Druhá republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m m n. m.; kosmetické úpravy
Řádek 44:
Po světovém krachu ekonomiky roku [[1929]] byly nejvíce zasaženy státy Evropy – hlavně ty s velkým vývozem a tedy i [[Německo]]. Poté, co se tam v roce [[1933]] [[Adolf Hitler]] dostal k moci, začal budovat svou nacionálně-socialistickou [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. Německo postupně přestalo platit [[Odškodné|reparace]], obsadilo demilitarizované [[Porýní]] a začalo znovu budovat armádu, po válce nuceně omezenou jen na 100 000 mužů.
 
Jedna z Hitlerových tužeb byla vytvořit velký stát německy mluvících obyvatel. Ovšem tato strategie narážela na problém – Němci žili nejen v Německu, ale i v [[Rakousko|Rakousku]], [[Polsko|Polsku]], [[Jugoslávie|Jugoslávii]] či [[Československo|ČSR]]. Se začleněním Rakouska ([[anšlus]]) do Říše nebyly větší potíže; proběhlo za jásání většiny Rakušanů a nečinného přihlížení [[Francie]] a [[Spojené království|Velké Británie]]. U ostatních zemí se silnými něm.německými menšinami se nedalo s takovýmto průběhem počítat a bylo jasné, že dojde ke konfliktu. Jako první bylo na ráně právě Československo. [[Němci]] měli v [[Československo|Československu]] stejná práva, jako ostatní obyvatelé, měli své základní, střední i vysoké školy, kulturní organizace, knihovny, v oblastech s minimálně 20% menšinou byla jedním z úředních jazyků i němčina atd.{{Fakt/dne|20151011192513}} Skutečným cílem Hitlera v kontextu jeho dobyvatelské politiky bylo rozbití demokratické ČSR a jeho následná [[anexe]] Německem.
 
=== Mnichovská dohoda ===