Walter Scott: Porovnání verzí

Odebráno 7 435 bajtů ,  před 4 lety
bez shrnutí editace
(→‎Externí odkazy: + eo + adata)
značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus
| nk = jn19990007395
}}
== chodil s kavkou ==
[[Sir]] '''Walter Scott''', 1. baronet ([[15. srpen|15. srpna]] [[1771]], [[Edinburgh]] – [[21. září]] [[1832]], [[Abbotsford]]) byl skotský básník, prozaik, romanopisec a sběratel skotských balad, představitel [[romantismus|romantismu]]. Je považován za zakladatele historického románu. Jeho historické romány jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších anglických vůbec, protože ovlivnily tvorbu několika generací a byly velmi populární.
 
== Život ==
Pocházel z právnické rodiny. V mládí onemocněl dětskou obrnou a ochrnul na jednu nohu. Dětství prožil u svého dědečka na [[skotsko]]-[[Anglie|anglickém]] pomezí, kde si velmi oblíbil [[pohádka|pohádky]] a [[lidová slovesnost|lidovou slovesnost]]. V roce [[1792]] absolvoval [[právo|práva]] na [[University of Edinburgh|edinburské univerzitě]], stal se [[právník]]em a v letech [[1806]]-[[1830]] byl úředníkem nejvyššího [[soud]]u v [[Edinburgh]]u. Roku 1812 se spřátelil s anglickým básníkem [[George Gordon Byron|lordem Byronem]], který svým revolučním [[romantismus|romantismem]] do jisté míry ovlivnil jeho tvorbu.
 
Začínal jako [[romantismus|romantický]] básník. Již jeho kniha z roku [[1805]] ''Píseň posledního skotského barda'' (The Lay of the Last Minstrel) se stala bestselerem (za 4 roky se prodalo 21 000 výtisků). Vrcholem jeho básnické tvorby je ''Jezerní panna'' (The Lady of the Lake) z roku [[1810]], v níž se panovník zamiluje do skotské horalky.
 
V roce [[1814]] vydal anonymně dílo ''Waverley aneb Před šedesáti lety'' (Waverley, or Tis Sixty Years Since), v němž se hlavní hrdina postaví na stranu skotských horalů, kteří osnovují povstání proti králi. Obrovský úspěch díla povzbudil Scotta ke psaní další historických [[román]]ů. V krátkém době vydává díla ''Guy Mannering'' (1815), ''Starožitník'' (1816), ''Rob Roy'' (1817), ''[[Ivanhoe]]'' (1819) a tři řady románů, kterým dal souhrnný název ''Příběhy mého domácího'' (Tales of My Landlord). První řada obsahuje např. román ''Černý trpaslík'' 1816) a ''Staří smrtelníci'' (1816), druhá pak vrcholný Scottův román ''Srdce Edinburghu'' (1818) a ve třetí jsou zase romány ''Pověst o Montrosovi'' (1819) a ''Nevěsta z Lammermooru'' (1819). Ke konci života se tvorba Walter Scotta vyznačovala klesající uměleckou úrovní. Přesto i v této době napsal skvělé [[román]]y jako je např. ''Talisman'' (1825) nebo ''Kráska z Perthu'' (1828).
 
Svým smýšlením byl [[konzervativec]], který přes silné vlivy [[romantismus|romantismu]] realisticky líčil velká historická hnutí a krize [[feudalismus|feudálního]] [[středověk]]u a svým dílem ovlivnil celý literární svět první poloviny [[19. století]].
 
== Dílo ==
=== Poezie ===
* ''Lidové zpěvy skotského pohraničí'' ([[1802]]-[[1803]], ''Minstrelsy of the Scottish Border'') – sebrané skotské balady)
* ''Píseň posledního skotského barda'' ([[1805]], ''The Lay of the Last Minstrel'')
* ''Marmion'' ([[1808]]) - popisuje bitvu mezi Angličany a Skoty na Floddenském poli v roce 1513, ve které zvítězili Angličané a byl zabit skotský král Jakub IV. Stuartovec
* ''[[Jezerní paní (Scott)|Jezerní paní]]'' ([[1810]], ''The Lady of the Lake'') - toto dílo zaznamenalo velký úspěch, avšak Byron se svými poémami Scotta předčil, proto si Walter vybírá nový žánr - historické povídky a romány
 
=== Historické romány ===
* ''[[Waverley]]'' ([[1814]]), autorova [[román]]ová prvotina, která zachycuje povstání ve [[Skotsko|Skotsku]] v roce [[1745]]. Dílo má již typické rysy autorovy tvorby: dokonalé zachycení doby, věrné zachycení historických skutečností a napínavě rozvíjený děj
* ''Guy Mannering'' ([[1815]])
* ''Staří smrtelníci'' ([[1816]], ''Old Mortality'')
* ''Černý trpaslík'' ([[1816]], ''The Black Dwarf'')
* ''Starožitník'' ([[1816]], ''The Antiquary'')
* ''Rob Roy'' ([[1817]]), [[román]] zachycující život jednoho ze [[Skotsko|skotských]] národních hrdinů, vůdce [[Skotsko|skotských]] horalů Roberta Roye, bojujícího proti [[Angličané|Angličanům]] na počátku [[18. století]]
* ''Srdce Edinburghu'' ([[1818]], The Heart of Midlothian), vrcholný autorův [[román]], jehož děj se odehrává v letech 1736-1751 a líčí dojemný příběh dvou sester, z nichž mladší je odsouzena k smrti a starší jí osobní obětavostí vyprosí u [[Londýn|londýnského]] soudního dvora milost
* ''[[Ivanhoe]]'' ([[1819]]), nejznámější autorův [[román]]
* ''[[Nevěsta z Lammermooru]]'' ([[1819]], ''The Bride of Lammermoor''), román se stal podkladem pro [[opera|operu]] [[Gaetano Donizetti|Gaetana Donizettho]]
* ''Pověst o Montrosovi'' ([[1819]], ''A legend of Montrose''), [[román]], jehož děj se odehrává ve [[Skotsko|Skotsku]] v roce [[1644]] za občanské války. Ústředním motivem tohoto [[román]]u je reakčně monarchistické povstání [[Skotsko|skotských]] horalů, které podle autorova názoru bylo již předem odsouzeno k nezdaru pro neorganisovanost a rodové nepřátelství
* ''Opat'' ([[1820]], ''The Abbot''), [[román]] líčící osudy [[Skotsko|skotské]] královny [[Marie Stuartovna|Marie Stuartovny]]
* ''Klášter'' ([[1820]], ''The Monastery'').
* ''Kenilworth'' ([[1821]]), román odehrávající se „v dobách staré, veselé Anglie“ za panování královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]] působí živou kresbou prostředí a dějem plným dobrodružství a napětí.
* ''Pirát'' ([[1821]], ''The Pirate'')
* ''[[Quentin Durward]]'' ([[1823]]), historický [[román]] odehrávající se ve [[Francie|Francii]] v době vlády [[Ludvík XI.|Ludvíka XI.]] a osou jeho děje je soupeření Ludvíka XI. s [[Burgundské vévodství|burgundským]] [[vévoda|vévodou]] [[Karel Smělý|Karlem Smělým]]. Podle románu napsal roku [[1888]] [[Belgie|belgický]] [[Hudební skladatel|skladatel]] [[François-Auguste Gevaert]] stejnojmennou [[Opera|operu]].
* ''Talisman'' ([[1825]], ''The Talisman''), [[román]] odehrávající se v [[Sýrie|Sýrii]] a [[palestina|Palestině]] za [[Křížové výpravy|třetí křížové výpravy]] (1189-1192), kterou vedl [[Anglie|anglický]] [[panovník|král]] [[Richard I. Lví srdce]]
* ''Woodstock'' ([[1826]])
* ''Krasavice z Perthu'' ([[1828]], ''The Fair Maid of Perth''), román se stal podkladem pro [[opera|operu]] [[Georges Bizet|George Bizeta]]
* ''Hrabě pařížský'' ([[1832]], ''Count Robert of Paris'')
 
=== Románové kroniky ===
* ''Chirurgova dcera'' ([[1827]], ''The Surgeon's Daughter'')
* ''Vdova z Vysočiny'' ([[1827]], ''The Highland Widow'')
 
== Rozhlasová zpracování ==
* [[Zdeněk Kovár]]: ''Historka šumaře Willieho'', volně na motivy stejnojmenné povídky Waltera Scotta, překlad [[Květa Marysková]], hudba Petr Mandel, dramaturgie Ivan Hejna, režie [[Karel Weinlich]]. Hrají: [[Rudolf Pellar]], [[Petr Pelzer]], [[Lukáš Hlavica]], [[Pavel Soukup]], Antonín Hardt, Jiří Holý, Stanislav Oubram, Stanislav Fišer, Petr Šplíchal, [[Simona Stašová]], Markéta Košťáková, [[Josef Somr]], Zdeňka Sajfertová, Roman Peterka a Tomáš Pergl. [[Český rozhlas]], 1999.<ref>[http://www.rozhlas.cz/dvojka/pohadky_archiv/_zprava/1538285 Walter Scott: Historka šumaře Willieho] na stránkách [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]]</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Neregistrovaný uživatel