Boris Jelcin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ adata.
typo
Řádek 66:
Někteří politici se okamžitě od jeho programu distancovali. Vláda se rozdělila na dva tábory, na jeho přívržence a opozici, které se navzájem začaly obviňovat z korupce. [[Alexandr Ruckoj]], který vedl protikorupční komisi, obvinil Jelcinovy blízké spolupracovníky. 45 z 51 oznámených obvinění se ukázala být pravdivými.{{Doplňte zdroj}} On sám pak reagoval sesazením Ruckoje z jeho funkce.
 
V roce [[1992]] opozice proti jeho reformám ještě zesílila. Ruský vice prezident,viceprezident [[Alexandr Ruckoj]], označil Jelcinův program za „ekonomickou genocidu“. Některé republiky začaly volat po úplné samostatnosti.
 
=== Politická krize ===
Řádek 81:
Události v Moskvě nasvědčovaly, že se schyluje k občanské válce. 2. října propukly protijelcinovské nepokoje ve středu Moskvy a 3. října vyhlásil Boris Jelcin v hlavním městě výjimečný stav jako odpověď na útok stoupenců ruského viceprezidenta [[Alexandr Ruckoj|Alexandra Ruckoje]] na [[Televizní věž Ostankino|televizní studio v Ostankinu]]. Několik tisíc lidí proniklo do televizní budovy a vyřadilo z provozu první program ruské televize, přičemž jich desítky přišly o život. Cestu do budovy si totiž útočníci prorazili nákladními auty, stříleli přitom z ručních zbraní a házeli granáty. Útok na [[Televizní věž Ostankino|televizní studio v Ostankinu]] vedl generál [[Albert Makašov]].<ref>http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/od-boje-o-ostankino-uplynulo-20-let-rusko-bylo-na-pokraji-obcanske-valky--1264541</ref> Mrtví byli i při útoku na moskevskou radnici, kdy vzbouřenci obsadili její dolní patra.  
 
Předseda parlamentu [[Ruslan Chasbulatov]] vyzval své stoupence, aby obsadili Kreml. Okolo poledne 4. října zaútočila armáda na sídlo parlamentu, když předtím vyzvala obránce, aby složili zbraně. Budovu parlamentu nejdříve opustily ženy a děti a po nich vyšlo s rukama nad hlavou několik desítek poslanců. Po 13. hodině pronikla vládní vojska do budovy parlamentu, kde narazila na silný odpor. V prostorách parlamentu začaly boje, při nichž přišly o život desítky lidí. Část budovy zachvátil požár. V podvečer už byla celá budova obsazena a hlavní vůdcové vzpoury - předseda parlamentu [[Ruslan Chasbulatov]] a viceprezident [[Alexandr Ruckoj]] - zatčeni. Druhý den zatýkání pokračovalo. Celá akce stála na 190 mrtvých a 440 zraněných.  
 
Nové volby do Státní dumy se konaly 12. 12. 1993. Pravice i komunisté prokázali velice dobré výsledky, na rozdíl od „Ruské volby“ podporované Jelcinem. Referendum pořádané v tu samou dobu přineslo novou ústavu, která znatelně posílila moc prezidenta. Ten získal právo jmenovat členy vlády, odvolat předsedu vlády a v některých případech dokonce i rozpustit Dumu.
 
=== Privatizace ===