšehrad]]u a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku [[814]] nařídil [[kníže]] [[Vojen]], aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v [[les]]e sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou [[radost]], že se silně [[Smích|smáli]] a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil [[Jan Smíchovský]] (roku [[1430]]<ref>http://www.starysmichov.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2008040035 - Smíchov v legendách a kronikách českých</ref>), podle kterého se pak území nazývá.
Řádek 37:
Teprve [[22. únor]]a [[1903]] byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. [[21. leden|21. ledna]] [[1904]] byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku [[1849]] Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr|ministerského]] schválení. Na základě zákona o [[Velká Praha|Velké Praze]] byl Smíchov roku [[1922]] připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.
V roce 1968 měl být na hranici smíchovského katastru zbudován monumentální pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryk]]a v ose Vítězné ulice na Újezdě, realizaci vítězného projektu však zabránil vpád sovětských okupašních vojsk ve středu 21. srpna 1968.
Demolicemi pro výstavbu metra v letech 1979–1983 a proražením [[Strahovský tunel|Strahovského tunelu]] se začal charakter osy Smíchova měnit. Od konce 20. století byly postupně rušeny továrny a průmyslové objekty a zejména v okolí křižovatky Anděl vznikla řada obchodních a administrativních center v novostavbách.
Řádek 81:
Malé [[autobusové nádraží]] se nachází nedaleko od Smíchovského pivovaru Staropramen v ulici [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]], jezdí odtud spoje především do jižních či jihozápadních Čech (např. ve směru na [[Písek (město)|Písek]], [[Příbram]], [[Beroun]], [[Plzeň]], [[Rokycany]], [[Strakonice]], [[Klatovy]], [[Sušice]], [[Domažlice]] atd.). [[Pražská integrovaná doprava|Příměstské spoje]] odjíždějí od [[Smíchovské nádraží|Smíchovského nádraží]].
Středisky [[Městská hromadná doprava|MHD]] na Smíchově jsou dvě stanice [[metro v Praze|metra]] trasy B – [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] a [[Anděl (stanice metra)|Anděl]] a její výstup [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]]. U [[Anděl (Praha)|Anděla]] se také kříží [[tramvaje v Praze|tramvajové tratě]] [[Újezd (Malá Strana)|Újezd]]–[[Anděl (Praha)|Anděl]]–[[Hlubočepy]]–[[tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov|estakáda na]] [[Barrandov]] v severojižním směru a [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]]–Anděl–[[Plzeňská (Praha)|Plzeňská ulice]]–[[Kotlářka (smyčka)|Kotlářka]]–Sídliště [[Řepy]] ve východozápadním. [[Smíchovské nádraží]] a následující Lihovar jsou centrální stanice autobusové dopravy pro skoro celý jihozápad a zčásti jihovýchod (přes [[Barrandovský most]]) Prahy.
Kdysi na Smíchově jezdívaly i [[trolejbus]]y, trolejbusová trať byla vedena z [[Nové Město (Praha)|Nového Města]] přes [[Jiráskův most]] na Smíchov, odtud pak dále do [[Jinonice|Jinonic]].
| |||