Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 15 bajtů ,  před 3 lety
m
m n. m.; kosmetické úpravy
'''Angola''' (Angolská republika, República de Angola) je stát ležící na jihu [[Afrika|Afriky]] s 1600 km dlouhým pobřežím [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Na severu hraničí s [[Republika Kongo|Kongem]] (201 km s distriktem [[Cabinda]], který je oddělen od zbytku Angoly územím [[Demokratická republika Kongo|DR Kongo]]) a [[Demokratická republika Kongo|DR Kongo]] (2511 km), na východě se [[Zambie|Zambií]] (1110 km) a na jihu s [[Namibie|Namibií]] (1376 km).
 
Angola se dělí na 18 provincií. K největším městům náleží: [[Luanda]] (2 022 000), [[Huambo]] (400 000), [[Benguela]] (155 000), [[Lobito]] (150 000), [[Lubango]] (105 000), [[Namibe]] (100 000). Nejvyšším bodem je ''Morro Môco'' s 2 620  m  n.  m.
 
== Historie ==
{{Podrobně|Portugalská západní Afrika}}
[[Soubor:Queen Nzinga 1657.png|náhled|leftvlevo|Královna Nzinga při mírových jednání s portugalským guvernérem, 1657]]
Od [[14. století]] bylo území součástí konžské říše, později říše Ndongo. V roce [[1483]] přistál u ústí řeky [[Kongo (řeka)|Kongo]] objevitel [[Diego Cão]] a zemi začali kolonizovat Portugalci. Mezi lety [[1641]] až  [[1648]] [[Luanda|Luandu]] okupovali Nizozemci. V roce [[1648]] Portugalsko Luandu znovu získalo a začalo expandovat i do okolního Konga a Ndonga a definitivně zvítězili v roce [[1671]]. Dne 12. května 1886 pak byla Angola prohlášena za oficiální portugalskou kolonii.
 
Po [[Angolská válka za nezávislost|14 letech guerillové války]] byla v&nbsp;roce [[1975]] vyhlášena nezávislost. [[Portugalsko]] předalo vládu MPLA. Krátce poté vypukla mezi MPLA, UNITA a&nbsp;FNLA [[Angolská občanská válka|občanská válka]]. V občanské válce zahynulo přes 500 000 lidí. FNLA později nechala bojovat jenom UNITA a&nbsp;MPLA. Během studené války měla vládní levicová MPLA podporu Sovětského svazu a Kuby, zatímco povstalce z UNITA podporovaly USA a Jižní Afrika.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/264094.stm Obituary: Jonas Savimbi, Unita's local boy], 25. února 2002. BBC News.</ref> V&nbsp;roce [[1992]] se obě frakce dohodly, že se z&nbsp;Angoly stane pluralitní stát, ale po volbách UNITA prohlásil, že byly zmanipulované, a boje propukly znovu.
 
[[Soubor:Angola mapa.png|vlevo|thumbnáhled|Politická mapa Angoly]]
Dne [[12. březen|12. března]] [[1983]] [[UNITA]] obsadila obec [[Alto Catumbela]], kde zničila místní celulózku, papírnu a&nbsp;trafostanici. Při této akci unesla i&nbsp;skupinu československých expertů s&nbsp;jejich rodinami, kteří zde působili. Ve skupině 66 zajatých bylo 28 mužů, 17 žen a&nbsp;21 dětí. Během únosu většina zajatých absolvovala pochod v&nbsp;délce 1320&nbsp;km, při němž jeden muž zemřel. Následně byl proveden přesun nákladními auty na&nbsp;základnu Jamba na&nbsp;jihu Angoly. První skupina skládající se z&nbsp;žen, dětí a sedmi mužů se vrátila 1.&nbsp;července 1983. Druhá skupina složená ze zbylých 20 mužů se po roční internaci v&nbsp;buši vrátila do ČSSR [[23. červen|23. června]] [[1984]].
 
== Geografie ==
{{Podrobně|Geografie Angoly}}
Angolský stát je velmi úzká pobřežní nížina, která přechází v náhorní plošiny. Většina území Angoly je pokryta rozsáhlou vnitrozemskou plošinou o výšce kolem 1500  m  n.  m. Jenom uprostřed země se zdvihá nejvyšší plošina [[Bié]], které se místně říká Planalto, s&nbsp;masívem Morro Môco (2620  m  n.  m.). Směrem k pobřeží tato plošina klesá do&nbsp;úzkého pásu nížin. Na&nbsp;severozápadě země zasahuje rozsáhlejší nížina přes ústí řeky [[Kongo (řeka)|Kongo]] až k&nbsp;přístavu [[Cabinda]].
 
Podnebí na&nbsp;jihu Angoly a&nbsp;podél pobřeží je suché a&nbsp;tropické. Od&nbsp;listopadu do dubna na severu panuje období dešťů. Klima pobřežních oblastí ochlazuje studený [[Benguelský proud]], zřejmě největší studený proud na světě. Tento proud upravuje počasí v zemi na velice přijatelné pro Evropany.
 
[[Soubor:Angola Provinces numbered 300px.png|vpravo|thumbnáhled|Provincie Angoly]]
== Administrativní rozdělení ==
'''18 provincií''' (''provincia'', mn. č. ''provincias''):
== Ekonomika ==
{{Podrobně|Ekonomika Angoly}}
[[Soubor:Offshore platform on move to final destination, Ilha de Luanda.JPG|náhled|rightvpravo|Nová těžební věž, červen 2010]]
Kvůli čtvrt století trvajícím bojům měla Angola rozvrácenou ekonomiku. Po skončení občanské války ([[2002]]) začala intenzivněji využívat bohaté přírodní zdroje, mezi něž patří [[ropa]] (v současnosti po [[Nigérie|Nigérii]] a [[Alžírsko|Alžírsku]] třetí největší africký producent<ref>https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2173rank.html</ref>), [[zlato]], [[diamant]]y, úrodná půda, [[les]]y a vody bohaté na [[ryby]]. 85 % obyvatel se živí z vlastní zemědělské činnosti. Především díky ziskům z ropy, prodávané hlavně do Číny, se Angola stala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik [[Afrika|Afriky]].<ref name="fotbal">{{Citace periodika
| příjmení =
}}</ref> Angolská vláda se v souvislosti s pořadatelstvím [[Africký pohár národů 2010|Afrického poháru národů 2010]] rozhodla investovat miliardu dolarů na rozvoj infrastruktury (stavba stadionů, hotelů, telekomunikací, letišť a silnic).<ref name="fotbal" /> Realizací byly pověřeny čínské stavební firmy.
 
Angola byla prioritní zemí české zahraniční [[rozvojová spolupráce|rozvojové spolupráce]]. Cílem ČR bylo pomoci Angole k [[potravinová soběstačnost|potravinové soběstačnosti]] skrze rozvoj [[zemědělství]] a zlepšit situaci ve válkou naprosto rozvráceném sektoru [[vzdělání]]. V&nbsp;plánu je i&nbsp;podpora projektů zaměřených na&nbsp;dopravní infrastrukturu a&nbsp;[[zdravotnictví]].<ref>Program rozvojové spolupráce mezi Angolou a ČR na období 2006-2010 http://www.rozvojovestredisko.cz/files/angola.pdf</ref> Roku 2010 byla Angola vyřazena z prioritních zemí české rozvojové pomoci, na místě dále působí česká humanitární organizace [[Člověk v tísni]], především v oblasti základního vzdělávání a rozvoje zemědělství.<ref>http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/angola</ref>
 
== Obyvatelstvo ==
{{Podrobně|Demografie Angoly}}
[[Soubor:Av. Comandante Gika Luanda.JPG|thumbnáhled|Hlavní město Luanda]]
V roce 1970 žilo v Angole 5.6 milionů lidí.<ref>"[http://www.iol.co.za/news/africa/angola-holds-census-1.1689737#.VTlWevAQpkQ Angola holds census]". IOL News. 16. května 2014.</ref> Podle sčítání z roku 2014 měla Angola 24&nbsp;383&nbsp;301 obyvatel.<ref>http://www.ine.gov.ao/xportal/xmain?xpid=ine ''Instituto Nacional de Estatístitica (INE) - Resultados preliminares do censo geral - 2014''</ref> Z toho 71 % jich žilo na&nbsp;venkově a zbylých 29 % ve&nbsp;městech. Délka života je u mužů průměrně 43 let, u žen 47. Tedy asi o 25 let méně než v&nbsp;ČR.
 
Úředním jazykem je portugalština, ale většina národa mluví [[Bantuské jazyky|bantuskými jazyky]]. Portugalština jakožto jazyk bývalého kolonizátora je nicméně v Angole podstatně rozšířenější než v okolních zemích, je mateřským jazykem 39 % populace.<ref>http://poing.me/layar/Colombia/brochuranoCrop.pdf</ref> To má několik příčin – portugalské kolonie Benguela a Luanda existovaly již od 15. století a od počátku 20. století Portugalci budovali po celé zemi školy, takže na konci koloniálního období mezi lety 1961–1974 měly děti v téměř celé Angole přístup k vyučování v portugalštině. V této době byla portugalština již mateřským jazykem většiny obyvatel měst – a právě z městského prostředí vzešla MPLA, strana v angolské občanské válce. Naopak FNLA a UNITA byly proti portugalštině vzhledem k jejich regionálním kořenům, ale MPLA nakonec v občanské válce zvítězila. Během občanské války i po ní proběhly masivní migrace z venkova do měst, což dále posiluje úlohu portugalštiny.
281 055

editací