Eroze: Porovnání verzí

[[Soubor:eroze.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Eroze způsobená tekoucí vodou v korytu]]

[[Soubor:Eroze u Prerova nad Labem.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Eroze podpořená nesprávnou orbou]]

'''Eroze''' je přirozený proces rozrušování a [[transport (geologie)|transportu]] objektů na zemském povrchu ([[Půda|půda]], [[hornina|horniny]], [[skála|skály]], apod.). Příčinou eroze je [[mechanika|mechanické]] působení pohybujících se okolních látek - především [[vítr|větru]], [[proudění|proudící]] nebo vlnící se [[voda|vody]], [[led]]u, [[sníh|sněhu]], pohyblivých [[zvětrávání|zvětralin]] a nezpevněných [[sedimentární hornina|usazenin]]. Erozí však není [[chemie|chemické]] rozpouštění hornin (koroze). Eroze byla vždy existujícím přírodním procesem. Určitý stupeň eroze jako přírodního jevu může být prospěšná [[ekosystém]]ům, v poslední době je však eroze stále více ohrožována nedostatkem dešťů,{{Doplňte zdroj}} a tudíž je často eroze záměrně vytvářena ve prospěch ekosystémů.

Důležitým faktorem eroze je [[déšť]], intenzita eroze však je závislá na spolupůsobení dalších faktorů. Rostlinný pokryv zabraňuje vyššímu stupni eroze, naopak [[les|odlesněné]] svahy či „spasené“ pozemky podlehnou erozi rychleji. Půdy obsahující větší množství [[jíl|jílovitých]]ovitých [[minerál]]ů přijímají méně vody a na volnějším svahu jsou méně narušovány. Významným činitelem současnosti je činnost člověka. Erozi půdy zvyšuje spásání travin, nekontrolovaná [[těžba dřeva]], stavba obydlí a komunikací. Zejména stavba [[silnice|silnic]] a [[Železnice|železničních tratí]] narušuje přirozenou [[říční síť]] a voda stékající po vozovce se dostává do míst, kam by normálně neproudila a takto zvyšuje působící erozi.

Stejně tak změna skladby pokryvu ovlivňuje erozi, neboť různé druhy [[vegetace]] mají odlišný účinek při rychlosti infiltrace deště do půdy. Vliv odlesňování či vypalování tropických [[prales|pralesů]]ů lze dobře pozorovat na [[Madagaskar]]u, kde eroze způsobuje vznik plošin se zemědělsky nevyužitelnou půdou a četnými erozními [[rokle|roklemi]]mi. Zejména v ekonomicky chudých oblastech se tak střetává zájem na ochraně přírody s možností obživy obyvatel. Dále také zemědělství, které je založeno na pěstování rostlin potřebujících nekrytou půdu pro svou kultivaci (např. [[pšenice]]), a rozšířené využívání [[pluh|pluhu]]u k obdělávání půdy, vede k erozi.

Jedním z typů je eroze způsobená deštěm, kdy dochází k oddělování malých půdních částic dopadem dešťových [[kapka|kapek]]. Pokud množství srážek převýší infiltraci půdy, dochází ke splachu částic proudící vodou. Jiným typem je eroze tekoucí vodou. Na horních tocích je převážně hloubková (vertikální), [[údolí]] mají typický průřez ve tvaru písmene V a spád toku je poměrně značný. Po dosažení erozní základy začne převažovat boční (laterární) eroze, mířící vodorovně na některou stranu. Dochází k rozšiřování údolí a vytváří se úzká [[povodeň|povodňová]] oblast. V období [[záplavy|záplav]] pak dochází k zvyšování eroze při zvýšení množství protékané vody i unášeného materiálu. Na horních tocích řek se můžeme setkat se zpětnou erozí, prohlubováním koryta zpětným proudem. U [[vodopád]]ů se [[zpětná eroze]] projevuje ústupem prahu proti proudu, dochází i k tzv. ''[[říční pirátství|říčnímu pirátství]]''. Vířivým pohybem vody vznikají kotlovité prohlubně, zvané ''obří [[hrnec|hrnce]]''. Erodující proud má dva koncové body, svrchní (u řeky [[pramen]]) a spodní ([[ústí]]) výmolnou základnu ([[erozní báze|erozní bázi]]). Čím větší je výškový rozdíl těchto bodů, tím je eroze větší. V životě řek se střídají erozní období s obdobími akumulačními, výsledkem střídání při spolupůsobení [[tektonika|tektonických]], [[Podnebí|klimatických]] a dalších činitelů jsou pak [[říční terasa|říční terasy]]. Eroze též zavisí na změnách klimatu a pohybech [[zemská kůra|zemské kůry]]. V případě, že by tyto procesy erozi neovlivňovaly, došlo by k zarovnání souší asi na [[nadmořská výška|výšku]] kolem 250  m  n.  m.

[[Soubor:Wind erosion.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Balvan ruly erodovaný větrem, Čína]]

Rušivou činnost větru lze rozdělit na ''korazi'', neboli [[obrus]] třením větrem transportovaného materiálu, a ''deflaci'', neboli větrný [[Transport (geologie)|odnos]] sypkého zvětralého povrchu. Koraze je závislá na síle [[vítr|větru]], množství a hrubosti unášeného materiálu a na úhlu dopadajícího větru. Výsledkem jsou pak [[hranec|hrance]], [[eologlyptolit|eologlyptolity]]y, houbovité skalní útvary, [[bašta|bašty]], [[skalní okno|skalní okna]], [[Skalní most|skalní mosty]] apod. V širším slova smyslu se název koraze používá jako synonymum „[[Abraze (geologie)|abraze]]“, tj. procesu erodování povrchu transportovaným materiálem vůbec. Důležitým obranným faktorem je vysazování [[větrolam|větrolamů]]ů a zvyšování hustoty rostlinného pokryvu osazováním pohyblivých [[Písek (materiál)|písků]] na okrajích [[poušť|pouští]].

V první řadě jde o působení [[ledovec|ledovcových]] [[splaz|splazů]]ů. Dochází při něm k vylamování a vlečení kusů hornin skalního podkladu. Pohybem ledovce společně s působením neseného horninového materiálu dochází k přemodelování údolí před ledovcem a vzniku tzv. [[trog|trogů]]ů, ledovcových údolí ve tvaru U. K erozi přispívá pak i voda z tajících ledovců, jejím vířivým pohybem vznikají např. ledovcové obří hrnce. Významným erozním faktorem je však i působení ledu v malých skalních prasklinkách, které jsou zavodněny a působením mrazu dochází při rozpínání ledu k odlamování částí skal. Na prudkých svazích tomuto jevu napomáhá gravitační síla. Tento jev může způsobovat stavebně-technické problémy v místech, kde pod takto narušenou skálou vedou komunikace či se nachází lidská obydlí. (Tento problém v současnosti ohrožuje například [[Hřensko]] v severních [[Čechy|Čechách]].

* Zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (v [[Česko|ČR]] na tzv. silně erozně ohrožené půdě se jedná o zákaz [[kukuřice]], [[Lilek brambor|brambor]], [[řepa|řepy]], [[bob setý|bobu setého]], [[sója|sóji]], [[slunečnice]] a [[čirok|čiroku]]u)