Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 54 bajtů ,  před 3 lety
m
reference v nadpisu; kosmetické úpravy
[[Soubor:PropagandaNaziJapaneseMonster.gif|rightvpravo|thumbnáhled|Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje [[Německo]] a [[Japonsko]] jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby]]
 
'''Propaganda''' (lat. ''propagare'' = rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat) je vnímána rozšiřování názorů a [[Informace|informací]] za účelem vyvolání nebo zesílení určitých postojů nebo jednání. Je to systematické vytváření společenského vědomí pomocí prezentování systematicky uspořádaných [[idea|idejí]], [[teorie|teorií]], [[názor]]ů, [[doktrína|doktrín]] nebo [[ideologie|ideologií]].
 
Propagandu je možné (částečně) odlišit od jiných forem [[prezentace]], ovlivňování nebo [[manipulace]] s [[veřejné mínění|veřejným míněním]] např. [[propagace]], [[agitace]], [[reklama]], [[osvěta]] a [[public relations]]. Slovo propaganda má v současné době negativní konotace, přitom přibližně do konce druhé světové války bylo chápáno neutrálně jako jeden z prostředků udržení demokracie.<ref>[https://www.youtube.com/watch?v=48Om0DFbR0w Noam Chomsky on the Propagandized Media]</ref>
 
== Původ slova ==
Slovo vzniklo z názvu úřadu ''[[Kongregace pro evangelizaci národů|Sacra congregatio de propaganda fide]]'' (tj. Posvátná kongregace pro šíření víry), což bylo kolegium [[kardinál]]ů zodpovědných za [[misijní činnost]] katolické církve a potlačování vlivu reformace, které bylo založené roku [[1622]] papežem [[Řehoř XV.|Řehořem XV]]. Za novodobý milník propagandy (teorie a studie o ní) se považuje vydání knihy stejného jména [[Edward L. Bernays|Edwardem Bernaysem]] v roce 1928.
 
== Definice propagandy<ref name=":0">BENEŠ, Kamil. Teorie propagandy: vybrané typologie [online]. E-polis.cz, 5. srpen 2014. [cit. 2016-01-09]. Dostupné z WWW: http://www.e-polis.cz/clanek/teorie-propagandy-vybrane-typologie.html</ref> ==
Přestože je tento termín hojně užíván, v politologických kruzích není jeho výklad dosud jednotný. Škála, na které se nachází možné definice lze ohraničit z jedné strany výrokem [[Jacques Driencourt|Jacqua Driencourta]], že vše je propagandou, neboť vše v politické a ekonomické sféře se zdá být takto ovlivněno. Z druhé strany pak vidíme názor, že není možné vymezit přesnou definici pro tento termín.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = Ellul|jméno = Jacques|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Propaganda|vydání = |vydavatel = Vintage Books|místo = New York|rok = 1973|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>
 
Po [[První světová válka|první světové válce]] počíná výzkum širokého významu tohoto termínu, jako první se jím zabývá [[Edward L. Bernays|Edward Bernays]], který propagandu popsal jako nástroj díky "kterému mohou (lidé) bojovat za přínosné konce a pomáhají vyvést řád z chaosu". Frederick Lumley poznamenává, že propaganda zůstává propagandou, pokud není odhalena.<ref>Bernays, Edward: 1928. Propaganda. Horace Liveright: New York.</ref> [[Harold Lasswell]] tvrdí, že ji lze vytvářet jak nepozorovaně, tak s velkým mediálním ohlasem a popisuje ji jako "vytváření záměrně jednostranných prohlášení směrem k masovému publiku" a francouzský sociolog [[Jacques Ellul]] jako "soubor metod používaných organizovanou skupinou, která chce dosáhnout aktivní nebo pasivní účasti na svých činnostech od mas jednotlivců".<ref name=":1" /> Vědci se v každém případě shodují, že propaganda se zabývá ovlivňováním mínění a postojů člověka.
 
Druhým pohledem, jímž jde na propagandu nahlížet, je její smysl. Profesor psychologie [[Leonard W. Doob]] uvažování o smyslu považuje za irelevantní a jako hlavní faktor uvádí sugesci. Říká, že pokud jsou "jedinci řízeni pomocí sugesce, pak tento proces můžeme nazývat propagandou, bez ohledu na to, zda propagandista hodlá vykonávat kontrolu.“ Neméně důležitým přístupem je hodnocení z hlediska cíle propagandy. Definice Gartha Jowetta a Victorie O´Donnelové, kteří navazují na výzkumy výše zmíněných vědců, uvádí propagandu jako "úmyslný, systematický pokus o formování vnímání, manipulování poznaní a přímého chování k dosažení odezvy, která podporuje propagandistův záměr"<ref>Jowett, Garth – O´Donnel, Victoria: 2012. Propaganda and Persuation. SAGE Publications: Los Angeles.</ref> Odborník na masovou komunikaci Josef Ftorek vymezuje propagandu jako "manipulaci médii s cílem dosažení společenské kontroly, a to zejména v politickém kontextu, kdy je spojována s úsilím politických hnutí, organizací a vlád". Dle něj v obecnějším pojetí představuje soustředěnou činnost jednotlivců nebo skupin, kteří působením na emoce a myšlení veřejnosti nebo konkrétní cílové skupiny kontrolují, řídí, tvoří či dle potřeby mění sdílené hodnoty, postoje, názory a chování jednotlivců nebo skupin a to vše v souladu s úmysly a potřebami tvůrce či zadavatele zájmového sdělení.<ref name=":0" />
 
V českém Slovníku mediální komunikace je charakterizována snaha propagandy "o formování světového názoru, o vytvoření žádoucího skupinového, třídního a celospolečenského vědomí a vzorů jednání. Jde o institucionalizované šíření více či méně systematicky uspořádaných idejí, teorií, názorů, doktrín či celých ideologií (zvl. světonázorových a politických), jejich tendenční vysvětlování, modifikace do podoby přizpůsobené aktuální situaci a přesvědčování lidí o jejich správnosti".<ref>Čábelová, Lenka: 2004. Propaganda. In: Reifová, Irena (ed). Slovník mediální komunikace. Portál: Praha.</ref>
Přestože propagandisté mohou různým způsobem zkreslovat fakta, často se snaží prezentovat jako objektivní pozorovatelé skutečnosti. I vzdělávání, přestože je podstatou objektivní, může být použito jako nástroj propagandy.
 
Cílem nebo zdrojem propagandy mohou být jednotlivci, [[církev|církve]], různá zájmová sdružení a organizace, [[politická strana|politické strany]] nebo [[vláda]]. Bez ohledu na cíl propaganda přesvědčuje s použitím vybraných racionálních [[argument]]ů nebo důrazem na emoce.
 
Kromě jiných forem se propaganda často projevuje jako "oslavná" a "očerňující". Cílem oslavné je vytvořit příznivý dojem na nějakou organizaci nebo vládu. Příkladem je například propaganda [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] ve 30. letech [[20. století]] nebo propaganda oslavující úspěchy [[socialismus|socialismu]] a [[Komunistická strana Československa|KSČ]] v [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Druhou formou je propaganda „očerňující“. Příkladem je její působení během studené války ([[1946]]–[[1990]]), kdy veškeré sdělovací prostředky v [[Socialismus|socialistických]] státech používaly tuto formu propagandy. [[Spojené státy americké|USA]] jako protiváhu vytvořily stanice [[Svobodná Evropa]] a [[Hlas Ameriky]].
* '''Bílá propaganda''' – pochází z identifikovatelného zdroje (např. ministerstvo propagandy), používá relativně věrohodné informace a pracuje s běžně používanými technikami, které jsou příznačné pro dnešní PR praxi, jako je například jednostranná prezentace stanoviska či názoru nebo vyjímání autentických výroků z celkového kontextu<ref name=":0" />. Zároveň je charakterizována jemnějšími metodami přesvědčování, funguje zároveň jako zástěrka pro použití skryté propagandy. O tento typ propagandy se během studené války starala rádia [[Hlas Ameriky]] a Rádio Moskva. Obecně se dá ovšem tvrdit, že tento typ propagandy je nejčastěji využíván v době míru.<ref name=":0" />
* '''Šedá propaganda''' – cíleně a záměrně šíří nepřesné a mylné informace za účelem zmást nepřítele a způsobit mu (materiální, vojenské, …) ztráty. Na rozdíl od černé propagandy není známo, z jakého zdroje pochází. Nástrojem může být například dosazování pozitivních příběhů o státech nebo soukromých společnostech, o kterých informují média jako o nezávislém sdělení.<ref name=":0" />
* '''Černá propaganda''' – vytváří dojem, že pochází ze známého zdroje, ačkoli pochází ze strany jiné; nese silnější sdělení, snaží se ale skrýt své záměry. Může se ovšem také stát, že zdroj propagandy bude zcela jasný a ověřitelný, pokud to propagandistům přijde vhodné.<ref name=":0" /> Černá propaganda využívá polopravdy, dezinformací, skandalizaci, fámu apod.
 
Spolu s rozvojem techniky se mění i způsoby šíření propagandy a možnosti zasáhnout co nejširší spektrum obyvatelstva. V dnešním světě získává stále větší význam satelitní televize nebo internet.
* [http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Heslar/valecna_propaganda.htm Heslo "Válečná propaganda" v Revue pro média]
 
[[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]]
[[Kategorie:Propaganda| ]]
[[Kategorie:Public relations]]
280 201

editací