Rudolf Vanýsek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vanjun64 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Vanjun64 (diskuse | příspěvky)
Řádek 52:
Od roku [[1919]] byl jmenován řádným profesorem vnitřního lékařství na [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně]] a stál tak u založení ''Kliniky nemocí vnitřních a nervových'' (později I. interní kardiologická klinika LF MU), byl zvolen [[Děkan|děkanem]] LF MU (1926 až 1927) a [[Seznam rektorů Masarykovy univerzity|rektorem MU]] (1932 až 1933). V období před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] byl organizátorem lékařského stavovského hnutí.
 
Klinicky popsal stav neurocirkulační astenie, později nazvaný jako Vanýskův syndrom (Vanýskovo trias).
Po obsazení Československa nacisty v roce 1939 byl německou správou nuceně penzionován, po osvobození v roce 1945 se ještě podílel na obnově interní kliniky. V tomto období vznikla i II. interní klinika (Prof. MUDr. J. Polčák) a III. interní klinika (Prof. MUDr. J. Pojer).
 
Po obsazení Československa nacisty v roce 1939 byl německou správou nuceně penzionován, po osvobození v roce 1945 se ještě podílel na obnově interní kliniky. V tomto období vznikla i II. interní klinika (Prof. MUDr. J. Polčák) a III. interní klinika (Prof. MUDr. J. Pojer).
 
Nástupcem na „Vanýskově klinice“ se stal profesor [[Miloš Štejfa (1898)|Miloš Štejfa]] st. (1946–1969).