Atacama Large Millimeter Array: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}} |
m mínus; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:ALMA.jpg|
'''Atakamská velká milimetrová anténní soustava (ALMA)''' ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|'''''Atacama Large Millimeter Array''''', někdy také přesněji ''Atacama Large Millimeter/sub-millimeter Array''}}) je soustava 66 [[radioteleskop]]ů budovaných na plošině [[Chajnantor]] v severní [[Chile]] ve výšce 5000 m n. m. Měla by umožnit výzkum jak [[hluboký vesmír|nejvzdálenějšího vesmíru]], tak i našeho [[Slunce]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 13:
Jde o největší [[astronomie|astronomický]] projekt současnosti, který vzniká partnerstvím [[Evropa|Evropy]], [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a [[východní Asie]] ve spolupráci s Chile. Jde o doslova revoluční astronomický [[interferometr]] sestávající ze 66 [[radioteleskop]]ů o průměru 12 a 7 metrů schopných pozorovat [[vesmír]] na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. S rozpočtem 1,5 miliardy [[Americký dolar|amerických dolarů]] jde o nejambicióznější pozemský [[astronomický přístroj]], který je právě stavěn.<ref name="sobotka">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sobotka
| jméno = Petr
Řádek 22:
| datum přístupu = 2013-3-14
}}</ref> ALMA začala provádět vědecká pozorování v druhé polovině roku [[2011]] a plný provoz byl spuštěn [[13. březen|13. března]] [[2013]].<ref name="nej observatoř">
{{Citace elektronické monografie
| url = http://technet.idnes.cz/vesmirna-observator-alma-0hb-/tec_vesmir.aspx?c=A130313_183643_tec_vesmir_hro
| titul = Chile otevřelo největší observatoř světa. Vesmír zachytí lépe než Hubble
Řádek 33:
== Charakteristika ==
[[Soubor:Alma antenna in transit.jpg|
ALMA bude sestávat ze 66 [[radioteleskop]]ů citlivých na vlnových délkách od 0,3 do 9,6 mm.<ref name="čtk">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 50:
ALMA pracuje jinak než podobné [[radioteleskop]]y. Ve svém řídícím centru má [[superpočítač]] (korelátor), který „sčítá“ a porovnává signály z jednotlivých antén a vytvoří tak přesný obraz zkoumané oblasti.<ref name="čtk" />
[[Soubor:Lights glowing on the ALMA correlator.jpg|
Rozlišení [[interferometr]]u ALMA je až desetkrát vyšší než u [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova kosmického dalekohledu]]. Kvůli dosažení co nejlepších výsledků pozorování musí být celý systém [[synchronizace|synchronizován]] s přesností 10<sup>
=== Výroba radioteleskopů ===
Řádek 60:
První vědecké objevy poskytla ALMA ještě v době, kdy byla ve výstavbě. V měřeních konaných v letech 2011–2012 byla poprvé pozorována tzv. prachová past – místo, kde se shlukují částice [[prachoplynný disk|prachoplynného disku]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Srba
| jméno = Jiří
Řádek 69:
| datum vydání = 2013-06-07
| datum přístupu = 2013-06-10
}}</ref> K pozorování bylo použito tzv. 9. pásmo (ALMA Band 9), což je rozsah vlnových délek v rozmezí 0,4 až 0,5 milimetru. V tomto módu má teleskop nejvyšší rozlišení.
== Evropská centra ==
Řádek 75:
=== České centrum ===
[[Soubor:Curious spiral spotted by ALMA around red giant star R Sculptoris (data visualisation).jpg|
Dosavadní evropská síť regionálních center se rozhodnutím ESO v roce 2009 rozšířila o české středisko, které vzniklo v [[Astronomický ústav Akademie věd ČR|Astronomickém ústavu AV ČR]] v Ondřejově. Na jeho fungování se podílí také [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|Vysoká škola chemicko-technologická]] v Praze, [[Univerzita Karlova]] v Praze a [[Masarykova univerzita]] v Brně.<ref name="sobotka" />
Podobně jako ostatní centra evropské sítě ARC má i to české svou specializaci – po dostavbě soustavy ALMA se zaměří na [[sluneční fyzika|sluneční fyziku]], molekulární spektroskopii s vysokým rozlišením a extra-galaktickou a [[relativistická astrofyzika|relativistickou astrofyziku]]. Ve vlastní vědecké činnosti se pracovníci centra budou z pohledu milimetrové astronomie zabývat zejména následujícími tématy: struktura [[chromosféra|sluneční chromosféry]] a tzv. přechodové oblasti na [[Slunce|Slunci]], vznik slunečních [[protuberance|protuberancí]] a filamentů, studium sluneční konvekce (jako společný projekt ALMA s 1,5m slunečním dalekohledem GREGOR budovaným na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]], na kterém se Astronomický ústav AV ČR rovněž podílí), interpretaci molekulárních spektrálních čar z chladných [[temná mlhovina|temných oblaků]] a difúzního mezihvězdného prostředí, [[vznik hvězd|tvorba hvězd]] v blízkých i vzdálených [[galaxie|galaxiích]], či studium centrálních oblastí galaxií.<ref name="sobotka" />
Základním posláním ondřejovského ALMA centra v rámci sítě ARC bude také poskytování uživatelské podpory pozorovatelům z regionu [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropy]], zejména z [[Polsko|Polska]], [[Slovensko|Slovenska]] a [[Maďarsko|Maďarska]], které ještě nejsou členy ESO.<ref name="sobotka" /> Součástí českého centra bude i [[laboratoř]] vysoce rozlišené milimetrové a submilimetrové [[spektroskopie]], která bude poskytovat laboratorní podklady pro interpretaci mezihvězdných [[spektrální čára|spektrálních čar]].
Řádek 93:
* 2007 – doprava první antény do Chile
* 2011 – fáze prvních vědeckých experimentů (30. září)<ref name="nej observatoř" />
* 2013 – slavnostní uvedení do provozu (13. března)<ref name="nej observatoř" />
* 2013 – předpokládané dokončení dalekohledu ALMA a zahájení jeho plného provozu
[[Soubor:ALMA’s World At Night.jpg|
== Odkazy ==
| |||