Spolek Komenský (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 9:
Spolek pořádal přednášky všeobecně vzdělávacího rázu, různé akademie, koncerty, společenské večírky), a jednak ve shromažďování finančních prostředků určených pro podporu hlavních cílů společnosti. Při různých společenských událostech byly (po schválení příslušnými úřady) pořádány peněžní sbírky, jejichž výtěžek byl určen pro různé, předem určené projekty. Spolek také např. zakládal knihovny, a při různých příležitostech předváděl filmy ze života českých menšin v zahraničí.
==Spolková činnost==
Starostou spolku byl od založení spolku po řadu let známý pražský advokát JUDr. Adolf Dušek. Místostarostou byl Innocenc Hošťálek (ředitel hradní pošty), který pak v roce 1926 vystřídal dr. Duška ve funkci starosty. Po několik let byl I. místostarostou
Členy spolku byli povětšinou vysocí úředníci z různých státních i soukromých institucí, podnikatelé, pedagogové a jiní příslušníci na úrovni střední třídy, se zájmem o českou problematiku a se vztahem ke školství a vzdělávání různých vrstev obyvatel doma i v zahraničí.
Již v roce 1925 měl spolek přibližně 10 000 členů, kteří byli sdruženi ve 42 odborech. Většina odborů měla místní charakter, t.zn. že sdružovala členy z jednotlivých měst, či okresů. Kromě převážné většiny místních odborů existovaly i další odbory např. mužské, ženské, dorostenecké a další. .
Mezi zakládající členy spolku patřili nejenom jednotlivci, ale také různé soukromé i veřejné korporace, peněžní ústavy, banky, záložny, spořitelny, pojišťovny (mimo jiné např. [[Živnostenská banka]] v Praze
Každoročně se pochopitelně spolek staral o provedení důstojných oslav narozenin patrona spolku J. A. Komenského. Např. v roce 1927 se slavnostní zasedání k této příležitosti konalo 13. 3. 1927 v zasedací síni Staroměstské radnice s vystoupením sboru “[[Hlahol]]”. A tomuto zasedání předcházelo v předchozí večer 12.3.1927 slavnostní představení opery “Prodaná nevěsta” v Národním divadle.
Řádek 31:
Zajímavým společenským záměrem byla také skutečnost, kdy slavnostní valná hromada spolku, konaná dne 21.3.1925 svým usnesením požádala prezidenta republiky T. G. Masaryka o svolení, aby mohl být jmenován prvním čestným členem spolku. Tato žádost byla pak prověřována různými úřady, ale nejspíš posléze zapadla v tehdejší byrokracii. T.G.M. se členem spolku nestal.
Vrcholná správa spolku byla rozložena do čtyř úrovní: - valná hromada, ústřední výbor, předsednictvo a účetní dozorci. Díky tomu, že se jak ve vedení spolku, tak i v místních odborech angažovali spolehliví lidé, nebyl během jeho činnosti zaznamenán žádný finanční, nebo nějaký jiný právní problém.
==Závěr==
Spolek Komenský v Praze byl po celou dobu své činnosti uznávanou a prospěšnou částí společenské struktury první republiky. Velmi úspěšně pomáhal při udržování národního cítění v řadách Čechů, žijících a působících v různých částech světa. Podle tehdejších odhadů se počet lidí, kteří se v zahraničí hlásili k českému a slovenskému národu, představoval okolo 30 procent celého národa Čechů a Slováků.
| |||