Wikipedie

Národní jednota severočeská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Založení: opravené odkazx
oprava odkazů
Řádek 58:
 
=== Boj o práva českých menšin ===
NJS se zasazovala o užívání českého jazyka na úrovni krajských soudů v Mostě, [[Cheb]]u, [[Litoměřice|Litoměřicích]] a v [[Česká Lípa|České Lípě]]. Na [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavě v Praze]] (1891) se jí podařilo prosadit stánky českých menšin, ale pořádala i krajinské výstavy na pomezí ([[Turnov]], [[Železný Brod]]). Účastnila se oslav 300. výročí narození [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]] a [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|Národopisné výstavy]] v Praze. Během [[Velká válka|první světové války]] se podílela skrze důvěrníky na zřizování národních výborů a [[Vznik Československa|po převratu]] se podílela společně se [[Sokol (spolek)|Sokolem]] na obsazování německého pohraničí.<ref name="NSJ" />
 
Ústřední výbor NJS připravoval podklady pro [[Saint-Germainská smlouva|mírová jednání]] v roce 1919, kde líčil nesmyslnost německých provincií a vyzdvihoval práva čs. státu na poněmčená území. Podporoval také myšlenku zestátnění německých dolů, lázní a průmyslu. Během [[Velká hospodářská krize|světové hospodářské krize]] vystupovali členové pouze na podporu českého dělnictva a zastávali názor, že za jejich sociální problémy mohou „němečtí [[Kapitalismus|kapitalisté]]”. V době [[Sudetoněmecká strana|Henleinovského hnutí]] zřídila „Hraničářský klub čs. studenstva” při NJS, který vyvíjel národnostní aktivity na jazykové hranici, ale i v německých oblastech. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] pomáhal se stěhováním „hraničářů”, aktivních členů obranářských spolků a aktivistům podílejících se na tzv. „čechizaci” pohraničí do [[Druhá republika|zbytkového Československa]].<ref name="NSJ" />
 
== Národně hospodářská činnost ==
[[File:Říp, Boumova chata (05).jpg|náhled|Turistická chata na vrcholu hory [[Říp]]. V roce [[1887]] dala Národní jednota severočeská podnět ke vzniku [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]].<ref name="NarL19350601" /> Majitel velkostatku v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]] [[Lobkovicové|Ferdinad Zdenko Lobkowicz]] se zasloužil společně s předsedou roudnického „Klubu českých turistů“ Václavem Boumou o výstavbu turistické chaty na hoře Říp. Na počest předsedy klubu nesla název „Boumova chata“.<ref>Historie turistické chaty na Řípu - [http://www.mnetes.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9739&id_dokumenty=46553 online] </ref>]]
 
Zpočátku své činnosti poskytovala hraničářům levné úvěry ze své pokladny, ale pro velkou ztrátovost přešla NJS pouze k poskytování ručení. Na pomoc odbytu českých výrobků zřídila v Praze [[tržnice|tržnici]].<ref name="Doby" /> Podporovala rozvoj českých [[Družstevní záložna|družstevních záložen]] [[František Cyril Kampelík|Kampeliček]] v obcích a městech: [[Terezín]], [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenice]], [[Liberec]], [[Postoloprty]], [[Jablonec nad Jizerou]], [[Ústí nad Labem]], [[Hodkovice nad Mohelkou|Hodkovice]], [[Liběchov]], [[Český Dub]], [[Duchcov]] s filiálkou v [[Teplice|Teplicích]], [[Most (město)|Most]], [[Tanvald|Český Šumburk]], [[Litoměřice]], [[Přepeře (okres Semily)|Přepeře]], [[Trutnov]] a [[Lovosice]]. V roce 1910 založila v Praze vlastní záložnu s názvem [[«Otčina]]» a pro její neúspěšnou činnost ji nahradila v roce [[1924]] česká pozemková společnost „Terra”«Terra». BěhemKvůli [[Velkápřerušení válka|války]]mezinárodního obchodu pomáhala kvůliběhem přerušení mezinárodního obchoduválky lidem bez práce jako např. [[Podkrkonoší|podkrkonošštípodkrkonošským]] [[Sklářství|sklářisklářům]] a [[Tkalcovský stav|tkalcitkalcům]].<ref name="NSJ" /> Vedle toho se s velkými obtížemi snažila o udržení existujícího nemovitého majetku, částečně zakoupeného na úvěr, který vyžadoval pravidelný přísun peněz.<ref name="NarPol19160806">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Národní Jednota Severočeská za války | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 34 | číslo = 216 | datum = 1916-08-06 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17794939 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
 
Na jedné straně zabraňovala prodeji českého majetku Němcům a na druhé straně ze zřízeného „pozemkového fondu” vykupovala majetek na německém území, zvláště v těch případech, kdy nesehnala českého kupce nebo pokud o majetek neměl zájem nějaký z hraničářů (činžovní domy, pozemky, budovy pro školy, hostince atp.).<ref name="NSJ" /> NJS pomáhala stavět národní domy a budovala spolkové místnosti pro národní obrannou činnost. Z velkých hospodářských počinů se jí podařilo zřídit český [[cukrovar]], [[pivovar]] a [[mlékárna|mlékárnu]] v [[Bohušovice nad Ohří|Bohušovicích]], Severočeskou [[Tiskárna (podnik)|tiskárnu]] v [[Ústí nad Labem]], koupila [[Minerální pramen|zřídlo]] [[minerální voda|minerální vody]] u [[Lázně Kynžvart|Lázní Kynžvart]] a založila „Severočeské závody knihkupecké a papírnické” v Praze. Zemědělská pomoc byla pro NJS jen okrajovou záležitostí. Ponejvíce ve [[Východočeský kraj|východních Čechách]] pomáhala s nákupem strojů a [[hnojivo|hnojiv]]. Dále podporovala zestátnění německé [[Železnice|železniční dráhy]] a [[Labe|labské]] [[Československá plavba labská|paroplavby]] či vlastnila podíly v družstevní [[sklárna|sklárně]] „Lidrusk” v [[Libkovice|Libkovicích]] u [[Duchcov]]a a v pivovaru v [[Rokytnice nad Jizerou|Rokytnici nad Jizerou]]. Zprostředkováním práce jako tomu bylo u [[Bund der Deutschen]] se v takové míře Národní Jednoty nezabývaly a sem tam okrajově pomohly zaměstnat mladé české obyvatelstvo.<ref name="NSJ" />
Řádek 72:
[[File:Ervěnice důl Hedvika.jpg|náhled|Ervěnice důl Hedvika]]
[[File:Jupiter 1902 (1).jpg|náhled|Památník s pohřebištěm obětí důlní katastrofy na dole Jupiter roku 1902 na městském hřbitově v [[Most|Mostě]], původně v obci [[Třebušice]].]]
Pro sociální práci byl založen při NJS spolek «Svépomoc». Za [[Velká válka|Velké války]] pomáhala rodinám jejichž živitelé byli na frontě nebo byli jinak postiženi persekucí úřadů. Zřídila fond pro sirotky po padlých vojácích. Informovala rodinné příslušníky vojáků o jejich právech a možnostech a navazovala pro ně kontakt s «Českou zemskou komisí pro ochranu dětí a péči o mládež», která poskytovala podporu válečným sirotkům a vdovám z pověření úřadů. Po odstoupení pohraničí v roce [[1938]] organizovala se [[Sokol (spolek)|Sokolem]], [[České srdce|Českým srdcem]], [[Česká zemská komise pro péči o mládež (1917-1933)|Zemskou péčí o mládež]] a [[Mezinárodní červený kříž|Červeným křížem]] přechodné bydlení pro uprchlíky a společně s „Ústředním sociálním úřadem města Prahy” založila „Výbor pro pomoc uprchlíkům”, který provozoval u poštovní spořitelny účet „Pomoc uprchlíkům“.<ref name="NarL19381022">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Soustředění péče o uprchlíky | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 78 | číslo = 290 | datum = 1938-10-22 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6561883 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref> NJS se pak některým z nich snažila hledat práci nebo jim poskytnout finanční výpomoc.<ref name="NSJ" />
 
=== Spolek Svépomoc ===
Sociální výpomoc poskytoval spolek „Svépomoc” především [[dělník]]ůmdělníkům, drobným [[řemeslník]]ůmřemeslníkům, [[živnostník]]ůmživnostníkům a chudým [[Zemědělec|rolník]]ůmrolníkům či zemědělským dělníkům na území s převahou německého obyvatelstva. Jednorázové podpory dostávali také horníci během stávky nebo při výluce z práce či pozůstalí po hornících zemřelých při důlních katastrofách (důl Jupiter u Třebušic). Dále se zaměřoval na české občany propuštěné z práce nebo vyhozené z bytu za obranářské aktivity během sčítání lidu, zakládání českých škol nebo během obecních voleb (Liberec, [[Svatava (okres Sokolov)|Svatava]], [[Ervěnice]]).<ref name="NSJ" /> Vánoční sociální činnost sestávala z darů (šatstvo a obuv) a vánočních nadílek dětem sociálně slabých hraničářů, pro které také pořádal spolek výlety do hlavního města a na zajímavá místa v Čechách. Zakládal tzv. „feriální osady” pro prázdninové pobyty českých dětí z pohraničí u českých rodin na venkově. V [[Dubá|Dubé]] koupila NJS objekt pro ozdravovnu hornických a dělnických dětí.<ref name="NSJ" />
 
=== Právnické poradenství ===
Řádek 81:
 
== Kulturní činnost ==
Místní odbory pořádaly [[ples]]y, zábavy, výlety nebo divadelní představení a jejich cílem bylo získání širokého [[Publikum|publika]]. Velký význam hrálo i pořádání národních slavností s [[Lidové písně|lidovými písněmi]], tanci a [[Tradice|zvykoslovím]]. Na venkově se těšilo [[Herec|ochotnické]] divadlo velké oblibě. Místní odbor Národní jednoty severočeské v [[Zákupy|Zákupech]] se scházel v restauraci Modrá hvězda (na rohu dnešní Gagarinovy a Borské ulice) a zde byl také 25. června [[1923]] založen nejstarší ochotnický kroužek na [[Okres Česká Lípa|Českolipsku]].<ref>90 let Divadelního spolku HAVLÍČEK Zákupy (1. část) - [http://www.i-noviny.cz/divadlo/90-let-divadelniho-spolku-havlicek-zakupy-1-cast#.VSgS4vnkfLI na www.i-noviny.cz]</ref> Ústřední výbor zajišťoval finanční prostředky na jeviště. Zvláště dámské odbory se věnovaly [[Loutkové divadlo|loutkovému divadlu]]. Za první republiky koupila NJS i několik [[Kino|biografů]] na německém území.<ref name="NSJ" />
 
=== Školství ===
Řádek 100:
 
=== Přednášky ===
Přednáškové činnosti se od počátku věnovali hlavně učitelé a členové ústředního výboru. Hned po založení za cenu jízdného spolupracoval s ústředím v Praze učitel Emil Řezáč z [[Duchcov]]a a po založení spolku jezdila po Teplicku „Jednota českých učitelů z Duchcova a okolí”. Na Mostecku pořádal přednášky spolek „[[Budeč (hradiště)|Budeč]] podkrušnohorská” s mosteckým učitelem [[Eduard Štorch|Eduardem Štorchem]] a na Hronovsku působil taktéž učitelský spolek. Na jazykové hranici a na německých územích převládaly přednášky z české [[historie]] či literatury ([[Jan Hus]], [[Jan Žižka]], [[Jan Amos Komenský]], [[František Ladislav Čelakovský]], [[František Palacký]] nebo [[Karel Havlíček Borovský]], Všeruská slovanská etnografická výstava v [[Petrohrad]]ě, situace na [[Balkán|Balkáně]]), naopak na českém území měly [[agitace|agitační]] charakter za účelem rozšíření členské základny. Samozřejmě nechyběly ani proslovy k volbám, sčítání lidu, [[Domovské právo|domovskému právu]] nebo k zemědělství.<ref name="NSJ" />
 
Oslavy 50. výročí jejího založení v roce [[1935]] byly zastíněné vítězstvím [[Nacismus|nacistů]] v Německu a narůstající agresivitou [[Sudetoněmecká strana|henleinovců]]. V českém tisku se v té souvislosti objevovaly názory, že 28. říjen dosud „hraničáři“ příliš nepocítili, láska k Němcům zašla příliš daleko a organizace typu N.J.S. mohou sehrát důležitou roli při obraně státu, proto potřebují podporu všech Čechů.<ref name="NarL19350601" /><ref name="NarL19350601b">{{Citace periodika | příjmení = Kopecký | jméno = R. | autor = | odkaz na autora = |titul = N. J. S. | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165562 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_jednota_severočeská“