Brunšvické vévodství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
fmt, ř od kr, portály, typo, čeština, opr odk -opak odk
Řádek 1:
[[Soubor:German Empire - Brunswick (1871).svg|thumb|Rozsah vévodství v roce 1871.]]
[[Soubor:Flagge Herzogtum Braunschweig (1814-1830).svg|thumb|Vlajka vévodství (1814-1830)]]
[[Soubor:Flagge Herzogtum Braunschweig.svg|thumb|Vlajka vévodství (1830-1918)]]
Řádek 13:
==== Brunšvická dynastie ====
* Albrecht I. Brunšvický 1269-1279. Získal jižní polovinu Brunšvicko-Lünenburgska, jako kníže Wolfenbüttelský, když se jeho bratr Jan I. stal knížetem Lünenburgským. Albrechtovi synové vládli zpočátku společně, ale v roce 1291 si Wolfenbüttelské území rozdělili.
** Jindřich I. se stal knížetem Grubenhagenským 1291-1322
** Albrecht II.se stal knížetem Göttingenským 1286-1318
** Vilém obdržel Wolfenbüttelsko, ale v roce 1292 zemřel a jeho část připadla Albrechtu II.
 
* Ota 1318-1344, syn Albrechta II., byl knížetem Wolfenbüttelským a knížetem Göttingenským. Po jeho smrti si panství rozdělili jeho dva synové.
** Arnošt se stal knížetem Göttingenským 1344-1367
** Magnus I. získal knížectví Wolfenbüttelské 1344-1369. Magnův syn
 
* Magnus II., kníže Wolfenbüttelský 1369-1373, požadoval po Albrechtu Sasko-Wittenbergském knížectví Lüneburgské. Válka o Lünenburgské dědictví se táhla až do roku 1388.
 
* Fridrich I. 1373-1400, syn Magna II., Lünenburg v roce 1388 dobyl. Následovali jeho bratři.
** Jindřich I., 1400-1408
** Bernard, 1409-1428. Navrátil vládu nad [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelem]] svému synovci, Jinřichovu synovi.
 
* Vilém I., 1428-1432 Bernardův synovec, byl svým bratrem zbaven moci.
* Jindřich II. 1432-1473, přesunul sídlo do [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelu]]u.
 
* Vilém I. 1473-1482, po smrti Jindřicha znovu získal kontrolu nad [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelem]] a knížectví přenachl svým dvěma synům.
** FridichFridrich III. 1482-1484, uvězněn a zbaven moci svým mladším bratrem.
** Vilém IV. 1184-1491, převzal kontrolu nad [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelem]] a následně jej postoupil svým synům a v roce 1495 zemřel.
 
* Spolu-panovníci, synové Viléma IV.
** Eric I. 1491-1494, v roce 1494 rozdělil území a vzal si knižectví Calenbergské.
** Jindřich IV. 1491-1514, od roku 1494 jediný pán na Wolfenbüttelu.
 
* Jindřich V. 1514-1568, syn Jidřicha IV. Přestoupil k [[luteránství]].
* Julius 1568-1589. Syn Jidřicha V. Po smrti svého bratrance Erika II. připojil [[Calenberg]].
* Jindřich Julius 1589-1613, syn
* Fridrich Ulrich 1613-1634, poslední mužský potomek Albrechta I.
 
==== Dannenbergská dynastie ====
Po smrti Fridricha Ulricha, přešly jeho državy na vzdálené bratrance vládnoucí v [[Lüneburg|Lüneburgu]]u.
* August 1635-1666
* Nástupnictví přešlo na jeho syny, kteří vládli částečně společně.
** Rudolf August, 1666-1704
** Anton Ulrich 1685-1702, 1704-1714, přel se s [[Hannover|Hanoverem]]em. V letech 1702-1704 sesazen kvůli spojenectví s Francií ve [[Válka o španělské dědictví|válce o Španělské dědictví]]. V roce 1709 konvertoval ke katolicismu.
* Antona Ulricha následovali jeho synové:
** August Vilém 1714-1731
** Ludvík Rudolf 1731-1735
 
==== Dynastie Brunšvicko-Bevernská ====
Ferdinand Albert, březen až zážízáří 1735, vnuk Augusta mladšího.
* Karel I. 1735-1780. Syn Ferdinanda Alberta. V roce 1753 přesunul vévodský dvůr z [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelu]]u do [[Braunschweig|Braunschweigu]]u.
* Karel Vilém Ferdinand 1780-1806, syn Karla I. Zemřel v [[Bitva u Jeny|bitvě u Jeny]].
* Fridrich Vilém 1806-1807, 1813-1815. Syn Karla Viléma Ferdinanda. Během [[Napoleonské války|Napoleonských válek]], v letech 1806 až 1813, bylo Brunšvicko-Wolfenbüttelsko okupováno Francií. Zemřel v [[Bitva u Quatre Bras|bitvě u Quatre Bras]].
Řádek 78 ⟶ 85:
Když v roce 1866 [[Prusko]] napadlo [[Hannoverské království]], vévodství Brunšvické si zachovalo suverenitu a nezávislost. Nejprve se připojilo k [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckému spolku]] a následně k [[Německé císařství|Německému císařství]].
 
V 70. letech 19. století se stalo zjevným, že s vévodou Vilémem vymře tehdejší vládnoucí větev rodu [[Welfové|Welfů]]. Podle rodové zvyklosti, měl vévodský trůn připadnout hannoverské dynastii. Nicméně Hannoverští stále odmítali přijmout pruskou anexi jejich území. Ve výsledku zde byl silný pruský tlak proti získání Brunšvicka [[Jiří V. Hannoverský|Jiřím V. Hannoverským]], nebo jeho synem bez splnění tvrdých podmínek, zahrunjícíchzahrnujících přísahu věrnosti [[Německý spolek|Německému spolku]] a zřeknutí se veškerých vazeb k Hannoveru.
 
Zákonem z roku 1878 vytvořilo Brunšvické vévodství dočasnou regentskou radu, která by se postarala o stát v případě věvodovyvévodovy smrti a v případě, že by trůn nemohl převzít vévoda Cumberlandský, se měla postarat o jmenování regenta. S Vilémovou smrtí, zanikla v roce 1884 Wolfenbüttelská linie. Vévoda Cumberlandský se poté prohlásil i vévodou Brunšvickým. Vzhledem k tomu, že se stále považoval za právoplatného krále Hannoveru, Spolková rada uvážila, že by mohl svými brunšvickými nároky narušovat mír v Německém císařství. Následovala zdlouhavá jednání, ale problém nebyl nikdy vyřešen.
 
==== Regentství (1884-1913) ====
 
Byli jmenováni dva regenti. Prvním byl až do své smrti v roce 1906 princ Albert Pruský. Následoval jej vévoda Johan Albert MeklenburgskýMeklenburský.
 
==== Ernst August III. (1913-1918) ====
Řádek 90 ⟶ 97:
Potřeba mít na trůně regenta, skončila v roce 1913. Nejstarší syn cumberlandského vévody v roce 1912 zemřel a starý vévoda se rozhodl vzdát Brunšvicka ve prospěch svého mladšího syna Ernesta Augusta, který se oženil s dcerou císaře Viléma II., přísahal loajalitu Německému císařství a vzdal se všech nároků na Hannover. Tím pádem mu bylo v roce 1913 umožněno usednout na vévodský trůn.
 
Následkem [[Listopadová revoluce (Německo)|Německé revoluce]] v roce 1918, byl vévoda nucemnucen abdikovat a byl založen "Svobodný Brunšviský stát", jako součást [[Výmarská republika|Výmarské republiky]].
== Reference ==
{{Překlad|en|Duchy of Brunswick|697365181}}
 
{{Portály|Novověk|Německo}}
 
[[Kategorie:Zaniklé státy Německa]]