Brunšvické vévodství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
fmt, ř od kr, portály, typo, čeština, opr odk -opak odk |
||
Řádek 1:
[[Soubor:German Empire - Brunswick (1871).svg|thumb|Rozsah vévodství v roce 1871
[[Soubor:Flagge Herzogtum Braunschweig (1814-1830).svg|thumb|Vlajka vévodství (1814-1830)]]
[[Soubor:Flagge Herzogtum Braunschweig.svg|thumb|Vlajka vévodství (1830-1918)]]
Řádek 13:
==== Brunšvická dynastie ====
* Albrecht I. Brunšvický 1269-1279. Získal jižní polovinu Brunšvicko-Lünenburgska, jako kníže Wolfenbüttelský, když se jeho bratr Jan I. stal knížetem Lünenburgským. Albrechtovi synové vládli zpočátku společně, ale v roce 1291 si Wolfenbüttelské území rozdělili.
* Ota 1318-1344, syn Albrechta II., byl knížetem Wolfenbüttelským a knížetem Göttingenským. Po jeho smrti si panství rozdělili jeho dva synové.
* Magnus II., kníže Wolfenbüttelský 1369-1373, požadoval po Albrechtu Sasko-Wittenbergském knížectví Lüneburgské. Válka o Lünenburgské dědictví se táhla až do roku 1388.
* Fridrich I. 1373-1400, syn Magna II., Lünenburg v roce 1388 dobyl. Následovali jeho bratři.
* Vilém I., 1428-1432 Bernardův synovec, byl svým bratrem zbaven moci.
* Jindřich II. 1432-1473, přesunul sídlo do [[Wolfenbüttel
* Vilém I. 1473-1482, po smrti Jindřicha znovu získal kontrolu nad [[Wolfenbüttel|Wolfenbüttelem]] a knížectví přenachl svým dvěma synům.
* Spolu-panovníci, synové Viléma IV.
* Jindřich V. 1514-1568, syn Jidřicha IV. Přestoupil k [[luteránství]].
* Julius 1568-1589. Syn Jidřicha V. Po smrti svého bratrance Erika II. připojil [[Calenberg]].
* Jindřich Julius 1589-1613, syn
* Fridrich Ulrich 1613-1634, poslední mužský potomek Albrechta I.
==== Dannenbergská dynastie ====
Po smrti Fridricha Ulricha, přešly jeho državy na vzdálené bratrance vládnoucí v [[Lüneburg
* August 1635-1666
* Nástupnictví přešlo na jeho syny, kteří vládli částečně společně.
* Antona Ulricha následovali jeho synové:
==== Dynastie Brunšvicko-Bevernská ====
Ferdinand Albert, březen až
* Karel I. 1735-1780. Syn Ferdinanda Alberta. V roce 1753 přesunul vévodský dvůr z [[Wolfenbüttel
* Karel Vilém Ferdinand 1780-1806, syn Karla I. Zemřel v [[Bitva u Jeny|bitvě u Jeny]].
* Fridrich Vilém 1806-1807, 1813-1815. Syn Karla Viléma Ferdinanda. Během [[Napoleonské války|Napoleonských válek]], v letech 1806 až 1813, bylo Brunšvicko-Wolfenbüttelsko okupováno Francií. Zemřel v [[Bitva u Quatre Bras|bitvě u Quatre Bras]].
Řádek 78 ⟶ 85:
Když v roce 1866 [[Prusko]] napadlo [[Hannoverské království]], vévodství Brunšvické si zachovalo suverenitu a nezávislost. Nejprve se připojilo k [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckému spolku]] a následně k [[Německé císařství|Německému císařství]].
V 70. letech 19. století se stalo zjevným, že s vévodou Vilémem vymře tehdejší vládnoucí větev rodu [[Welfové|Welfů]]. Podle rodové zvyklosti, měl vévodský trůn připadnout hannoverské dynastii. Nicméně Hannoverští stále odmítali přijmout pruskou anexi jejich území. Ve výsledku zde byl silný pruský tlak proti získání Brunšvicka [[Jiří V. Hannoverský|Jiřím V. Hannoverským]], nebo jeho synem bez splnění tvrdých podmínek,
Zákonem z roku 1878 vytvořilo Brunšvické vévodství dočasnou regentskou radu, která by se postarala o stát v případě
==== Regentství (1884-1913) ====
Byli jmenováni dva regenti. Prvním byl až do své smrti v roce 1906 princ Albert Pruský. Následoval jej vévoda Johan Albert
==== Ernst August III. (1913-1918) ====
Řádek 90 ⟶ 97:
Potřeba mít na trůně regenta, skončila v roce 1913. Nejstarší syn cumberlandského vévody v roce 1912 zemřel a starý vévoda se rozhodl vzdát Brunšvicka ve prospěch svého mladšího syna Ernesta Augusta, který se oženil s dcerou císaře Viléma II., přísahal loajalitu Německému císařství a vzdal se všech nároků na Hannover. Tím pádem mu bylo v roce 1913 umožněno usednout na vévodský trůn.
Následkem [[Listopadová revoluce (Německo)|Německé revoluce]] v roce 1918, byl vévoda
== Reference ==
{{Překlad|en|Duchy of Brunswick|697365181}}
{{Portály|Novověk|Německo}}
[[Kategorie:Zaniklé státy Německa]]
|