Období Asuka: Porovnání verzí

Odebráno 16 bajtů ,  před 4 lety
m
skryté znaky; kosmetické úpravy
(Několik špatně skloňovaných japonských jmen, špatné přepisy japonských názvů, pár faktických chyb.)
m (skryté znaky; kosmetické úpravy)
{{Dějiny Japonska}}
[[Soubor:Horyu-ji09s3200.jpg|thumbnáhled|Pětipatrová pagoda Horju-dži, zbudovaná v období Asuka]]
'''Období Asuka''' bylo období japonských dějin mezi lety [[538]] až [[710]]. Je charakterizováno vytvořením centrálně řízené administrativní organizace v čele s císařem, podle vzoru tehdejší Číny. V tomto období [[buddhismus]] definitivně zakořenil jako jedno z dominantních náboženství v Japonsku. Období Asuka tvoří přechodné období od polokmenového státního zřízení [[období Kofun]] k modernímu centralizovanému státu v [[období Nara]].
 
== Dějiny ==
Japonsko vyšlo z období Kofun jako země, která navenek působila dojmem jednotného státního celku, ale ve skutečnosti byla zmítána mocenskými ambicemi jednotlivých rodů o nadvládu a rozhodující vliv v zemi. Autorita císaře byla v tomto období velmi slabá a jeho postavení křehké, protože reálnou moc drželi v rukou představitelé mocných šlechtických rodů. Jedním z nejmocnějších byl rod Soga, který měl tak velkou moc, že ​​dokoncedokonce podle libosti dosazoval a odvolával císaře.
 
V průběhu [[6. století]] proniká prostřednictvím misionářů z Číny do Japonska buddhismus a zároveň se navazují i ​​obchodníobchodní a diplomatické kontakty s [[Čína|Čínou]] a [[Korea|Koreou]]. Do země proniká i čínské filozofické a politické myšlení, především [[konfucianismus]]. Základní politickou myšlenkou konfucianismu je idea, že hierarchicky uspořádaná společnost, s přesně vymezenou dělbou moci, rozdělením vlivu jedince a dominantním postavením panovníka ve všech sférách života země, je nejlepší formou vlády. Ve druhé polovině 6. století v Číně po chaotickém období vlád severních a jižních dynastií uchopila moc [[dynastie Suej]], která byla brzy nahrazena mnohem úspěšnější a déle trvající [[Dynastie Tchang|dynastií Tchang]]. V obou případech těchto zemí byla státní moc koncentrovaná v rukou císaře a jeho dvorního aparátu. Japonsko se naproti tomu při srovnání s Čínou jevilo jako země bez silného centrálního vedení, smysluplné správní struktury a s barbarskými zvyky. V průběhu 6. století se vytvořila na panovnickém dvoře aktivní, konfucianismem ovlivněná a reformně smýšlející skupina šlechticů, která chtěla reformovat fungování země podle čínského vzoru. Snaha o reformu získala velké povzbuzení po jmenování korunního prince Šótokua regentem císařovny Suiko, se kterou se pak de facto dělil o vládu.
[[Soubor:Prince_Shotoku.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Dobový portrét císaře Šótoku z 8. století]]
 
=== Šótoku ===
Podle čínského vzoru vznikla při císařském dvoře skupina úředníků závislých na vůli císaře a vzdělaných v konfuciánské filozofii a politické teorii.
 
Za vlády císaře [[Tenmu|Tenmua]]a bylo nařízení o zrušení soukromého vlastnictví opětovně potvrzeno, v zemi se začalo vůbec poprvé v dějinách budovat trvalé hlavní sídlo a přestalo se s praxí stěhování trvalého sídla po smrti každého císaře. První stálé hlavní město, Fudžiwara, vzniklo roku 694 na rovině Fudžiwara v oblasti Asuka, avšak zůstalo hlavním městem pouze necelých 20 let. Roku 710 se jím stala Nara (tehdy Heidžó). (Až hlavní město Heian, dnešní Kjóto, mělo podstatně delšího trvání - stalo se stálým hlavním městem po městě Nagaoka roku 794 a zůstalo jím až do roku 1868, kdy bylo nahrazeno Tokiem.)
 
=== Kodex Taihó ===
Za císaře Tenmua byla transformace Japonska v moderní stát definitivně dokončena. Celé století trvající zápas o novou podobu fungování země dospěl k úspěšnému závěru. V tomto období byla všechna předchozí vládní nařízení shrnuta do ucelené podoby v [[Kodex Taihó|kodexu Taihó]] (''Taihó ricurjó''), sestaveném v roce 701 (vyhlášeném v roce 702) na příkaz císaře Mommua. Skládal se z trestních norem (''ricu'') a nařízení pro organizaci a chod státu (''rjó''), proto se říká, že byl od té doby stát "státem ''ricurjó''", čili že byl založen na trestech a příkazech. Kodex obsahoval ustanovení o složení a fungování státních orgánů, organizaci místní správy, zásady přidělování půdy, nařízení o odměnách pro úředníky a je proto velmi cenným pramenem pro poznávání společenských a společensko-ekonomických poměrů v tomto historickém období.
 
Kodex Taihó kodifikoval novou správní strukturu vlády v čele s císařem a ministry, kteří tvořili poradní orgán císaře - tzv. Státní radu. (Duchovním protějškem světské Státní rady byla pak nová Rada pro záležitosti kultu Džingikan.) Ministerské hodnosti se členily podle hierarchického klíče na hodnost nejvýše postaveného hlavního ministra, čili kancléře (daidžó daidžin 太政大臣), dále ''ministra zleva'' (sadaidžin 左大臣) a ''ministra zprava'' (udaidžin 右大臣), který měl stejné pravomoci jako ministr zleva, ale formálně mu byl podřízený. Pod ministry spadalo osm ministerstev. Dále vznikly administrativní pozice ''čtyř hlavních rádců'' (Dainagon 大纳言) a ''čtyř menších rádců'' (Šónagon 少纳言). Kodexem Taihó se také ustanovil celý nový systém administrativního členění státní správy. Vznikly provincie, které se dále dělily do okresů a vesnic a odpovídající úřednické funkce, které se staraly o správu těchto územních celků. Období Asuka je vzhledem k pozdějšímu vývinu japonské státnosti a národa jedno z nejdůležitějších období, které položilo základ státní správy a vládnutí, které v základu přetrvaly až do [[Reformy Meidži|reforem Meidži]] v roce [[1868]].
 
== Související články ==
412 932

editací