Dějiny filmu: Porovnání verzí

Přidáno 340 bajtů ,  před 5 lety
citace
(propaganda a UFA a zdroje)
značka: možné subjektivní formulace
(citace)
Když se Hitler dostal k moci, stal se jeden z jeho nejbližších spolupracovníků [[Joseph Goebbels]] velmistrem německého filmu. Jeho hlavním cílem bylo udělat z UFY distribuční monopol, který dosud ovládali zástupci těžkého průmyslu. Za druhé světové války se stala [[propaganda]] mimořádně důležitou složkou politiky všech zúčastněných. Pro všechny strany bylo zcela běžnou praxí vzájemné monitorování rozhlasového vysílání, vyhodnocování denního tisku, filmového zpravodajství apod. Na základě jejich analýzy a za současného sledování reakcí veřejnosti pak hodnotili vliv jak vlastní, tak protivníkovy propagandy a vyvíjely kontrapropagandu, jejíž účelem bylo vyvracet protichůdné propagandistické koncepty. O dominantní postavení na evropském kontinentě dlouhodobě usilovala nacistická propaganda.<ref name=milotova>{{Citace periodika | příjmení = Milotová | jméno = Jaroslava | titul = Organizace nacistické propagandy a její působení v Protektorátu Čechy a Morava | periodikum = Historie a vojenství | rok = 2000 | měsíc = 1 | ročník = 2000 | číslo = 1 | strany = 87}}</ref> Hlava ministerstva propagandy a lidové osvěty, šéf propagandistického aparátu [[NSDAP]] a prezident filmové komory Goebbles, co by fanoušek kinematografie, se domáhal, aby byl natočen velkolepý film podobný ruskému ''Křižníku Potěmkinovi'', o němž se vyjádřil: "Je to úžasně dobře udělaný film, jeden z těch, který ukazuje jedinečné filmařské mistrovství. Je to film, který by mohl k [[Bolševici|bolševikům]] přivést kohokoliv bez pevného ideologického přesvědčení. To znamená, že umělecké dílo může velice dobře vyhovovat politickým požadavkům a že může být sdělován s úspěchem dokonce i ten nejodpornější postoj, pokud je vyjádřen skrze médium, které má vynikající uměleckou kvalitu".<ref>{{citace monografie | příjmení = Erwin| jméno = Leiser| titul = Nazi cinema| vydavatel = | místo = Londýn| rok = 1974| počet stran = | strany = 10| isbn = }}</ref>. Film, který se mu měl vyrovnat, však natolik zklamal, že nikdy nebyl uveden do kin.<ref name="Sadoul213">{{Citace monografie | příjmení = Sadoul | jméno = Georges | rok = 1955 | titul Dějiny světového filmu | stránky = 213}}</ref> Ačkoliv Hitler při zřizování ministerstva propagandy a lidové osvěty důrazně požadoval provádět velkorysou propagační a osvětovou práci, aby nedošlo k politické [[Letargie|letargii]], byla pro německou společnost charakteristická spíše [[apatie]]. K té přispívala mimo jiné i únava z přemíry propagandy. Kromě toho navenek projevovaný souhlas byl často motivován strachem z možné [[represe]].<ref name=milotova></ref>
 
V lednu 1942 byla založena firma [[UFA]], jež sdružovala všechny německé produkční společnosti - [[Bavaria Film]], [[Berlin-Film]], [[Terra Film]], [[Tobis-Tonbild-Syndikat|Tobis AG]], [[Prag-Film]] a [[Wien-Film]]. Některé kinematografické podniky vlastnila sama strana NSDAP, jako například [[Deutsche Filmherstellungs- und Verwertungs-GmbH]], zkráceně DFG. Společnost DFG postupně vyrobila sérii filmů líčících teritoriální expanzi [[Třetí Říše]] {{P-citát|right|Umění prvnímje bylsvobodné třicetiminutovýa ''Osudovýumění obrat'' (1939),svobodné jehož záměrem bylo podat členům nacistické strany i obyvatelstvu shrnující obraz politicko-vojenské akcezůstat, směřujícíovšem kmusí rozbitísi Československa,přivyknout a "morálně"na jijisté ospravedlnitnormy.|[[Joseph Film vznikal pod značným časovým tlakem a je v každém ohledu relativně skromný.Goebbels]]<ref>{{Citacecitace periodikamonografie | příjmení = DoleželGerd| jméno = StephanAlbrecht| titul = AntičeskáNationalsozialistische propagandaFilmpolitik| Třetívydavatel Říše v letech 1938-1939= | periodikummísto = Historie a vojenství Stuttgard| rok = 2000 1969| měsícpočet = 1 | ročníkstran = 2000 | číslostrany = 1 441| stranyisbn = 78}}</ref> Dalším filmem DFG byl ''Polské tažení'' (1940), které líčilo okolnosti německého vpádu do Polska, následoval snímek ''Vítězství na Západě'' (1941) popisující německé tažení do západní Evropy a posledním filmem série byl ''Věčný Žid'' (1940), [[Antisemitismus|antisemitský]] [[pseudodokument]] v němž byly využívány především snímky z polských [[Ghetto|ghett]]. Nacistický film se začal plnit mnoha průměrnými a podprůměrnými talenty, především těmi, kteří označili kammerspiel a expresionismus za projevy "zvrhlého umění" a kteří začali natáčet pro UFU výpravné historické filmy, například film ''Flétnový koncert v Sanssouci''.<ref name="Sadoul212" /> A i když nacistické Německo mělo plné sklady kinematografického materiálu a dobře vybavené ateliéry, jejich filmy neměly žádnou významnou uměleckou hodnotu a sloužily především k propagaci války. Snímky, které mohly vzbudit velkou pozornost, byly ostře kritizovány, cenzurovány nebo zakázány.}}
Společnost DFG postupně vyrobila sérii filmů líčících teritoriální expanzi [[Třetí Říše]] - prvním byl třicetiminutový ''Osudový obrat'' (1939), jehož záměrem bylo podat členům nacistické strany i obyvatelstvu shrnující obraz politicko-vojenské akce, směřující k rozbití Československa, a "morálně" ji ospravedlnit. Film vznikal pod značným časovým tlakem a je v každém ohledu relativně skromný.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Doležel| jméno = Stephan| titul = Antičeská propaganda Třetí Říše v letech 1938-1939 | periodikum = Historie a vojenství | rok = 2000 | měsíc = 1 | ročník = 2000 | číslo = 1 | strany = 78}}</ref> Dalším filmem DFG byl ''Polské tažení'' (1940), které líčilo okolnosti německého vpádu do Polska, následoval snímek ''Vítězství na Západě'' (1941) popisující německé tažení do západní Evropy a posledním filmem série byl ''Věčný Žid'' (1940), [[Antisemitismus|antisemitský]] [[pseudodokument]] v němž byly využívány především snímky z polských [[Ghetto|ghett]]. Nacistický film se začal plnit mnoha průměrnými a podprůměrnými talenty, především těmi, kteří označili kammerspiel a expresionismus za projevy "zvrhlého umění" a kteří začali natáčet pro UFU výpravné historické filmy, například film ''Flétnový koncert v Sanssouci''.<ref name="Sadoul212" /> A i když nacistické Německo mělo plné sklady kinematografického materiálu a dobře vybavené ateliéry, jejich filmy neměly žádnou významnou uměleckou hodnotu a sloužily především k propagaci války. Snímky, které mohly vzbudit velkou pozornost, byly ostře kritizovány, cenzurovány nebo zakázány.
 
==== Francouzská realistická škola ====