Wikipedista:Draffix/skladiště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 582:
• Do konce roku 1941 byly zlikvidovány všechny české výrobní firmy a zůstaly jen dvě produkční společnosti - [[Lucernafilm]] a [[Nationalfilm]]. Všechny půjčovny byly sjednoceny do [[monopol]]ního podniku [[Kosmos (společnost)|Kosmos]], který tak měl vedle Lucernafilmu a Nationalfilmu jediný právo k distribuci českých filmů. Filmové organizace se těsně po začátku okupace sdružily do Ústředí filmového oboru, z nějž vzniklo Filmové ústředí v Čechách a na Moravě, v němž ovšem neměli Němci zastoupení a organizace se snažila hájit autonomii české filmu.<ref name=kaspar>{{citace monografie | příjmení = Kašpar| jméno = Lukáš| titul = Český hraný film a filmaři za protektorátu| vydavatel = Libri| místo = Praha| rok = 2007| počet stran = 491| strany = 85| isbn = 978-80-7277-347-3}}</ref> Proto zřídil v roce 1941 říšský protektor [[Českomoravské filmové ústředí]], zkráceně ČMFÚ, kam byla z ministerstva obchodu převedena veškerá kompetence v oboru kinematografie. V roce 1939 ministerstvo vnitra zakázalo filmy ''[[Hej rup!]]'', ''[[Svět patří nám]]'', ''[[Třetí rota]]'', ''[[Milan Rastislav Štefánik (film)|M. R. Štefánik]]'', ''[[Poručík Alexandr Rjepkin]]'', ''[[Jízdní hlídka]]'', ''[[Neporažená armáda]]'' a ''[[C. a k. polní maršálek]]''. V letech 1939-1944 bylo zakázáno 113 českých hraných filmů předválečného období, které nějakým způsobem mohly podporovat národní vědomí či obhajovat ideu české nebo československé státnosti.<ref name=kaspar></ref> S příchodem [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] do Prahy na podzim 1941 byla cenzura ještě zpřísněna. Postupně pak filmová cenzura přešla z ministerstva vnitra do kompetence [[gestapo|gestapa]].
• Koncem roku 1939 se v [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Mánesu]] sešlo asi padesát spisovatelů, herců a filmových pracovníků, aby se shodli na dalším postupu. Značný počet spisovatelů zasával názor, že pro budoucnost českého filmu by bylo užitečné, kdyby jej v té chvíli nacisté zlikvidovali, aby se po jejich porážce mohlo začít znovu. Stanovisko filmařů a části herců bylo odlišné, argumentovali s tím, že v době nacistického teroru je každé slovo, které zazní v kině z plátna, nedocenitelnou oporou pro morálku a psychiku obyvatelstva.<ref name=kaspar></ref> Nakonec byly dohodnuty tři principy, na nichž měla česká filmová tvorba stát: ''"Nepřipustit jakákoli ústupek směrem ke kolaboraci s okupanty, což znamená volit jen velice opatrně současnou tematiku. Podporovat u diváka národní vědomí a vůli k rezistenci tím, že ho vrátíme k minulosti - ke klasickým autorům, k době národnostních zápasů. Do třetice je nutno usilovat všemi prostředky o postupné zvyšování celkové kvality tvorby."''<ref>{{citace monografie | příjmení = Černý| jméno = František| titul = Divadlo na třech frontách| vydavatel = Orbis| místo = Praha| rok = 1965| počet stran = 442| strany = | isbn = }}</ref>
| |||