| 8,987 551 787×10<sup>9</sup> [[newton|N]]·[[metr|m]]<sup>2</sup>·[[coulomb|C]]<sup>-2</sup> (přesně)<ref group="pozn.">Přesná hodnota je dána výrazem (299 792 458)<sup>2</sup>·10<sup>-7−7</sup> [[newton|N]]·[[metr|m]]<sup>2</sup>·[[coulomb|C]]<sup>-2</sup></ref>
|-
| [[Elementární náboj]]
Řádek 149:
=== Fyzikální význam ===
Planckova délka a čas vyjadřují hranici platnosti klasických [[vědecký zákon|zákonů]] [[fyzika|fyziky]]. Pro [[vzdálenost]] menší než '''Planckova délka''' (ca. 10<sup>-35−35</sup> m) a časový interval kratší než '''Planckův čas''' (ca. 10<sup>-43−43</sup> s) [[Eukleidovský prostor|prostor]] a [[čas]] ztrácejí své známé vlastnosti [[kontinuum|kontinua]] a začínají se projevovat jejich kvantové vlastnosti. Každý objekt, který by byl menší než Planckova délka, by měl podle [[relace neurčitosti]] tolik [[energie]] resp. takovou [[hmotnost]], že by zkolaboval do [[černá díra|černé díry]]. K popisu jevů v takto malém měřítku je potřeba použít teorii, která by korektně spojovala [[kvantová mechanika|kvantovou mechaniku]] s [[obecná teorie relativity|obecnou teorií relativity]], jejíž hledání patří k největším výzvám současné [[fyzika|fyziky]].{{#tag:ref|Kosmická měření však naznačují, že kvantová "zrnitost" prostoru se projevuje až u rozměrů řádově 10<sup>-48−48</sup> nebo menších, tedy o více než deset řádů menších než Planckova délka.<ref>[http://www.sciencedaily.com/releases/2011/06/110630111540.htm Quantum 'Graininess' of Space at Smaller Scales? Gamma-Ray Observatory Challenges Physics Beyond Einstein]. Science''Daily'', 1. 7. 2011 (anglicky)</ref>|group="pozn."}}
