Lokomotiva 380: Porovnání verzí

Odebráno 94 bajtů ,  před 4 lety
m
substovaný infobox; kosmetické úpravy
m ((GR) File renamed: File:Lokomotiva řady 380.webmFile:ČD Class 380.webm File renaming criterion #2: To change from a meaningless or ambiguous name to a name that describes what the image displays.)
m (substovaný infobox; kosmetické úpravy)
{{substovaný infobox}}
{{Lokomotiva hlavička|
název=Elektrická lokomotiva řady 380|
}}
{{Lokomotiva nadpis|Základní údaje}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výrobce ||[[Škoda Transportation]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Rok výroby ||[[2008]]–[[2011]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Počet vyrobených kusů||20}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Provozovatel ||[[České dráhy]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Období provozu ||[[2010]]-dosud}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální provozní rychlost ||200 km/h}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Zkušební rychlost ||220 km/h}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Vytápění vlaku ||Elektrické}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Brzda||[[Samočinná tlaková brzda|pneumatická]] [[kotoučová brzda|kotoučová]] s disky na kolech, EDB (elektrodynamická brzda)}}
{{Lokomotiva nadpis|Hmotnost a rozměry}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Hmotnost || 88,2 t}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Délka přes nárazníky ||18 000 mm}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Rozvor podvozku ||2500 mm}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Vzdálenost středů otáčení podvozků ||8700 mm}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Jmenovitý průměr kol ||1250/1170 mm}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální šířka ||3080 mm}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výška (nad temenem kolejnic) ||3905 mm}}
{{Lokomotiva parametr|[[Rozchod kolejí]] |1435 mm}}
{{Lokomotiva nadpis|Parametry pohonu}}
{{Lokomotiva parametr|[[Uspořádání pojezdu]] |Bo´ Bo´}}
{{Lokomotiva parametr|[[Napájecí soustava]] |3 kV ss / 25 kV 50 Hz / 15 kV 16,7 Hz}}
{{Lokomotiva parametr|[[Parametry lokomotiv#Trval.C3.BD v.C3.BDkon|Výkon na háku trvalý]] |6400 kW}}
{{Lokomotiva parametr|[[Parametry lokomotiv#Trvalá rychlost|Rychlost při trvalém výkonu]] |102 km/h}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Tažná síla na háku při trvalém výkonu||213 kN}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální tažná síla na háku||274 kN}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výkon na obvodu kol - brzdění do odporníku||4700 kW}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Max.brzdná síla dynamické brzdy||226 kN}}
{{Lokomotiva parametr|Pohon dvojkolí |dutým hřídelem}}
{{Lokomotiva patička|[[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]}}
'''Lokomotiva řady 380''' je [[vícesystémová lokomotiva|třísystémová]] [[Lokomotiva#Podle účelu|univerzální]] [[elektrická lokomotiva]] společnosti [[České dráhy]]. 20 strojů této řady vyrobila [[Škoda Transportation]] (jako tovární typ '''109E1'''; od června 2013 používá výrobce pro [[Škoda 109E|typ 109E]] obchodní název '''[[Emil Zátopek]]'''<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sůra | jméno = Jan | titul = Škoda pojmenovala nejrychlejší lokomotivu po běžci Emilu Zátopkovi | url = http://ekonomika.idnes.cz/lokomotiva-skoda-109e-se-bude-jmenovat-emil-zatopek-fv8-/eko-doprava.aspx?c=A130627_000804_eko-doprava_suj | datum vydání = 2013-06-27 | datum přístupu = 2013-08-05 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref>); prototypy byly představeny v&nbsp;roce [[2008]]. Lokomotivy mají přípravu pro zabudování [[European Train Control System|ETCS]].
| datum_přístupu = 2013-09-20
| url = http://www.k-report.net/koridory/provoz7.htm
}}</ref> Model lokomotivy od Františka Pelikána byl poprvé veřejnosti představen na výstavě Transport '97 v Ostravě.
 
V&nbsp;roce&nbsp;2002 uveřejnily České dráhy záměr nakoupit 20&nbsp;třísystémových elektrických lokomotiv pro rychlost 200&nbsp;km/h. Lokomotiva je určena pro dopravu vlaků osobní dopravy zejména na [[železniční koridor|koridorových tratích]] ve střední Evropě, tedy v&nbsp;[[Česko|Česku]], [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] a [[Maďarsko|Maďarsku]]. Do soutěže se tehdy přihlásil Siemens s&nbsp;typem [[Siemens ES64U4|ES64U4-C]] a konsorcium Bombardier-Škoda s&nbsp;lokomotivou na bázi typu Traxx. V&nbsp;březnu&nbsp;2003 výběrové řízení skončilo bez vítěze. Do nové soutěže, vyhlášené koncem roku 2003 se přihlásili opět Siemens a Škoda, tentokrát ovšem samostatně, bez spolupráce s&nbsp;firmou Bombardier. Zvítězila nabídka Škody a 9.&nbsp;dubna 2004 byla se Škodou uzavřena smlouva, která vstoupila v&nbsp;platnost 27.&nbsp;prosince téhož roku. Do 30&nbsp;měsíců měl být vyroben prototyp a do 48&nbsp;měsíců měl být schválen typ a dodán první kus Českým drahám.<ref name="zelpage">{{Citace elektronické monografie
| datum_přístupu = 2013-09-20
| url = http://www.zelpage.cz/clanky/skodovacka-odysea-je-u-konce-109e-a-15t-jdou-do-provozu?url=skodovacka-odysea-je-u-konce-109e-a-15t-jdou-do-provozu&lang=de
}}</ref>
 
V&nbsp;prosinci&nbsp;2006 skříň vozidla úspěšně prošla statickou zkouškou podle EN&nbsp;15227. Pevnostní parametry skříně vozidla podle této normy vyžadují evropské [[Technické specifikace pro interoperabilitu]] u nových projektů, změna projektu podle nových požadavků tedy nebyla pro 109E nutná. Exteriér [[prototyp]]u 380.002 představil výrobce dne 23.&nbsp;července&nbsp;2008 na zkušební koleji v&nbsp;[[plzeň]]ském areálu firmy. Prototyp 380.001 byl v&nbsp;září&nbsp;2008 vystaven na veletrhu dopravní techniky [[InnoTrans]] v&nbsp;[[Berlín]]ě. Lokomotiva 380.002 byla 4.&nbsp;září&nbsp;2008 přepravena na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|ŽZO Velim]], kde se podrobovala zkouškám. V&nbsp;květnu 2009 byl ve výrobě již 7. kus. Ředitelem realizačního týmu byl Marek Herbst.
 
První kusy měly být dodány v průběhu roku 2009. Zpočátku měly být testovány na různých tratích a teprve od grafikonu 2009/2010 (od prosince 2009) se počítalo s&nbsp;jejich nasazením v&nbsp;pravidelných turnusech, zřejmě na vlacích [[EuroCity]] na [[první železniční koridor|I. tranzitním koridoru]]. Do konce roku 2009 však lokomotivy nebyly předány a za zpoždění dodávek pro České dráhy hrozilo Škodě penále zatím až 200&nbsp;mil. Kč.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
== Technický popis a parametry ==
[[Soubor:380.002-6 Škoda 109E 2.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Lokomotiva 380.002-6 s 30 nákladními vozy na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|Železničním zkušebním okruhu Cerhenice]] při testech]]
Lokomotiva řady&nbsp;380 je určena pro provoz na tratích elektrifikovaných třemi hlavními [[železniční napájecí soustava|napájecími systémy]] používanými ve střední Evropě: střídavé napětí 25&nbsp;kV 50&nbsp;Hz, 15&nbsp;kV 16,7&nbsp;Hz a stejnosměrné napětí 3&nbsp;kV. Ve všech třech napájecích soustavách umožňuje rekuperační [[Elektrodynamická brzda|dynamické brzdění]]. Pro případ nemožnosti vracení energie do trakčního vedení je lokomotiva vybavena i brzdovými odporníky.
 
Podle výrobce vyhovuje lokomotiva přísným limitům rušení nynějších [[železniční zabezpečovací zařízení|zabezpečovacích systémů]]. Lokomotiva je osazena několika [[Železniční zabezpečovací zařízení#Vlaková zabezpečovací zařízení|vlakovými zabezpečovači]] používanými v&nbsp;ČR i v okolních zemích - [[MIREL|MIREL VZ1 v03]] pro ČR, Slovensko a Maďarsko (uvažuje se rovněž o použití [[ETCS]] STM modulu LS&nbsp;06 po jeho schválení)<ref>Lokomotiva 109&nbsp;E - Vlakové zabezpečovače, radiostanice http://109-e.wgz.cz/vlakove-zabezpecovace</ref>, [[LZB|LZB 80E]] spolu s integrovaným modulem [[Indusi|PZB 90]] pro Německo a Rakousko a [[SHP|SHP EDA3]] pro Polsko. Do budoucna se počítá s&nbsp;použitím jednotného evropského zabezpečovacího systému [[ETCS]].
 
Lokomotiva má být schválena pro maximální rychlost 200&nbsp;km/h. Maximální [[výkon]] je 7,2&nbsp;MW.
 
Při výrobě byly použity některé technologie obvyklé u závodních automobilů, například [[vláknový kompozit|vláknové kompozity]] pro duté hřídele nebo hliníkové brzdové kotouče.
 
Lokomotiva je konstruována na dnešní nároky protipožární bezpečnosti (samohasicí zařízení, odolná stěna mezi kabinou a strojovnou). Deformační zóny by měly zachovat prostor kolem strojvůdce i při nárazu při rychlosti 110&nbsp;km/h do cisternového vozu o hmotnosti 15&nbsp;tun, deformační díly lokomotivy jsou vyměnitelné.
 
== Zkušební provoz ==
[[Soubor:Brno, hlavní nádraží, lokomotiva 380.007 (03).jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Lokomotiva 380.007 v čele osobního vlaku na brněnském hlavním nádraží]]
Rozhodnutím Drážního úřadu č.j. DUCR-25487/10/Kv ze dne 19.&nbsp;května&nbsp;2010 byly stanoveny podmínky pro zkušební provoz bez cestujících lokomotiv 380.007 a 380.008. Zkušební provoz byl povolen do 31.&nbsp;prosince 2010. V&nbsp;prvních týdnech zkušební provozu byla lokomotiva nasazována převážně na trati [[Plzeň]] – [[Beroun]] – [[Praha]] pod hlavičkou nákladního dopravce ČD Cargo. V&nbsp;noci z 8.&nbsp;na 9.&nbsp;srpna 2010 byla lokomotiva 380.008 v&nbsp;čele kontejnerového vlaku přesunuta z&nbsp;Čech na Ostravsko, kde měla od 9.&nbsp;srpna&nbsp;2010 pod SOKV Ostrava jezdit na vozebních ramenech [[Petrovice u Karviné]] – [[Břeclav]], [[Ostrava]] – [[Brno]], Ostrava – [[Horní Lideč]], Ostrava – [[Třinec]] a zpět, uzel Ostrava.
 
20. března byla do oběhu dosazena 380.004.
 
[[Soubor:Elektrická lokomotiva 380.011-7 - EC 100505 Karol Dobiáš - Kolín.JPG|thumbnáhled|leftvlevo|Lokomotiva 380.011 v nátěru pro kampaň Vlakem na EURO]]
 
V&nbsp;průběhu roku 2012 probíhaly zkoušky těchto lokomotiv v&nbsp;zahraničí, zejména v&nbsp;Německu a Polsku, kde se očekávalo schválení v&nbsp;brzké době. Lokomotiva 380.011 byla opatřena reklamním polepem propagujícím fotbalové EURO v&nbsp;Polsku. Stejným polepem měla být opatřena i 380.020, která měla být schválena pro provoz v&nbsp;Polsku, ale schválení toho roku neproběhlo.
 
== Provoz dnes ==
[[FileSoubor:ČD Class 380.webm|thumbnáhled|rightvpravo|Lokomotiva řady 380.011 v nátěru pro kampaň „Vlakem na EURO“ v čele spoje EuroCity 103 „Polonia“ v roce 2014]]
V GVD 2013/14 byly lokomotivy nasazovány především s vlaky EC na tratích Praha - [[Wiener Neustadt|Vídeňské Nové Město]], Praha - [[Vsetín]] - [[Žilina]], [[Bohumín]] - Břeclav a s párem IC 560/561 zajížděly i do [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města u Uherského Hradiště]]. V průběhu roku 2014 byla část lokomotiv uvolněna z vídeňské trati díky zkušebnímu provozu jednotek [[railjet]]. Po úspěšném schválení v Maďarsku pak byly na podzim poprvé zahájeny zkušební jízdy těchto lokomotiv na páru vlaků EC [[Avala (vlak)|272/273 Avala]] v úseku Praha - [[Budapešť]]. Zároveň byla jedna lokomotiva používána na vozbu vnitrostátních vlaků v Maďarsku. Na těchto vlacích probíhalo zaškolování slovenských a maďarských strojvedoucích na nové lokomotivy.
 
Od 14. prosince 2014, se zahájením nového grafikonu, jsou lokomotivy řady 380 nasazovány na pět párů vlaků EC na budapešťské trati. Zbytek vlaků tak stále vozí již čtyřicetileté slovenské stroje řady [[lokomotiva 350|350]]. Další stroje jsou používány k vedení vlaků vyšší kvality na trati do Žiliny (nově spolu s řadou [[Lokomotiva 361|361]]) a dálkových vlaků přijíždějících z Polska v úseku Bohumín - Břeclav - [[Vídeň]]. Do budoucna se počítá s využitím ostatních lokomotiv na trase do [[Drážďany|Drážďan]], [[Berlín|Berlína]]a a Hamburku (místo již nevyhovující řady [[Lokomotiva 371|371]]). Certifikace pro provoz v Německu byla typu udělena v květnu 2015.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sůra | jméno = Jan | titul = Zátopek může jezdit v Německu. Škoda po letech získala klíčový papír | url = http://ekonomika.idnes.cz/lokomotivy-skoda-ziskaly-povoleni-od-nemeckych-uradu-pfv-/eko-doprava.aspx?c=A150522_100151_eko-doprava_suj | datum vydání = 2015-05-22 | datum přístupu = 2015-05-22 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref>
{{Clear}}
 
413 043

editací