Margitta Gummelová: Porovnání verzí

{{infobox medaile položkaMedaile|1||[[Atletika na Letních olympijských hrách 1968|LOH 1968]]|vrh koulí}}

{{infobox medaile položkaMedaile|2||[[Atletika na Letních olympijských hrách 1972|LOH 1972]]|vrh koulí}}

{{infobox medaile položkaMedaile|2||[[Mistrovství Evropy v atletice 1966|ME 1966]]|vrh koulí}}

{{infobox medaile položkaMedaile|2||[[Mistrovství Evropy v atletice 1969|ME 1969]]|vrh koulí}}

{{infobox medaile položkaMedaile|3||[[Mistrovství Evropy v atletice 1971|ME 1971]]|vrh koulí}}

{{infobox medaile položkaMedaile|1||[[Evropské halové hry v atletice 1966|EHH 1966]]|vrh koulí}}

{{infobox medaile položkaMedaile|2||[[Evropské halové hry v atletice 1968|EHH 1968]]|vrh koulí}}

{{infobox medaile položkaMedaile|2||[[Halové mistrovství Evropy v atletice 1971|HME 1971]]|vrh koulí}}

* '''18,87 m''', [[Frankfurt nad Odrou]], 22.9.1968. Margitta Gummelová zlepšila ve třetí sérii na předolympijském testu atletek [[NDR]] nedávný rekord sovětské koulařky [[Naděžda Čižovová|Naděždy Čižovové]] (18,67, [[Soči]], 28.4.1968). Gummelová poslala ve všech šesti pokusech kouli za hranici 18 metrů.

* '''19,07''' a '''19,61''' m, [[Ciudad de México|Mexico City]], 20.10.1968. Dvojí zlepšení světového rekordu ve finále [[Letní olympijské hry 1968|olympijských her 1968]] - v průběhu 45 minut - a zároveň první překonání 19metrové hranice v ženské kouli. Po úvodních pokusech (18.53 m a 17,88 m) poslala Margitta Gummmelová kouli za hranici svého vlastního světového rekordu poprvé (19,07 m), následovala čtvrtá série s vrhem 18,30 metru dlouhým a pak už další světový rekord v sérii páté - 19,61 metru. Ještě v šesté sérii dosáhla Gummelová výkonem 18,59 m lepšího výkonu, nežli byl starý olympijský rekord [[Tamara Pressová|Tamary Pressové]] z [[Letní olympijské hry 1964|olympijských her v roce 1964 v Tokiu]].

* '''20,10 m''', [[Berlín]], 11.9.1969. Světový rekord Margitty Gummelové z mexické olympiády překonala hned v roce 1969 její největší soupeřka Naděžda Čižovová výkony 19,72 m a 20,09 metru. V berlínském [[Friedrich Ludwig Jahn Sportpark|Friedrich Ludwig Jahn Sportparku]]u na testu vrhaček NDR před mistrovstvím Evropy v Aténách však získala Margitta Gummelová světový rekord znovu pro sebe: začala vrhem dlouhým 18,98 m, následoval pokus dlouhý 18,96, potom přešlap, ve čtvrté sérii výkonem 19,61 metru vyrovnala svůj východoněmecký rekord. V páté sérii poslala kouli do vzdálenosti 19,31 metru a v posledním pokusu jako první vrhačka NDR a druhá žena na světě přehodila dvacetimetrovou hranici a výkonem 20,10 metru o centimetr zlepšila světový rekord Čižovové. Berlínský rekord platil jen 5 dnů, [[mistrovství Evropy v atletice 1969|na mistrovství Evropy v Aténách]], 16.9.1969, jej Naděžda Čižovová nejdříve vyrovnala a poté překonala vrhem do vzdálenosti 20,43 m.