Velké Maďarsko: Porovnání verzí

Idea Velkého Maďarska byla před druhou světovou válkou oficiální politikou státu Maďarska. {{chybí zdroj}} V roce 1920 bylo Maďarsko nuceno podepsat Trianonskou smlouvu, která ustanovila nové hranice této země a zmenšila její velikost o 72 %. Přestože většina obyvatel těchto odejmutých území nebyli etničtí Maďaři, jejich velká menšina čítající skoro 3 miliony lidí zůstala mimo hranice post-Trianonského Maďarska. Slovensko se odtrhlo a sjednotilo s Českem. Rumunsko získalo většinu [[Banát]]u a celé [[Sedmihradsko]]. Rakousku připadl západ Maďarska. Jugoslávii připadlo Chorvatsko, Slovinsko a část Banátu.<ref> http://www.britannica.com/event/Treaty-of-Trianon </ref>

Jednou ze smluv Versaillského systému, která byla odsouhlasena po ukončení [[První světová válka|první světové války]], byla Trianonská smlouva, která připravila Maďarsko o téměř 200 000 km2. Maďarsko tak přišlo o třetinu svého území a o polovinu obyvatel. Většina Maďarů považuje tuto smlouvu za velikou zradu a nespravedlnost.{{chybí zdroj}} Myšlenky, že Maďarsko má nárok na [[Karpatská kotlina|Karpatskou pánev]] se začali šířit ještě před první světovou válkou díky katolickému knězi Jánosovi Karácsonyimu. Právě on jako první začal zdůrazňovat ve svých esejích to, že Maďaři mají výsadní právo na teritorium Velkého Maďarska, protože to byli právě oni, kdo získal v 9. století území Karpatské pánve, která v té době nepatřila nikomu. Tato představa dovedla mnohé k přesvědčení, že maďarská národnost má exkluzivní právo vlastnit všechna teritoria, které se rozprostírají od [[Karpaty|Karpat]] po [[Jaderské moře]].

Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], Maďarsko vystupovalo jako spojenec Německa od roku 1940. Po Trianonské smlouvě sílili jejich teritoriální nároky na území sousedních států. Doufali, že díky spojenectví s Německem se jim teritoria, o které přišli znovu vrátivrátí. Od roku 1940 Maďaři získali díky [[Druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráži]] polovinu Transylvánie[[Sedmihradska]] od Rumunska. Maďarsko pomáhalo při invazi do Jugoslávie v roce 1941 a okupovalo tamější území, kde byla maďarská populace a následně si připojilo část území nazývaného Vojvodina. Porážku utrpěla maďarská armáda v roce 1941 v [[Stalingrad]]u. Následně poslala své jednotky na východní frontu. V roce 1944 došlo k okupaci Maďarska Německem, protože se bál, že se Maďarsko chystá podepsat separátní mír. Po příjezdu [[Rudá armáda|Rudé armády]] v Maďarsku vypukly nepokoje.<ref> http://histclo.com/essay/war/ww2/cou/hun/ww2-hun.html </ref>

Současné Maďarsko se vnímá jako oběť historie, která je pro Maďary velice traumatická a stále přítomna.{{chybí zdroj}} A právě následky historie ovlivňují dnešní politickou a kulturní situaci v Maďarsku. V maďarském vnímání je ukotven takzvaný „Trianonský syndrom“, který je způsoben důsledky Trianonské smlouvy, ze které se Maďaři dodnes nemohou vzpamatovat. Vnímají to tak, že kvůli této smlouvě ztratili část sebe v každém jednom nástupnickém státě, který vznikl po rozdělení Rakouska-Uherska. [[Viktor Orbán]], maďarský premiér od roku 2010, směřuje pozornost obyvatel na to, jak byli Maďaři v minulosti pronásledováni. Zdůrazňuje důležitou roli Maďarska jako křesťanské síly, která chránila Evropu před vpády muslimů. Sebe přirovnává k rytíři, který chrání pevnost. Jednou z prvních věcí, kterou Orbán udělal poté, co byl jmenován do funkce, bylo vyhlášení 4. června za Národní den sjednocení. Tento den měl navždy připomínat hrůzy Trianonu. (Traub, 2015)<ref> http://foreignpolicy.com/2015/10/28/hungarys-500-year-old-victim-complex-nazis-habsburgs/ </ref>

Maďarská menšina žijící na Slovensku tvoří zhruba 10 % z celkové populace 5 410 728 obyvatel. Vztahy mezi těmito dvěma národnostmi jsou napjaté již od Trianonské smlouvy, která odebrala Maďarsku velkou část území bývalého Rakouska-Uherska. A jelikož si Maďarsko stále nárokuje tato území, o která přišlo, vznikají mnoha napětí a spory mezi Slovenskem a Maďarskem. {{chybí zdroj}} Vztahy se vyostřily v roce 2010, kdy Maďarsko schválilo zákon, na jehož základě všichni příslušníci Maďarského státu, žijící mimo jeho hranic mají právo na získání maďarského pasu. Na to Slovensko apelovalo s tím, že Maďarům, kteří jsou držiteli duálních pasů, bude odebráno slovenské občanství.<ref> http://www.economist.com/blogs/easternapproaches/2010/05/slovakia_and_hungary </ref>

V Rumunsku žije 1 227 623 Maďarů, kteří tvoří největší menšinu žijící na tomto území. Požadují více autonomie při řešení svých etnických záležitostí. Strana, která je reprezentuje, se jmenuje Demokratická unie Maďarů (Romániai Magyar Demokrata Szövetség, Uniunea Democrată Maghiară din România). Rumunská vláda se staví kriticky k maďarské touze po revizionismu. Svědčí o tom i kritika maďarského premiéra Viktora Orbána ze strany Rumunska. To kritizuje Orbána za to, že na sociálnisociálních sítí zveřejnil symboly Velkého Maďarska. Orbán také vyhlásil, že Maďarsko podporuje autonomii pro oblast v Rumunsku, která je obydlena maďarskou menšinou.<ref> http://www.reuters.com/article/us-romania-hungary-idUSKCN0Q113T20150727- </ref>