Verze z 19. 10. 2015, 15:23 editovat 178.255.168.17 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 2. 2016, 22:12 editovat zrušit editaci Portwyn (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 755 editací →‎Geografická charakteristika: terminologie, odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 8: Na severu Sahara zasahuje až k úpatí [[Atlas (pohoří)\|pohoří Atlas]], v Libyi a Egyptě až k pobřeží [[Středozemní moře\|Středozemního moře]]. Na jihu v oblasti tzv. [[Sahel]]u přechází poušť do pásma [[step]]í a [[savana\|savan]]. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky [[Senegal (řeka)\|Senegal]], střední tok [[Niger (řeka)\|Nigeru]], [[Čadské jezero]], oblast súdánského [[Dárfúr]]u a soutok [[Nil]]u s [[Atbara (řeka)\|Atbarou]]. Povrch Sahary tvoří převážně [[hornina\|kamenitá]] poušť (- skalnatá ([[hamada]]), oblázková, či štěrková ([[reg]]) nebo hlinitá ([[sebh]]),. ~~menší~~Menší část zabírají pouště písečné ([[erg\|ergy]]). Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 796 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - např. [[Ahaggar]], [[Tassili]] nebo [[Tibesti]]. Nejvyšším vrcholem je se 3415 m neaktivní vulkán [[Emi Koussi]]. Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských [[oáza\|oáz]]. Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních [[vádí]]. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná [[jezero\|jezera]], tzv. [[Šot (solná pánev)\|šoty]]. Mezi nejvýznamnější patří [[Šot Djerid]] a [[Šot Melrhir]].

Sahara: Porovnání verzí